Baekyahaeng

,,PRO NAŠI BUDOUCNOST....“ /// Jen tak úvodem – mám v těch ksichtech a jménech pořádnejch chaos (a to jsem si kurva říkal, že už su aspoň z 10tiny Korejec). To, že se se sebevraždama roztrhl pytel teď pro mě není to hlavní. Mozek jede na maximum (ale no tak – jsem už starší osoba…), snažím se zařadit všechny ty šikmý voči a jména s pomlčkami. TO TENKRÁT PŘED 14ti LETY…. (to si snad ze mě děláš prdel!!! Ty vole, a tahle se nechala přejmenovat… to včera ti parchanti - brnkačka!). Naštěstí! Naštěstí jim to tam brzo začne fungovat, všechno dostává smysl, tváře, jména a tak nějak mě ukecávaj, abych dal 4*. Ale to by ste to museli zkrátit a nejebat tam tolik poetiky! Krimi s thrillerovými prvky a romantickým podtextem. Prostě Korejci. Já už su zvyklej na jiný kusy! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Byakuyakō“ kterou napsal v roce 2006 Keigo Higashino číst nebudu. 2.) Matka mě prodala příšeře. 3.) Celej svůj život jsem věnoval jedný svini (ale radši jí to neříkejte…). 4.) Thx za titule ,,MIČI“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (12.08.2012)

Chce-li divák vidět perfektně zvládnuté žánrové filmy, musí se poohlédnout do korejské provenience. Zpočátku to vypadá na běžnou vraždu pro peníze, ale postupně to nabírá takové grády, až se jeden diví tomu, jak Korejci skvěle míchají žánry do různých kombinací. Drama, thriller, romantika. Nenávist, bolest, staré rány. Láska. Nádherný snímek, ve kterém funguje úplně všechno. Perfektně vystavěný scénář s propracovanými vztahy jednotlivých postav, skvělé využití klasické hudby (Čajkovského Labutí jezero) a pečlivě vybraní herci, hlavně tedy ústřední trio Ye-jin Son, Seok-gyu Han a především Soo Go, ze kterého až do konce filmu nespustíte oči. Plus závěr, který by Hollywood těžko skousl. (04.04.2010)

Co všechno se dá v životě ztratit? Kam až je člověk ochoten zajít? Co vše je možné zadusit uvnitř sebe? A co dělat, když překročíte hranice, za kterými se už nedá žít bez bolesti? Ye-JIn Son v úplně jiné roli a zase další, jiný a výborný jihokorejský film. ■ P.S. Chci to vidět znova, protože na začátku jsem se trochu ztrácel, neorientoval mezi postavami, nedošel mi jeden dějový prvek. (01.06.2010)

Je to celkom dobrý krimi thriller. Má dosť dobrý príbeh o detektívovi, ktorý rieši vraždu uškrteného muža, ale časom zisťuje, že má niečo spoločné s vraždou, ktorú riešil pred rokmi, ale nepodarilo sa mu nájsť páchateľa. A navyše si uvedomuje, že motivácie neboli úplne neoprávnené. Spracovanie na mňa ale pôsobí až príliš rozporuplne, samotná zápletka vo svojich základoch nepôsobí nijak zložito, ale je mimoriadne prepracovaná a tak treba neustále dávať pozor, inak sa dá ľahko čiastočne stratiť a tým by pár prvkov na konci v konečnom dôsledku uniklo, ale nanešťastie ako celok ani nie je až tak veľmi zaujímavá, no zase nájde sa v nej viacero prvkov, ktoré dokážu zaujať. Takže určite nemôžem povedať, že by som sa nudil, ani pri tejto výrazne nadpriemenej dĺžke filmu tu nie je žiadne miesto, kde by sa dalo nudiť, za čo môže práve tá prepracovanosť, ale nakoniec sa to vlastne ani moc neoplatí, lebo zápletka až tak zaujímavá nie je. Herecké obsadenie je výborné, skvelá Son Ye-jin, detektív Han Seok-gyu, príjemná Lee Min-jung a ani Go Soo nie je zlý, ale čiastočným problémom je, že ani jedna úloha nie je až tak pôsobivá, postavy sú veľmi dobre obsadené a skvelo zahrané, ale až na hlavnú hrdinku ani jedna nie je vo svojej podstate až tak moc zaujímavá. Réžia a technická stránka sú vynikajúce, špičková kamera, zaujímavá atmosféra, tu si dali skutočne záležať a poteší aj dobre zvolená hudba. Tento film sa mi veľmi ťažko hodnotí, objektívne mu prakticky ani nemám čo vytknúť, je vynikajúco natočený, zahraný a aj scenár premyslený, ale keď ma zápletka už vo svojich základoch až tak moc nezaujala, tak to pre mňa môže byť len lepší priemer. Ale určite musím pochváliť, že ma film aj napriek slabšej zápletke prinútil udržať maximálnu pozornosť od začiatku až do konca. 64% (16.05.2012)

Těžká romance, povedený vizuál, skvělá práce s hudbou (i když Labutí jezero = sázka na jistotu), dobří herci a uzemňující finále - toť velké klady. Problém, který se mnou White Night má, není o stopáži ani o nepřehledném ději první poloviny - je o emocích, o které jeho zaměření vysloveně žadoní a jejichž potenciál není využit, a také o nedotaženosti v detailech, což mě nutí vracet si zas a znova drobné, avšak pro mě důležité nedořečenosti, které svádí k myšlenkám o samoúčelnosti a scénáristické bezradnosti, jenž budou možná příčinou opětovné projekce, jelikož nemám ráda neuzavřené případy ve vlastní hlavě. (25.03.2013)