Réžia:
Juan José CampanellaKamera:
Félix MontiHrajú:
Ricardo Darín, Soledad Villamil, Guillermo Francella, Carla Quevedo, Pablo Rago, Javier Godino, José Luis Gioia, Fernando PardoObsahy(2)
Oscarové argentinské drama režiséra Juana Josého Campanelly, vypráví příběh právníka na
odpočinku, který píše román a doufá, že uzavře případ jedné nevyřešené vraždy a vyrovná se s
neopětovanou lásku ke své bývalé nadřízené.
Benjamín Chaparro odchází na odpočinek z celoživotní práce u kriminálního soudu. Aby vyplnil
volný čas, rozhodne se napsat román na motivy případu, který kdysi řešil a sehrál v něm důležitou
úlohu. Motivem je vražda, která se stala v roce 1973 v Buenos Aires a pátrání po jejím pachateli.
Když však Benjamín otevře dveře do minulosti, už je nedokáže zavřít. Turbulence v Argentině oněch
časů totiž zasáhly do osudů jeho postav s veškerou silou násilí a smrti. A ačkoli si Chaparro myslí,
že jeho příběh je pouze o minulosti, pátrání v ní staví do jiného světla i jeho současný život a donutí
jej postavit se čelem k dilematu jeho dlouholeté neopětované lásky. Benjamín musí přehodnotit
své pocity, činy i učiněná rozhodnutí. A nalezení pravdy bude vítězství nejen literární, pomůže také
uvolnit cestu ke spokojenému zbytku života.
(oficiálny text distribútora)
Videá (2)
Recenzie (168)
(CINEMA MUNDI 2010) Pro mě osobně jeden z formálně nejopojnějších filmů. Hladké přechody mezi jednotlivými žánry; precizní dávkování informací, kdy divák očekává předvídatelnou velkou pointu, ale nakonec je předchozí zasazeno do zcela nového rámce dodávající viděnému na komplexnosti; stylistická nápaditost při inscenování mizanscény a především orientaci v prostoru (několikaminutová scéna na stadionu v "jednom záběru"); tři zcela odlišné módy vyprávění, které jsou od sebe v některých chvílích k nerozlišení (současná rovina, kniha o minulosti, vzpomínky na minulost); chytré postavy otevřeně kritizující to, co by mohlo být považováno ze strany diváka za nedostatek a vůbec ironizující melodramatičnost či poukazující na nepodstatnost detektivního pátrání (protože pachatel je odhalen brzy, jde jen o to ho chytit). Je mi jasné, že tyhle nadžánrové pecky nedostávají Oscara, ale za sebe mám v kategorii Nejlepší zahraniční film jasno. P.S. Oprava: dostávají, a jsem tomu rád. ()
V prvním plánu je Tajemství jejich očí detektivkou, kde sledujeme dvojku sympatických policajtů snažících se rozkrýt brutální zločin. V druhém plánu je to politický thriller, ve kterém jde po profících shnilý režim plný estebáků (nebo jak se těm zaprodancům tenkrát v Argentině říkalo). Třetí plán je romantika, která mě chytla za srdce. O argentinské kinematografii vím lejno, ale pokud by se v této zemi milující skupinu Queen mělo vyskytovat vícero podobných filmových skvostů, tak se asi na týden zavřu doma a budu nakoukávat. ()
K tomuto filmu jsem zpočátku byla, i přes jeho relativně vysoká hodnocení, skeptická. Ale argentinský snímek nevidíte každý den, že, tudíž jsem se nakonec odhodlala podívat. Více méně nelituji. Je to spíše klasicky vystavěný krimi/thriller, který oplývá pár zajímavými nápady, bavila mě však ta romantická linka, jež tomu z mého pohledu dodávala trochu něco více. Líbil se mi hlavní herec Ricardo Darín. Ač jsem se místy nudila, něco mi naopak skoro vyrazilo dech. Když to vezmu kolem a kolem, moje obavy naplněny nebyly. ()
Zajímavé pokoukání do kultury a života žroutů stejků. Ricardo Darín mne osobně dostal. Jeho opilecký kamarád byl vskutku kamarád. Nechal si napálit do dutiny břišní kupu střel, aby jeho kamarád mohl v důchodu píchat prokurátorku. Vskutku oddech po těch všech holiwůdských "thácích" s rozpočtem jak sviň. 88% ()
Já jsem viděl především romanci. A nedošlo mi něco, co v tomto příběhu evidentně mělo mít zásadní roli - totiž proč si ústřední pár nemohl padnout do náruče dřív, než rozlouskli starý kriminální případ. Jsem nejspíš natvrdlý. Jako takovému mi smíchání příběhů a žánrů připadalo vykalkulované. Tváří se to postmoderně, ale spíš bych řekl, že jde o romantický příběh toho nejklasičtějšího střihu: milenci překonávají nástrahy a úskalí, aby nakonec byla svatba. Jenže ty nástrahy jsou neobvyklé, a popravdě řečeno, nesmyslné. ()
Reklama