Lidská stonožka

Tak nádhernej námět, ze kterýho by se mi v dětství stočil mozek zaručeně ještě víc směr 13. komnata (ve který s láskou provádím různým živým formám různé věci). A tak pokakanej. Ale "má to svý chvilky" (Mengeleho přehrávání, naučná přednáška, možná eště něco), jenže jak začne rákosník líčit svůj trudný osud, nemám z toho dobrej pocit (třeba to bylo schválně trapný, třeba ne - blbý je, že je to ve výsledku vlastně jedno). A hlavně to stupňovaně DEBILNÍ chování všech postav! Uff, no stejně jsem po tom dostala chuť na další díly - asi doufám, že to bude konečně ta laskavá podívaná, ke který jsem původně zasedla. (02.05.2012)

Film o jednom nápadu, který "drží pohromadě" pouze díky tomu, že se veškeré postavy chovají jako debilové. Film založený na grotesknosti může být znepokojující i zvrhle humorný současně, ale stejně tak může sklouznout jen do nechtěné směšnosti. Aby byl znepokojující je potřeba podmanit si pozornost diváků tím, že vyprávění přemůže jejich instinkt dílo zpochybňovat. Právě v tom "The Human Centipede" selhává na plné čáře. Pouze v posledních pár vteřinách se podaří opravdu na diváky zapůsobit drastickou tečkou, která výmluvně ukazuje, proč předchozích více jak 80 minut nemohlo fungovat. Zde totiž mizí smích vyvolávající absurdita, okatá vyhrocenost, karikatura sklouzávající do parodie, vnitřní nelogičnosti i nesmyslné natahování a filmařská nevyhraněnost. Namísto toho nastupuje scéna sama o sobě obsahující tragiku, zoufalství, krutost a bezmoc. "The Human Centipede" je v prvé řadě egomanský projekt Toma Sixe, který měl pouze za cíl na něho navzdory zjevným filmařským a tvůrčím nedostatkům upoutat mezinárodní pozornost a udělat z něho sledovaného režiséra. Jenže tato sláva je příznačně Facebookové době krajně prchavá, neboť statut autora nechutného filmu mizí v momentě, kdy přijde někdo jiný a Sixovu mizernou kartu přebije. To naštěstí záhy provedl funkčnější "Srpski film". (22.10.2010)

„Hojí sa to dobre.“ Deodata a Fulciho si dávam na raňajky, ale toto bol jeden z najšokujúcejších filmov, aké som kedy videl. Pri jednej scéne som sa nepovracal len preto, že som si zapchal uši, zatvoril oči a preniesol sa v myšlienkach na Tahiti. Fakt. Film je znepokojujúci, nebezpečný, chlipný, úchylný. Zvrhlý. Pritom nie je ani na 40% taký explicitný, ako mohol byť. Držanie sa bokom beriem ako plus. Detto postavy, ktoré sa napriek občasnému klišé snažili správať tak, ako by som sa asi správal ja, ak by mi k zadku prišili cudzieho človeka a k jeho zadku tretieho (nikdy som si nemyslel, že raz napíšem takúto vec, ďakujem ti Tom Six). Toto je film, ktorý sa nedá príliš hodnotiť a ťažko o ňom niečo písať. Ťažšie je už len ho vidieť. (19.04.2011)

Jo, tohle bylo fakt něco!! Za málo peněz, hodně muziky!! Všechno stojí na jednom jediném ultraodporném nápadu a s tím si film vystačí po celou stopáž. Fakt extrémní kousek, u kterého jsem chvílemi s úsměvem kroutil hlavou... A nejsou potřeba ani žádné extra triky, násilí, krev... Jen jeden fakt mega-zvrácený chirurgický pokus na dvou krásných dívkách a jednom mladém Japonci. Šílený chirurg a "lidská stonožka" v celé své parádě!!! Úplně na konci už jsem se nechtěně vyloženě zasmál, protože to fakt nemělo obdoby takhle dopadnout jak jedna z jeho obětí... Tohle se mi líbilo... Humáč zase trochu jinak... /80%/ (19.02.2024)

Klasický scénář, který na hororech tak miluju!!! Temná noc, rozbité auto, žádný signál a hlavní postavy se rozhodnout jít temným lesem a najít pomoc. Narazí na dům, kde jim otevře chlap, od pohledu strašně sympatický :o) A zábava může začít.. A ona fakt začala :D Inteligence hlavních postav, která v podobných nesmyslech bývá a hrozně mě sere, mě tady šíleně bavila, ale hlavně díky tomu milému, příjemně vystupujícímu a stále usmívajícímu hlavnímu záporákovi :D Kdo nepochopil, předchozí věta byla sarkazmus :D Odporně slizkej sešlej německej chirurg, se zvráceným koníčkem, který mi místy připomínal Van Dama, byl naprosto úžasnej.. Hlavně když nasadil brýle, svůj chirurgickej plášť a pušku :o) Doteď si ale neumím srovnat v hlavě, jestli při slovním spojení "Chce se mi srát, promiň" a "Nakrkm se" se mám smát, nebo mi má být lehce nevolno.. Každopádně námět a potenciál mohl být lepší, herci taktéž, jenže si říkám, který herec se nechá dobrovolně půlku filmu nechat svázat k cizímu zadku? Aneb hláška večera mluví za vše: " Japonci mají neuvěřitelnou sílu, když jsou zahnáni do kouta :o)" (19.02.2013)