Réžia:
Juan José CampanellaKamera:
Félix MontiHrajú:
Ricardo Darín, Soledad Villamil, Guillermo Francella, Carla Quevedo, Pablo Rago, Javier Godino, José Luis Gioia, Fernando PardoObsahy(2)
Oscarové argentinské drama režiséra Juana Josého Campanelly, vypráví příběh právníka na
odpočinku, který píše román a doufá, že uzavře případ jedné nevyřešené vraždy a vyrovná se s
neopětovanou lásku ke své bývalé nadřízené.
Benjamín Chaparro odchází na odpočinek z celoživotní práce u kriminálního soudu. Aby vyplnil
volný čas, rozhodne se napsat román na motivy případu, který kdysi řešil a sehrál v něm důležitou
úlohu. Motivem je vražda, která se stala v roce 1973 v Buenos Aires a pátrání po jejím pachateli.
Když však Benjamín otevře dveře do minulosti, už je nedokáže zavřít. Turbulence v Argentině oněch
časů totiž zasáhly do osudů jeho postav s veškerou silou násilí a smrti. A ačkoli si Chaparro myslí,
že jeho příběh je pouze o minulosti, pátrání v ní staví do jiného světla i jeho současný život a donutí
jej postavit se čelem k dilematu jeho dlouholeté neopětované lásky. Benjamín musí přehodnotit
své pocity, činy i učiněná rozhodnutí. A nalezení pravdy bude vítězství nejen literární, pomůže také
uvolnit cestu ke spokojenému zbytku života.
(oficiálny text distribútora)
Videá (2)
Recenzie (168)
Rýchlejšie zbehne cesta z Košíc do Bratislavy vlakom s dvoma prestupmi, než dej tohto snímku. Ono to nie je vyslovene špatná krimi, ktorá by nedisponovala hlbšou pointou či myšlienkou o “dobe”, v ktorej sa odohráva, no tá pomalosť dosť ubíja, až človek premýšľa nad tým, z akého dôvodu ho samotný tvorcovia natiahli na vražedných 124 minút. Škoda, keby ma trošku viac života v “génoch”, možno by aj hodnotenie ostatných užívateľov bolo pozitívnejšie. Za mňa za tri. ()
(Ne)obyčejná detektivka. V něčem připomíná Fincherova Zodiaca, ale mnohem větší roli v ní hrají osobní vzpomínky, dlouho skrývaná tajemství a politika (k vraždě dochází rok po smrti Peróna). Film se úspěšně vyhýbá jednoznačným závěrům a v interpretování některých událostí nabízí stejnou volnost, jakou mají (a využívají) postavy. Naše verze celého příběhu jen doplňuje skládačku, která nikdy nebude úplně kompletní. Stejně jako žádná z postav nedokáže naplnit svou touhu (po pomstě, lásce, přátelství…). I když s Espositem trávíme nejvíce času a v důsledku bude mít právě on největší podíl na podobě naší verze, není jediným vypravěčem. Okamžiky, kdy předává slovo druhým jsou stejně nepostřehnutelné jako momenty, kdy kriminální thriller přechází v buddy movie. Tajemství jejich očí je vyzrálým počinem, který se dotýká mnoha konkrétních i obecnějších témat. Možná až příliš mnoha, ale koho by nezaujal obsah, může obdivovat formu. Zejména „našeptávající“ kameru, která v záběru-scéně z fotbalového stadionu předvádí kousky vyvolávající podezření z užití černé magie. A magie, akorát ne černá, film s jeho délkou a tématickým záběrem nadnáší a chrání před těžkopádností. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99, Bluntman, ZkuKol, JohnFarst ()
Velmi precizně dávkované vyprávění, které během dvou hodin prodělá několik žánrových kotrmelců, aby dospělo k předem odhadnutelnému, a odhadovanému závěru, který však přesto zasáhne. Velmi se mi líbila formální dokonalost, propracované postavy i inteligentní scénář, který pozvolna dávkoval veškeré zvraty a změny úhlu pohledu na vyprávění v tomto pomalu plynoucím dramatu. ()
Zajímavé pokoukání do kultury a života žroutů stejků. Ricardo Darín mne osobně dostal. Jeho opilecký kamarád byl vskutku kamarád. Nechal si napálit do dutiny břišní kupu střel, aby jeho kamarád mohl v důchodu píchat prokurátorku. Vskutku oddech po těch všech holiwůdských "thácích" s rozpočtem jak sviň. 88% ()
Mám tyhle typy filmů rád. Nenápadný, ale zajímavý. Na druhou stranu ale většinou u těch nenápadných hrozí, že budou taky nudný a strašně se televizně táhnoucí. No a u tohodle jsem to prožíval tisíckrát tolik. Protáčel jsem se v posteli jak zběsilej. Ale teď nevím, jestli to bylo víc filmem nebo tím, že jsem v pokoji i večer měl třicet stupňů. Vedro je občas nesnesitelná věc. ()
Reklama