Můj stan, můj hrad

Dokumentární film vypráví o lidech, kteří bydlí na periférii města a společnosti. Jsou to lidé, kterým se říká bezdomovci. Vybrali jsme si "rodinu", žijící společně asi ve čtyřech stanech a slamují v křoví blízko nákupního centra. Práci mají rozdělenou. Společně vybírají popelnice, sběr třídí a následně odnášejí do šrotu. Utržené peníze jsou společné a za ty se kupují potraviny a alkohol. Ve filmu se postupně bezdomovci přiznávají ke svým životním prohrám, proč žijí tak "svobodně". Sledujeme jejich sny a touhy a také jaký vztah mají k alkoholu; protože ten byl často příčinou, spolu s odnětím svobody, vykořenění ze společnosti. Ve filmu zároveň představujeme jejich každodenní život. Např. Paulo je na ulici 14 let, každé roční období. Dušan má zase v blízkosti svůj byt 2+1, ale tam by byl sám a on se cítí líp jako "zálesák". Ano, to není film o bezdomovcích, ale o zálesácích, jak se jim často v jejich okolí říká. (oficiálny text distribútora)