Čertova nevěsta
The Devil's Bride
Réžia:
Zdeněk TroškaKamera:
David PloyharHudba:
Miloš KrkoškaHrajú:
Václav Šanda, Eva Podzimková, Karel Zima, Sabina Laurinová, David Suchařípa, Jana Andresíková, Bára Munzarová, František Němec, Jan Kuželka, Nina Horáková (viac)Obsahy(1)
V kráľovstve kde kráľ jazdí len na lov a nestará sa o nič iné, prosí kráľovna úpenlivo o potomka. Keď jej dôjde trpezlivosť obráti sa na čerta, žijúceho neďaleko v starom mlyne. Za krátko sa kráľovne narodí dievčatko. Malá princezná vyrastá po boku Štepána, syna komornej. Časom sa do seba zamilujú. Keď ale výjde najavo, že kráľovna podpísala s čertom zmluvu a princezná sa má stať Luciferovou nevestou v deň svojich osemnástich narodenín, kráľ usporiada ples, kde sa má princezná zasnúbiť s princom z inej zeme a tak uniknúť svojmu osudu. Jedným z nápadníkov je Luciper, ktorého princezná odmietne a ten na ňu uvalí kliatbu. Štepán musí krásnu princeznú oslobodiť za každú cenu... (TV Markíza)
(viac)Videá (1)
Recenzie (401)
Troška okudlal hororovou báchorku Němcové a vytvořil z ní milou, úsměvnou a rokokově laděnou pohádku, jak sám říká. A v tom tkví celý problém filmu. Dějová linie Nevěsty je tak ohraná, že scénář byl asi napsán o polední pauze. On se snaží ji zachránit ze spárů Lucipera. Od čerta (v zelené kamizole, jak jinak, že) dostane tři úkoly (jak jinak, že), které musí splnit. Aby na to nebyl sám, pomůže mu poustevník (tlustý, jak jinak, že), cestu mu zkříží zlá čarodějnice (stará a ošklivá, jak jinak, že) a ochrannou ruku nad ním drží socha svaté Kryšpíny (konečně inovativní prvek!)./// Herecky je na tom mladý pár mizerně. Josefíková je sice tvář neokoukaná a pěkná, ovšem výkonem nepřesvědčivá. Šanda se pořád šklebí (jeho horní dásně si užijete do sytosti), tváří se poměrně přiblble a naivně, což by se hodilo, kdyby hrál hloupého Honzu, jeho postava však spadá spíše do kategorie chytrý a nebojácný. Klacky (spíš balvany) jim pod nohy hází špatné dialogy, které nesnese ani pohádka, jež má právo být dětská, naivní a romantická, ale ve výsledku jsou repliky až moc prostoduché a křečovité. Nutno dodat, že Laurinová je pořád kost a víc by jí slušela negativní role, protože její hlas je někdy až úžasně ďábelský, viz Z pekla štěstí./// Velmi slušné jsou digitální triky. Nevěrohodně však působí herci, jež mají v rámci příběhu zestárnout o 20 let. Kostýmy jsou však nádherně bohaté a načančané, hezké jsou i zámecké lokace. Hudba M. Krkošky (dvorního skladatel Trošky) je to na české (filmové) poměry kvalitní a příjemně doplňuje scény, lehce otravný je nasládlý leitmotiv, který se opakuje příliš./// Čertova nevěsta příjemná na pohled, začíná akční dynamickou scénou lovu, ve výsledku je však sterilní a nudná (dobrá je ale scéna s princi na zásnubním plese) s nevýraznými mladými herci a obhroublými vtipy o „ptákách“, protože dle Trošky by se u pohádky měli bavit i dospělí. Tuhle pohádku si o svátcích pustíte s chutí jen těžko, já dám raději přednost té obyčejné nedělní s papundeklovými kulisami, která má ovšem zajímavou zápletku, je skutečně vtipná a nemá tolikrát ohraný příběh o peklu a třech úkolech, jejichž řešení je zcela nelogické (ta kukačka!) a obsah pekelné smlouvy zmatený. ()
Klasická Troškova pohádka, ovšem s ještě horším příběhem a otřesnou ústřední dvojicí. Navíc zde není nic, o co by se mohl Troška trochu opřít. Princezna ze mlejna měla známý písničky, Z pekla štěstí mělo draka a Gotta a Hádanka měla aspoň Dolanskýho. Jenže tady není, až na charismatického Němce (který je ale jen 2 scénách) naprosto nic. Škoda, už ani ta pohádka nejde Troškovi nijak objáhit. ()
Naprostá blbost, kýč se strašnými známými herci (co se stalo obvykle normálnímu Suchařípovi?), ale nepřekonatelně nejhoršími herci neznámými. Václav Šanda měl hrát kluka, co zachrání princeznu před celým peklem, ale přitom vypadá jako vyklepanej blbeček. A chápu, že styl Slunce, seno... se asi Troškovým diváků líbí, ale kecy o "ptácích" podle mě do pohádek nepatří. Směšný. ()
