Phantom: Requiem for the Phantom

Opravdu srdceryvný, leč pesimisticky laděný příběh, se správně temnou atmosférou a notnou dávkou tragédie. Nějaký ten zvrat je tu snad v každém díle, ale to, co se stane v desátém díle vás zarazí do židle, vyrazí vám dech a na vteřinku zastaví srdce. Celý příběh by se dal rozdělit na tři části - první část (do desátého dílu) se mi osobně líbila asi nejvíce (vyvíjení vztahů, atd.), neméně dobrá je druhá část, o něco temnější než ta první. Třetí část (od 20. dílu) je asi nejslabší, dodává jakýsi dojem nepřístojnosti, přesto si seriál po celou dobu udržuje velmi vysokou úroveň. V tomhle anime neexistuje ryze kladná postava, všichni jsou záporáci. Hlavními a zároveň nejlepšími postavami, jsou dvě první čísla Ein a Zwei, platí, že originál je nejkvalitnější a se zvyšující se číselnou hodnotou se kvalita snižuje. Nicméně Ein by nemohla být bez své dvojky, kdyby existovali samostatně, seriál by byl daleko méně zajímavý, právě, protože se svou odlišností navzájem doplňují a spolu tvoří perfektní celek. Ein je loutka v pravém slova smyslu, nemá emoce, necítí zášť, strach, nemá vůli samostatně existovat a jejím jediným cílem je sloužit. Zwei loutkou být nechce, nemá rád vraždění a věří, že dokáže dosáhnout svobody, chce znát svou minulost a chce se vymanit z područí oné zločinecké organizace. Sledovat vývoj jejich vztahu je to nejlepší na tomto anime (nutno však dodat, že jsem doufal v trochu jinou "povahu" jejich vztahu). Ovšem ani vedlejší postavy nestrádají, hlavní záporák - Scythe Master je magor v pravém slova smyslu, Claudia je ta paní, kterou byste rádi měli za sousedku, abyste ji mohli šmírovat přes balkón, a ostatně všechny postavy mají něco do sebe, mají svůj vlastní příběh a žádná z nich nenudí. Zřejmě se můj názor podstatně liší od ostatních zdejších názorů, nicméně já jsem byl se seriálem velice spokojen, hold se asi autoři strefili do mého vkusu.//90%. Anime, které není pro každého. Buď se vám to bude moc líbit, nebo vůbec. // (10.05.2013)

Výborné anime, které se nese ve stejném duchu jako Noir. Žádné vtípky, jenom příběh tří elitních asasinů... Příběh to mělo vcelku zajímavý i když jsem měl pocit, že se tam někdy nacházelo pár hluchých bodů, které značně ubíraly na tempu. Nejlepší chvíle přišly vždy, když se drasticky změnil děj... Ein pracuje pro toho, tamtoho, pak pro nikoho, atp... Ostatně jako vždy, v podobných příbězích. Charaktery jsem si nějak extrémně neoblíbil i když to neznamená, že mi bylo jedno co s nima bude a po celou dobu jsem hl. hrdinům fandil. Postava, která mi asi nejvíc přirostla k srdci byla Cal. Nechci spoilerovat, takže nic bližšího neřeknu. Někdy jsem našel v příběhu chybičky a co mi vadilo asi nejvíc, byly motivy některých nejmenovaných postav pro pomstu, které vypadaly ve výsledku docela směšně. Rád bych vyzdvihl atmosféru, hudbu, vizuální stránku i smysl pro detail, který Mashimo určitě má. Mno sečteno podtrženo, jedná se o lehce nadprůměrné anime a normálně bych dal 3 hvězdy. Nebýt ovšem toho konce. Ten mě totiž nadchnul natolik, že musím přidat jednu hvězdu navíc. 7/10 (18.11.2009)

Až do posledního dějství (po výbuchu) se mi seriál poměrně dost líbil, ne že by měl nějak fantastický děj, ale celkem se mu dařilo mě překvapovat, ať už zvraty nebo nějakým dialogem, ale závěrečných několik dílů byl totální výplach, aneb Cal ušla, ale s Drei se asi zbláznili. A ta škola... Ach jo. A navíc tam chybí výrazná hudba jako u trilogie Girls with guns. Zkrátka první dvě třetiny čtyři hvězdičky, poslední s bídou dvě. (18.02.2011)

Mám rád Urobočiho za to, že sa vyžíva v tragédiách a človek nikdy nemôže s úplnou istotou veriť, že jeho obľúbená postava prežije. Dej i keď zaujímavý, je väčšinou len niečo do pozadia pre dialógy a intrigovanie postáv, ktoré sú uvažujúce trojrozmerné charaktery. V tomto prípade bolo už ale v polke bolestne viditeľné, že stopáž je zbytočne premrštená. Ak by to malo namiesto 24 dielov len 12 (na množstve deja by to vonkoncom nič nezmenilo), tak by som nemal čo vytknúť. Vcelku škoda, lebo akcia je výborná, má to atmosféru, napätie a téma nie je až tak opozeraná, ale je to naozaj niečo pri čom sa mi veľmi dobre zaspávalo. 24/24 – 65% (29.08.2016)

Phantom - Requiem for the Phantom - 31 - Canzone of death part I vypočujte si ešte predtým ako začnete súdiť toto anime. Máme tu totiž opäť starú školu anime a príbehu. O fúz napríklad lepšie ako Black Lagoon, ktorý trpí rovnakými neduhmi ako toto anime a tam to zdá sa nikomu problém nerobilo. Animačne by som povedal na rok 2009 slušne spracované až mierne podpriemerne (občas by si to zaslúžilo viac akcie v niektorých scénach). Hudobne no dal som sem jednu hudobnú časť, ktorá je naozaj nádherná a ťažko by sa na toto chytal nejaký zbor spievajúci na bohoslužbách, tento hudobný podmas sa ma naozaj dotkol a sedel mi. Postavy občas sa tvária ako neprítomné, ale to vo svete zabijakov je v celku normálny "output", normálne chovanie. Príbeh je vo svojej podstate pretkaný smrťou a snahou prežiť a jednotlivé postavy to naozaj nemajú jednoduché. Príbeh samozrejme nemá len jednu rovinu, ale postupne sa otvárajú nové zákutia, ktoré môžete prebádať. Napríklad vzťahová rovina, to že jednotlivé postavy majú svoje vlastné pohnútky a iné sú uzavreté v tom, že sú "pouhými lotutkami" v rukách svojich pánov a tým, ako jednotlivé postavy sa z toho snažia vymaniť, či do toho ešte viac padnú. Psychológia postáv je teda naozaj dôležitá a prinúti Vás pýtať sa prečo a čo sa stane ďalej, aj keď niekedy je to dosť predvídateľné, tu to vôbec nevadí. (27.03.2021)