Život po životě

Scénář jak od patnáctiletého dítěte s omezeným pohledem na svět. Film, který neví, co chce vlastně sdělit, kam a jak se ubírat, a postrádá přesah (který mám u eastwoodovského formátu právo čekat). Bylo by úplně jedno, kdyby trval 90, nebo 200 minut. Jenže co je nejhorší, ono to docela příjemně uteče a moc dobře se na to dívá - což může mít řadu příčin a žádná z nich nemá blízko k objektivitě. Těžce hodnotitelná vynikající průměrnost. (28.02.2011)

Po tech negativnich hodnocenich jsem cekal nejakou sracku, ale nakonec jsem byl prijemne prekvapenej. Samozrejme Clint ma lepsi filmy, ale me se to proste libilo. Tri pribehy, vsechny docela zajimavy, i kdyz rozhodne se o nich neda rict, ze by byly nejak naslapany dejem, cely to plyne hodne pomalu, k tomu tu mame dve katastrofy, pricemz s uvodni by byl spokojenej i Emmerich a v zaveru sice zbytecny, ale docela slusne zvladnuty propojeni jednotlivejch pribehu. Jak je u Clinta zvykem tak samozrejme perfektne natoceny, prijemna, nerusici hudba a kvalitni herci. Proste ackoliv je film pomalej a lehce o nicem, zaujmout dokaze a ja se ty dve hodiny ani chvily nenudil. (05.03.2011)

Režisér Clint Eastwood nám vo dvojhodinovom filme naservíroval krásne chvíľky a nebol to stratený čas. V troch prípadoch, keď hlavní hráči majú čo dočinenia so smrťou a určite každého zaujíma, čo bude po živote. Americký robotník, francúzska novinárka a londýnsky študent sa vydávajú na duchovnú cestu potom, čo do života každého z nich významným spôsobom zasiahne smrť. Clint ma neprestane emotívne šokovať nikdy. Každý jeho film je úsvitom toho najlepšieho, čo môže režisér vytvoriť a to je napísaný život sám. Jeho filmy sú dôvodom na zamyslenie, dôvodom k žitiu. Herci v jeho filmoch podávajú životné výkony, slzy, ktoré vyronia oni alebo my v kine či pri televízií, sú rýdze a nefalšované. (28.10.2019)

Film se nijak hloub nezaobírá otázkou "Co je po smrti", jak by se na první pohled mohlo zdát-jde o příběhy tří lidí, které nějak zasáhla smrt. George se umí spojit s mrtvými lidmi, malý Marcus přišel o své dvojče a tak se snaží najít odpovědi a novinářka Marie málem zemřela při ničivém tsunami. Strašně se mi líbila prostředí měst San Francisco-Londýn-Paříž a konečné střetnutí v Londýně. Nejsilnější příběh je určitě ten o dvojčatech, u toho jsem prolila vodopády slz od začátku až do konce filmu:) Žádné nudné pasáže jsem nepostřehla a konečně jsem se ani jednou nedívala na čas. Všimla jsem si, že většina kritických ohlasů je od fanoušků Clinta Eastwooda a porovnávají Hereafter s jeho předchozími filmy, což je obrovská škoda, protože je kvůli nim hodnocení takové jaké je:) Já Eastwooda nemusím a z tohoto počinu jsem naprosto nadšená, doporučuji. (07.06.2012)

Dej sa vyvíjal príliš pomaly, veľa statických prázdnych scén... a vizuálne efekty? ak sa myslí tých pár rozmazaných flashnutí s čiernymi siluetami postáv, ten blur s bielim svetlom a tá voda na začiatku, tak nič moc teda... ešte aj ten scenár a dialógy boli tak predvídateľné, že koniec bol jasný už v úvode. Mňa to teda neoslovilo. (30.09.2011)