Tajemství jejich očí

Prvních 30 minut - nuda. Druhá půlhodina - na jejím konci se konečně něco stalo! Třetí čtvrtina - vracíme se zpět do hluboké nudy, sice se něco děje, ale už je mi to jedno. Poslední úsek - rozuzlení. A na tohle jsem dvě hodiny čekal? Jděte do Prčic. ~~~ Dva vyšetřovatelé a jedna právnička (nebo co - jejich nadřízená) vyšetřují znásilnění a vraždu mladé ženy. Vyšetřování je ale dosti nesnadné, zamotané, do toho se jeden z vyšetřovatelů do své nadřízené zakouká a přítel oběti se s tím vším nechce vyrovnat. Všem se ale případ doslova zažírá pod kůži a nemohou ho ani po letech opustit neuzavřený. Divák se neustále přesouvá mezi současností, kdy vyšetřovatel začíná psát o případu knihu a znovu nad vším přemýšlí a pátrá, a minulostí, kdy vyšetřování probíhá, stejně jako vztah mezi třemi ústředními postavami. ~~~ Neskutečně, skutečně neskutečně zdlouhavě natočené, že sestříhání o celou hodinu by tomu snad jen jedině prospělo. Navíc jsem se v tom začal docela slušně plácat a zmateně se snažil luštit na co se to koukám a co se proč děje. Tohle mi ale dlouho nevydrželo a tak jsem jen koukal na obrázky a čekal, až se začne něco dít a bude finální rozuzlení. Jenže to čekání bylo táááák dlouhé. ~~~ Vrátit autorům a nechat znovu celé předělat. (01.05.2011)

Během sledování filmu mi několikrát přišel na mysl Zodiac (a citát "je více způsobů, jak kvůli vrahovi ztratit život" nebo jak to přesně bylo), ale už to zmínil uživatel Matty. Je pravda, že postavy se tu a tam chovají trochu zvláštně a občas jim chybí trochu více rozhodnosti, občas k nějaké změně potřebují něco, co udělá někdo jiný. To mi trochu vadí na postavách, u kterých tak postrádám samostatnost a schopnost unést svá rozhodnutí. V tom jsem nenapravitelný a vím, že moje požadavky jsou trochu pohádkové. Ale tomu příběhu v mých očích silnější hrdina prostě chyběl. Chápu, že Espósito nemohl jít proti všem, ale své vyvolené prostě měl říct co a jak do očí a nečekat s tím 30 let. Ale to je jen jedna stránka, je tam mnoho dalších, veskrze pozitivních. Herecké výkony, kamera, výborná scéna na stadionu v jediném záběru, nebo moment, kdy Goméz jakoby mimoděk vytahuje zbraň ve výtahu, aby dal hrdinům najevo, že je nedotknutelný. Takže čtyři. (01.01.2016)

(CINEMA MUNDI 2010) Pro mě osobně jeden z formálně nejopojnějších filmů. Hladké přechody mezi jednotlivými žánry; precizní dávkování informací, kdy divák očekává předvídatelnou velkou pointu, ale nakonec je předchozí zasazeno do zcela nového rámce dodávající viděnému na komplexnosti; stylistická nápaditost při inscenování mizanscény a především orientaci v prostoru (několikaminutová scéna na stadionu v "jednom záběru"); tři zcela odlišné módy vyprávění, které jsou od sebe v některých chvílích k nerozlišení (současná rovina, kniha o minulosti, vzpomínky na minulost); chytré postavy otevřeně kritizující to, co by mohlo být považováno ze strany diváka za nedostatek a vůbec ironizující melodramatičnost či poukazující na nepodstatnost detektivního pátrání (protože pachatel je odhalen brzy, jde jen o to ho chytit). Je mi jasné, že tyhle nadžánrové pecky nedostávají Oscara, ale za sebe mám v kategorii Nejlepší zahraniční film jasno. P.S. Oprava: dostávají, a jsem tomu rád. (25.02.2010)

V kinech se aktuálně prohání americký remake téhle argentinské oscarovky a dle kritických ohlasů to údajně není zase takové terno, jak jsem z nadějně vypadajícího traileru předpokládal. Tak jsem si řekl, že kino oželím a originálem nic nezkazím. A teď už vím, že se na ten remake nejspíš vybodnu úplně. Tajemství jejich očí je pomalý dvouhodinový krimi thriller s romantickou podzápletkou, který většinu stopáže jen přešlapuje na místě a nic moc ve skutečnosti nevypráví. Takže když se nakonec hlavní hrdina dobere pointy, přejdete ji jen s lehkým pozvednutím obočí a půjdete zase dál. Napadá mě jediné slovo, které celý film výborně charakterizuje - obyčejný. Ničím zajímavý nebo vybočující. V knize by se děj možná vyjímal o něco lépe než na plátně, protože velký podíl na té obyčejnosti má herecké obsazení. Nevýrazné postavy, nevýrazné dialogy, fádní kamera a místy do basketbalu přetékající nuda, navíc podivně sestříhaná. Jedno zkouknutí vás nezabije, ale když tenhle kousek vynecháte, o nic nepřijdete. (12.02.2016)

Tak tentoraz budem znova za blbca, ale genialitu tohto oscaroveho filmu som vôbec nepochopil. A to som si precital aj komentare erudovanych milovnikov artu akym je Bluntman, ale ja to tam proste nevidim. Mizanscena sem, orientacia v priestore tam, odlisne mody rozpravania atd. my ass. Ja som proste jednoduchy clovek a ak ma nestrhne pribeh, tak sa kurevsky nudim. Tentokrat to nezrachranil ani môj oblubenec Ricardo Darín. Je to taky mix zanrov, od romantiky, k detektivke po filozoficku dramu o zmysle pomsty, ale ziadny motiv tam z môjho pohladu nie je spracovany poriadne. Holt skôr mi vyhovuje nekompromisny azijsky styl ako tento romanticko pojaty, ktory je skoro az na urovni telenoviel. Akurat ta technicka stranka je o niekoko tried lepsia ako v telenovelach. Ale vychutnavat si kompoziciu kamery mna osobne dostatocne nenaplnuje. Z toho mi vyplýva, ze to je film vhodny pre milovnikov artu, ktory tam najdu aj motivy o ktorych nevedel ani reziser a profesionalnych kameramanov, ktory budu slintat nad mizanscenov. 5/10. (17.05.2015)