The Last Man on Earth

S trochou nadsázky řečeno, je to takový tematicky spřízněný pradědeček hitovky JÁ, LEGENDA s Willem Smithem. Postapokalyptická atmosféra prvních 20-ti minut je výborná. Nejsou k tomu potřeba stohlavé shluky komparsu a panoramatické výjevy, stačí pár vylidněných ulic, na zemi odpadky, u silnic pár mrtvol a zlověstný kouř z jámy, kde hlavní postava pálí nakažené mrtvoly. Pojetí zombíků, tedy lépe řečeno nakažených, je poněkud zvláštní – spíše připomínají ožralé vandráky při cestě z flámu, i po třech letech od nákazy pořád chodí v celkem čistých a nepoškozených hadrech, po vzoru upírů nesnáší česnek, pohledy do zrcadla a denní světlo, myslí jim to (hlavního hrdinu oslovují jménem) a používají nástroje. Flashback, který dokresluje a dovysvětluje děj, je dost zkratkovitý, takže na člověka nedolehne ta tíha okamžiku, kdy vypukne celosvětové epidemie. Závěrečná akční desetiminutovka je až nechtěně komická, bohužel. Ovšem je tu ale charismatický Vincent Price, který to statečně táhne na bedrech a který by „prodal“ i sebevětší blbost. (04.01.2014)

The Last Man on Earth je postapokalyptický snímek kterej táhne vynikající(jak taky jinak) Vincent Price. Příběh o tom jak lidstvo postihne epidemie která lidi mění v upíry. A on je nejspíš jediným člověkem který přežil. Spíš než upíry mi tito nakažení připomínali zombie. Kupodivu ale nejde o film kterej by byl nějak extra nabitej akcí. Což by mohlo některým divákům vadit(mně však ne) i přesto má ale svoji znepokojivou atmosféru. Třeba při projížďkách prázdnými ulicemi jen tu a tam nějaká mrtvola nebo při pálení mrtvol a hledání dcery. Pomocí flashbacků se vracíme do minulosti a zjišťujeme kdy to vše začalo. Jen ten akční závěr mi tu tak nějak moc(v konceptu celýho filmu)neseděl. Slabší 4hvězdy (10.03.2024)

Rozbití na tři samostatné kapitoly snímku zcela určitě neprospělo a přechod z apokalyptické vize budoucnosti do rodinného dramatu a závěrečné důchodcovské akční pasáže je zbytečně roztříštěný a nesouvislý. Místo očekávané deprese plné vnitřních monologů se dočkáváme tupé retrospektivy s ještě tupějšími herci a nezbývá než litovat, že název tohoto díla nelze brát doslovně. Atmosféra, která se zpočátku dala krájet, nadobro mizí a s ní i celková uvěřitelnost vyprávění. Scénárista odvedl standardní strojovou práci a nedokázal oživit epizodní postavy na malém ani hlavního představitele na velkém prostoru, což je vzhledem ke geniálnímu obsazení klíčové role velká škoda. Důkaz, že výtečný námět s uchvacujícím úvodem někdy přináší velké zklamání. (09.07.2005)

Oficiálně snad úplně první zfilmování Mathesonovy předlohy, a do dneška asi i to nejpovedenější. Tím neopovrhuju poslední Lawrencovou verzí, tahle stará je však rozhodně uvěřitelnější. A není to jen díky uhrančivému projevu Vincenta Price, ale hlavně díky komornějšímu (rozuměj levnějšímu) rázu. Vylidněné město je tu pořád, ale tam, kde "Já, legenda" nepochopitelně použila digitální efekty, tady si tvůrci vystačili s lehkým make-upem. Mutanti tu tak připomínají Romerovy zombíky z jeho slavné prvotiny, dokonce se stejně šourají a vstávají z hrobů, jen se bojí zrcadel a česneku. Postupně sice upadá ta stísněná atmosféra z první třetiny, ale proč ne, celkově jsem rozhodně spokojenej. (30.10.2012)

Natočené podľa knihy Richarda Mathesona "I am Legend". Snímka začína raňajším budíčkom Vincenta Prica do ďalšieho stereotypného dňa. Noc je vždy ťažká, zaspávať za zvukov dobíjajúcich sa zombíkov do domu nie je ktovie čo a tak ráno nabrúsi pár kolíkov a vydáva sa do mesta ich pár pozabíjať. Keďže títo zombíci majú vlastnosti upírov tak cez deň spinkajú ako batoliatka. Prebodnutých ich potom spaľuje. Asi v tretine filmu nasleduje flashback kde sa pekne dozvieme čo sa vlastne stalo. Prekvapivo atmosferický no škoda tej poslednej tretiny kde to už nie je vončo. Ale vždy lepšie ako podivný The Omega Man (1981) s Charltonom Hestonom. (23.06.2007)