Burlesque

Pokud bych měl hodnotit Christinu Aguileru, potažmo její hlas, tak bych byl na pěti hvězdičkách. Ačkoliv jí jako popstar nemusím, tak zpívat, alespoň tady, umí. Jenže tohle nebyl koncert (i když ho to chvílemi připomínalo), ale celovečerák .. a bohužel s neskutečně mizerným scénářem. Víc jak za dvě hvězdičky to u mě není. (24.03.2011)

Varieté je romantická limonádka, stavia na sex-appeale Christiny Aquilery, ktorá je skutočne nádherná a sexi, ale tento pocit by som mala možno aj na jej koncerte (veľmi však oň nestojím). Hlavné je, že herecky to ustála. V rámci žánra boli momenty pútavé (vrcholné vystúpenie v zelenej róbičke), úsmevné (postava Stanley Tucci), milé, trápne(choreografia) a trápnejšie (dejová línia). Silnou devízou môjho zážitku bolo radšej nič ohurujúce neočakávať, respektíve zúžiť očakávania na načančané trasoritky a pár skočných songov, ideálne k tomu bolo aj správne divácke načasovanie, v správnej partii. (15.02.2011)

Christina patřila v době natáčení k jedné z princezen světového popu a nutno dodat, že oprávněně. Bohužel její hudební styl mě ani v nejmenším neoslovuje a její choreografie jen z malé části - vlastně z té, která snaživě napodobuje taneční výstupy z legendárních muzikálových filmů Boba Fosseho resp. z novějších úspěšných muzikálů typu Chicago. Co ve Varieté skutečně funguje, je dekadentní atmosféra spoře oděných ženských těl, flitrů, korzetů a šminek. Za tu konec konců snímek obdrží jednu hvězdičku. Ostatní je totiž špatně. Od muzikálů se obvykle nečeká zásadní příběh se složitě strukturovanou zápletkou, ale co předvedl Steve Antin v pozici scénáristy, je na pár facek, protože to uráží inteligenci průměrného diváka. Zároveň se nemůže za úspěšný považovat muzikál, ze kterého si neodnesete ani jedinou chytlavou melodii nebo text. Z Aguillery se herečka nikdy nestane a Cher sice už má po herecké stránce něco za sebou, ale jestli je pro ni něco typické, pak je to taková ta buldočí zarputilost, s jakou se pokouší v téhle branži za každou cenu udržet. Obě dvě dámy by se měly mnohem spíš držet pěveckého řemesla. Zbytek herecké party je zcela zapomenutelný, nevýrazný a celkově jde o film, který ve svém žánru okupuje dost nízkou příčku. Celkový dojem: 25 %. (04.06.2014)

Mě by ani nevadilo, že příběh je překvapující asi jako vítěz soutěže Zlatý slavík v kategorii zpěvák roku, čertíky vidím jinde. Tohle je totiž spíš film než muzikál. Ne že by mě tak záleželo na zpívání, když stejně nepoznám jestli někdo umí zpívat nebo ne, ale těšil jsem se na pěkný taneční choreografie a dobrej sound, místo toho se mě dostalo opravdu větší než velké množství keců a jen málo písniček a ještě míň tanečních čísel a když už byli, tak jim kamera vůbec nešla na ruku, neudělala z nich žádnou super svůdnou záležitost ala Chicago. Jinak si myslím, že Christina zpívat umí a je zajímavý, že když je nenalíčená vypadá mnohem krásněji, vlastně to zajímavý vůbec není, to platí pro mnoho ostatních žen a zejména dívek. Pokud se však muzikály budou ubírat tímto směrem, budou se muset na příště obejít bez mé učásti v kině. Je mě líto. (10.03.2011)

Sto padesátá sedmá adaptace příběhu, kterak chudinká dívka ke štěstí přišla. S písničkami (nebo jen jednou?) z Moulin Rouge a milionkrát ohranou story, že když mě nechtěj jako hvězdu, budu tam aspoň uklízet záchody, a vono to jednou vyjde... Prvních dvacet třicet minut se nezbavíte pocitu, že PŘESNĚ tohle už jste někde viděli anebo ještě výstižněji a dokonce nedávno takhle. Tyhle věci už tu byly, nefungujou a do budoucna už nikdy fungovat nebudou. Pak je tu ale muzikál. Cher, co vypadá v pětašedesáti líp než před třiceti lety, a pokud se za ní chlapi pořád otáčí, nemusí to být nutně úchylové. Stanley Tucci, umělecký šéf, v další superiorní roli (vzpomeňme na Ďábel nosí Pradu. Hezounek "Chirurg" Eric Dane a jeho pitomá snoubenka kdesi na druhé straně Států. Zlá holka Kristen Bell, která urazí všechno a všechny, ale má "zlatou" povahu a nakonec uzná, "jak hluboce se mýlila". A samozřejmě Christina, kterou jsem nikdy hudebně nemusel, ale která si mě asi tentokrát získala. Taky pár nesmyslů "na efekt", třeba že C. A. v improvizovaném výstupu zpívá začátek písničky do mikrofonu, který je ale jen rekvizitou v představení plném playbacků, a zbylou část odzpívá vepředu, ale obojí je skvěle slyšet. Ejhle, i po stopadesáté sedmé to funguje. (08.02.2011)