Bláznivá, hlúpa láska

Romantické komedie jsou v podstatě těžce spotřební zboží - každý rok jich pár přijde, většinou si jako vejce vejci podobných, zamíchají pár filmovými osudy, lidé se pobaví, a za týden už o nich zase nikdo neví. Crazy, Stupid, Love není zas tak moc velká vyjímka, není to film který si budu pouštět každý rok znovu a znovu... ale na rozdíl od mnoha jiných je alespoň dost chytře napsaná a obsazená tak kvalitními herci, že velmi příjemně baví a přitom neuráží svou jednoduchostí. Příběh samozřejmě není ničím jiným než zaplétáním klasického gordického uzlu vztahů v dynamickém (a místy nesmírně vtipném) stylu jízdy na horské dráze, jehož rozetnutí bohužel nešetří sentimentem... ale koho by tu zajímal příběh, že. Milostné eskapády a skvěle vypointované slovní výměny v jejich průběhu, to je oč tu běží - a to tu funguje na výbornou. 8/10 (03.01.2012)

Nejdřív mě Gosling předvědčil, že umí hrát (Drive), ale od tohoto filmu se stává součástí mých erotických snů - jinak se to říci nedá. Ten chlap je zkrátka natolik sexy, atraktivní a charimatický, že bych se na něj vydržela dívat několik hodin. K filmu více později. Anebo radši ne. Při dalším přemýšlení o filmu nebo po jeho druhém zhlédnutí bych šla s hodnocením níž, ale napoprvé mě to emočně vzalo a řada scén mi připadala vtipných (nákupy) a režisérsky dobře zvládnutých - co do rovnováhy mezi naprostým kýčem a citovým vydíráním (volání na zahradě). [Kino] (07.09.2011)

Charismatický Ryan Gosling učí smolaře Stevea Carella, jak ve středních letech a po rozchodu s manželkou chytit "druhej dech." A Emma Stone? Ta holka je fakt divná:) Je v posteli s bohémem současného "mladého" Hollywoodu, nad ní se sklání dokonalé tělo a tvář a ona začne vykládat o tom, jak jí ten polštář výborně pasuje pod hlavu:) Každopádně závěrečné rodinné setkání je skutečným vrcholem filmu. Jeden gag stíhá druhý a záchvat smíchu je tak docela na místě:) Když se ukáže, kdo je vlastně postava Emmy, už jen čekáte, co se ještě může stát. A semele se toho vskutku hodně. Americká romantika v precizním balení, které pobaví, potěší oko a rozhodně neurazí. (04.01.2015)

Romantická komédia. Slovné spojenie, ktoré mužskej časti publika zväčša evokuje minúty utrpenia strávených v kine, zatiaľ čo nežnejšia polovičky len tíško vzlykajú. Občas ale sekera vystrelí, tvorcov osvieti a zakomponujú do filmu niečo, prečo dokáže byť film atraktívne aj pre mužov. Nehovorím, že tento film je dokonalý, ale má v sebe niečo, čo väčšine podobným filmom chýba a tak sa z nich stávajú len obyčajné tuctové rom-comy, ktoré po pár hodinách vyšumia z hlavy. V prvom rade nám s istotou vzmiká dvojica tvorcov (Ficarra-Requa), ktorých ďalší snímok s istotou nevynechám, ktorí majú cit pre situačný humor, do obyčajnej zápletky vdýchnuť život a vypointovať scénu do maxima. Trošku im zazlievam tú okatú náhodovosť, ale pri tom všetkom ostatnom sa to dá prehliadnuť. Herecky bol film takmer bez chyby, akurát casting zlyhal vo výbere detských rolí. Inak nemám čo vytknúť. Soundtrack bohovský, strih bez chyby, dialógy uveriteľné, no jednoducho ženský film pre chlapov. 90%. (21.12.2011)

Láska je boj. Dokonce i ve filmu v zásadě bezkonfliktním. Romantické komedie o lidech ztrácejících a znovu nalézajících životní jistoty najdou uplatnění v libovolné době. Vždy budeme chtít utíkat a naivně věřit. Druhý film režisérů nápaditě vyprávěné hříčky I Love You Phillip Morris žánr kdovíkam neposunuje ani kdovíjak neobohacuje, ale splní přesně to, co navenek nabízí – potěší. Potěší víc než tituly totožného zařazení. Díky sehraným, sympatickým hercům, hladkým přechodům mezi fraškou a tragédií, ironickému poukazování na žánrová klišé (déšť, balení na Hříšný tanec) a nečekanému odhalení, jež zpětně ospravedlňuje zdánlivě chabou propojenost rozvětvených dějových linií (a neboť spočívá v chytré práci s informacemi, resp. v jejich zatajování, nepůsobí vykonstruovaně). Zásluhou propojenosti jednotlivých motivů to není komedie nevkusná (necudné fotky elegantně vyřeší jednu dějovou linii), hloupá ani naprosto nereálná svým závěrem. Jednoduše důkaz, že i ke zdánlivě vyčerpanému žánru lze přistoupit svěže a přitom bez nutnosti jít do krajnosti. 75% (20.09.2011)