Troškovi se podařilo dosáhnout úrovně někdejší JASNĚNKY při zachování němcovské vlídné českosti pohádky s lehce biedermayerovým nádechem. Herecky vévodí František Němec, ale ani Josefíková-Podzimková ve svém dívče romantickém závoji v ničem nezaostává a ani představitel Štěpána viditelně nevypadává ze své role, kterou výtečně zvládá i jeho chlapečkovský představitel, který upomíná na Pavla Manga. Českost je obecně dominujícím rysem Troškových pohádek; je tu znát jeho jihočeský původ. Poznámka: Vytýkat pohádce její snově romantickou pohádkovost je bludnou cestou. ()
Po čertech dobrá pohádka. Nebýt roztomile žvatlajícího čerta Kleofáše a několika dalších drobností nebylo by ani poznat, že ji natočil režisér toužící si napravit svoji pošramocenou reputaci u náročných diváků. Troška však tentokrát není na odpis a dokazuje, jak dobrým režisérem dokáže být, když před kameru neposílá infantilní filmové postavy. Do pekla tentokrát nenahlédneme ani jednou, ale navštívíme královský zámek, jeden starý mlýn, ve kterém údajně straší, projdeme se temným lesem, potkáme čarodějnici, nevyzpytatelnou vodní vílu Leknínu a vrcholem bude charismatický Luciper, kterého si užijeme sice jen ve dvou scénách, ale stojí to za to. I přesto se tato postava stane v podstatě nejmarkantnějším představitelem Zla, protože Dobro představované princeznou a neurozeným podaným je přece jen poněkud v jejím stínu s přihlédnutím, jaký velký prostor jejich postavy oproti ní dostaly. V královském páru má po celou dobu navrch Sabina Laurinová nad Davidem Suchařípem a koneckonců je to právě ona, která podepíše úmluvu s vyslancem pekel o tom, že až se jí narodí vytoužená dceruška, má se po dovršení plnoletosti provdat za Lucipera. Vyslance pekel Kleofáše hraje Karel Zima a jako tajemný muž v myslivecké kamizole má jisté charisma, jenže Troška pevnou strukturu této postavy devalvoval tím, že se tento čert proměňuje v trochu zmateného, žvatlajícího až roztomile působícího čerta. Kdyby si Troška tohle odpustil a udělal čerta strašidelnějším, bylo by to pro dobro věci, protože pohádkou místy prosakuje temná až hororová atmosféra s působivě potemnělou hudbou. Skladatel Krkoška odvedl kvalitní práci, dobrá výprava, pozadu nezůstal ani kameraman a výtvarník kostýmů. Diskutabilní je obsazení ústředního zamilovaného páru, jež od sebe dělí nejen rozdílný původ, ale také fakt, že zatímco s princeznou neokoukané Evy Josefíkové jsem problém neměl, i když vedle Laurinové vypadala jako její mladší sestra a nikoliv dcera, tak horší už to bylo s jejím chudým vyvoleným Václavem Šandem, který na to, aby přelstil celé peklo, aby jeho milovaná nebloudila celý zbytek života jako přízrak krajinou, přece jen neměl. Pane Troška, nešlo vybrat někoho zajímavějšího? Mírně negativní pocit jsem měl z několika málo využitých motivů, jako třeba ten s vodní vílou Leknínou, která současně vypadala nevinně i nebezpečně, přesto tvůrci scénu s ní zazdili, když ji nechali soucítit s hlavním hrdinou, namísto toho, aby se z této v náznacích brilantní scény stalo drama v podobě topení nebojácného hrdiny. Na topení sice došlo, jenže čert se utopit nedá. Po delší době díky malebným záběrům podbarveným tklivou hudbou tahle pohádka působila pohádkově a nedošlo k tomu, že by zde pobíhali herci v laciných kostýmech marně se snažící o pohádkovou atmosféru. Naopak poměrně otřesné je obsazení některých vedlejších postav a jejich následné předabování. Nakonec to všechno dobře dopadlo, Peklo bylo přelstěno, Božena Němcová by s výsledkem mohla být spokojena a Troška natočil důstojnou pohádku, která se dokonce v jednom dialogu otře o nedostižné S čerty nejsou žerty. 60% () (menej) (viac)
Galéria (39)
Zaujímavosti (26)
- Aby víla Leknína mohla tancovať a nemala v pozadí viditeľné autá, musela polícia zastaviť dopravu. (Raccoon.city)
- Natáčení snímku probíhalo po dobu 39 dnů, a to na zámku Ploskovice, zámku Buchlovice, na zřícenine hradu Choustník či nedaleko Týnu nad Vltavou. První klapka podla 25. července v lokalitě Židova strouha u Bechyně, poslední pak 17. září téhož roku v barrandovském ateliéru č. 4. (M.B)
- Pod stejným názvem vznikla v tehdejším Československu již pohádka Čertova nevěsta (1975). (M.B)
Súvisiace novinky
Zemřela herečka Jana Andresíková
Včera odpoledne opustila svět českého filmu herečka a dabérka Jana Andresíková. Bylo jí 79 let. Zprávu o úmrtí sdělil médiím její manažer René Kekely spolu s informací, že herečka, zotavující se po… (viac)
Reklama