Bláznivá, hlúpa láska

Všechny pasáže s Goslingem jsou na 100%, ten chlap je prostě boží. Carell je zase správně ušlápnutý fotřík od rodiny. Jen té Julianne Moore je tam příliš. Vypadá příšerně a navíc hraje nesympatickou krávu, která má všechno, co potřebuje, přesto je nespokojená a samozřejmě to vyřeší tím nejdementnějším způsobem. Víc prostoru mohla dostat Emma Stone, která je i tady znovu k sežrání. Jasným vrcholem je setkání na zahradě, už jen kvůli němu se vyplatí film vidět. (18.09.2014)

Život píše zatracená klišé aneb komedie hořká jako mizerná whiskey. Hej, ale zvláštní je, že Crazy, Stupid, Love vůbec mizerná není a i když je vypointovaná s tou typickou americkou nadsázkou, je vypointovaná. A to je sakra víc, než většina dnešních komedií o vtazích a vůbec o životě dokáže. Fráze je prázdná tehdy, pokud jí nenásledují činy a následují-li, pak už nejde o frázi, ale vyznání. Dan Fogelman (doposud scénárista animáků) sepsal něco, co dneska považujeme za klišé, cosi nelogickýho, co je třeba prožít, aby to fungovalo. Občas tomu ještě říkáme láska. Někdo na ní prostě zapomene, protože dovolí, aby mu zvšedněla a jiný ani netuší, že je jí schopen, dokud neprohlídne vlastní povrchnost. Jasně, kdyby měla Crazy, Stupid, Love trošku nezávislejší ráz, ubylo děsně "procítěných" monologů a celkově zůstala víc autentickou, zapsala by se nejspíš výrazněji, hlouběji. Ale vtip je v tom, že v důsledku vlastně není povrchní a pokud si to samé dokáže přiznat i její divák, tehdy nebude zklamán. A kdo ví, třeba mu i něco dojde, dřív, než bude úplně pozdě. I když Steve Carell zůstane asi navždycky 40 let panic, tady se mu podařilo odpanit nadsázku vkusně a galantně. Někdy se prostě nemusíš smát, stačí, když se usměješ a pochopíš. [final rate: 75%] (04.11.2012)

"Pomůžu ti znovu objevit tvé mužství. Nemáš tušení, kde jsi ho mohl ztratit?" Ukončit poklidnej vztah, trvající celý jedno čtvrtstoletí, žádostí o rozvod, považuju za poněkud unáhlenej krok. Zvlášť, když žena nemá v kalhotkách ukrytou adekvátní náhradu za otce svých dětí a muž po žádný svobodě netouží. Tuto hru rozehrála dvojice Carell - Moore a není to špatná hra, ale oproti jejich unavenýmu vztahu je divoká chemie dua Gosling - Stone úplně jiná liga. Oni jsou pro mne tím neodolatelně zábavným, zatímco vztah rodičů je příliš reálnej a první dětská láska ve mně spíše vyvolává matný vzpomínky na první mokrej sen. Takže díky Davide Lindhagene za to, že jsi svým koitem zadělal na tuhle story, protože já jsem se bavil velmi dobře a tys to schytal dle svých zásluh. (24.09.2012)

Je jich mraky. Těhle svižných, vtipných, situačně vyladěných, skvěle natočených komedií s vymazleným hereckým ansámblech v přesně padnoucích sakách, neménně přesně padnoucích rolích. A když je tam ještě navrh zajímavý dramatický podtext a nějaké to moudro ze života, jenom lépe. Nutno ovšem podotknout, že Crazy Stupid Love baví přece jen o malinko víc, než její souputnící. Těžko říct čím to je, možná režijní dynamikou, možná bezprostředností hlavních hrdinů. Každopádně super. (06.01.2017)

Přítomnost Štefana Carella predikovala Šílenou, stupidní kokotinu, avšak k mému překvapení se jednalo pouze o kokotinu prostou. I taková se však pyšní dvěma opravdu nechutnými primáty, a to v podobě párečku snad těch nejhnusnějších hereček, co kdy brázdily mou padesátipalcovou Sonku! Opravdu se mi místy stávalo, že jsem odporem až odvracel zrak a nestrávená večeře mi zoufale klepala na hltan! Naštěstí jsou ty dvě obludy alespoň trochu vyváženy přesladkým panem Goslingem, jemuž konečně někdo povolil rozbalit naprudko jeho metrosexuální charm. No, nemít prázdnou nádrž s estrogenem, asi bych při pohledu na něj taky zamířil za hlasitého mlaskání rukou na jih jako některé místní kikiny (viď Mařenko!) a brutálně to nadhodnotil. Průměrné vztahové sci-fi s prvky kokomedie, jehož odsouzení jsem nucen zaokrouhlit směrem dolů kvůli toho kýble páchnoucích zvratků, jenž mi byl v posledních patnácti minutách zcela nekompromisně a bez skrupulí vychrstnut do xichtu! (13.11.2011)