Dokonalý zmysel

Vařila myšička kašičku na německým políčku. Jeden smysl, druhý smysl, třetí smysl, čtvrtý smysl... Dává to dohromady vůbec nějaký smysl? Vcelku ani ne, i když zaděláno je hezky. Někdo to ale zapomněl osolit, protože příběh zůstal jaksi bez chuti. Patrně z toho měla vylézt tragika, leč já osobně za přispění svých zatím dochovaných smyslů pozřel romantické sci-fi, což nepovažuji za šéfkuchařovu specialitu. (24.02.2012)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $2,959║Tržby Celosvetovo $908,000▐ Samotný námet je perfektný ale opäť to zlyháva na tak chladnom anglickom prevedení že brrr, vôbec ma tie udalosti nedokážu patrične vtiahnuť do deja, aj keď herci hrajú obstojne. /45%/ (14.02.2013)

Snímek o postupném ztrácení smyslů mě zanechal chladným. Zajímavý námět je zpracován bez atmosféry a napětí. První dvě třetiny jsem protrpěl! Přitom herecké výkony obstojné, kamera velmi dobrá, snad jen hudba se nedostala pod kůži vůbec. Místo syrovosti, špíny, hrůzy a strachu je film prozářen sluncem a úsměvy. Dobře, poselství má zřejmě znít: nikdy to nevzdávej! Jenže mně z toho vyšel kalkul, kterému nevěřím.... Kýčovitý snímek drží nad vodou jen neúprosný konec, což je zatraceně málo. Každý holt není Lars von Trier... (04.10.2016)

Příběh snímku sice není zasazen do konkrétního časoprostoru, ale „hypertextové“ prokládání aktuálního fikčního dění autentickými zpravodajskými záběry svědčí o globálním dopadu nákazy a dává tušit, že k viděnému dochází právě teď a v tomto světě. Malé měřítko vyprávění s pár lidmi a jedním místem tudíž není dodržováno tak svědomitě jako v jiném komorním filmu o konci světa, Trierově Melancholii (oba film také, v kontrastu s procedurální Nákazou, věnují prostor raději reakcím postav na tušený konec existence, než příčině zkázy). Není zřejmé, nač nás tvůrci chtějí upozornit. Na nesmyslnost léčení symptomů namísto hledání hloub sahajících příčin? Na vzdalování se kořenům „čisté“, předtechnické společnosti? Na cynickost a sobeckost lidstva, které v kritickém okamžiku upřednostní tělesnou slast před pokáním? Každopádně není pochyb, že podtext nejasně artikulované výzvy je nadějeplný: neřešte krávoviny a obnovte přerušený kontakt (s lidmi, potažmo se světem). Optimistické poselství bude zvlášť pro diváky nadšené Trierovým filmem, který pod jednou slupkou deprese skrývá depresi další, dobrou záminkou k úšklebkům. Největší cynikové mohou rovnou zvolit opoziční čtení a sledovat Perfect Sense jako nezáměrnou parodii apokalyptických filmů (žrací fáze působí jako vystřižený materiál z béčkového zombie hororu). Příliš velká interpretační volnost, předvídatelnost stupňovitě komponované zápletky a strach jít opravdu na doraz (jako Fernando Meirelles v mnohem syrovější Slepotě), brání vychutnat si Perfect Sense jako katastrofický thriller. Mnohem lépe, v poslední scéně takřka bezchybně, film funguje jako klasické melodrama o zamilovaném páru, jež čelí síle mocnější než oni sami, nikoli mocnější než jejich láska. Teprve jako drama, jimiž se dobrovolně necháme dojímat, dává film dokonalý smysl. 70% Zajímavé komentáře: takken, arkis, narthasia (04.02.2012)

Vzpomínáte na One od Metallicy? Co kdyby tak měli skončit všichni lidi? Geniální nápad rozehrát začínající vztah v pomalu se hroutícím světě, kde si lidé nalhávají, že bude líp. Ewan McGregor i Eva Green jsou skvělí i když jí mýdlo. Jediné co mi vadilo je, že se film buď nevěnoval čistě jenom jim (dokumentární vložky ze světa), anebo neukázal více příběhů z různých kusů planety. (16.01.2012)