Tělo

Tohle si myslím by se dalo ještě sestříhat... :D Je to nějaké moc dlouhé.... No co se námětu a zfilmování týče, děvčátko i kamera se mi líbili, vypadá, že je opravdu zubožená. Film začíná být filmem, až když se děvče vyplazí ven ze dvorka, v tu chvíli do děje vstupují i jiné postavy. Jejich alibismus a nevšímavost vůči zuboženému děvčátku je zvláštní až nelogický. Pak následuje finále, které je poměrně šokující. Bohužel krátkáč jak už sem říkal je poměrně dlouhý, na to jak málo se v něm děje a vypadá spíše jako snaha kameramana o exibici svých záběrů, což bohužel filmu dosti uškodilo. (03.04.2012)

Přimhouřené oko a snad i lehký závan sympatií byly ty tam, když jsem se začetla do plodné diskuze na Studni. Pan autor se zde hystericky brání proti všem zlým jazykům, co si dovolují nařknout jeho film z toho, že nespadá do žánru ‚exploitation‘ (třebaže nejsem odborník, zlé jazyky se podle mě nemýlí). Z jeho strany to je poněkud dětinská sebeprezentace – kapka nadhledu do toho zápalu bouřlivé obhajoby by neuškodila (a proč tak urputně lpět na škatulkování?). Kdo ví, možná kdybych natočila film, jednám právě tak. Ale snad ne. Pravdou je, že za film má mluvit film a nikoli režisérova apologie :-) Něco záběrů vypadá opravdu slušně, kamera zaujme, absence hudby není na škodu, ale ten pocit, že si to hraje na něco čím to není, je bohužel neodbytný (nic nového u amatérských kousků). (15.05.2013)

Keby sa to dievčatko neplazilo po zemi šesť minút, ale napríklad štyri, bolo by to o tom istom. Pán Blažek si asi myslel, že to čakanie filmu nejako pridá na intenzite, ale o pár minút plazenia menej a aspoň pointa by vyznela tak jak mala. Nápad ok, nebolo to zlé, ale amatér je hold len amatér a keď už to nevie s atmosférou, mohol tam dať aspoň trochu viac krvi. (17.08.2012)

Na stránkách Ludovicofilm je obsah popsán následovně: „Krásný letní den. Uvnitř rušného bloku činžáků leží na jednom z mnoha dvorečků nepovšimnuto tělo desetileté dívky. Co se jí stalo? A co se ještě stane?“ Největší problém celého snímku je, že na první otázku se odpověď nedozvíme vůbec a na tu druhou jen částečně. Sledování filmu vůbec nic nenastiňuje, nic nevysvětlu ani nedohaluje. Děj se v podstatě takřka vůbec nikam nepohne. Celkově to na mě působí, jako by to byl výřez většího a delšího celku někde z prostředka. Konec působí dost usekle, pár vteřin se tam mohlo ještě přidat a ostatně i ten začátek (co se stalo hrdince před začátkem filmu) mohl být alespoň nějakým flashbackem nastíněn. I přesto všechno má Tělo několik pozitivních a dobrých stránek. Celé stojí na minimalistickém pojetí (žádná hudba, žádné mluvení, z 95% hra pouze jedné herečky podávající poměrně dobrý a i uvěřitelný výkon) což se v tomto případě povedlo. Honosí se na amatérské spracování poměrně dobrou prací s kamerou a střihem. Na druhou stranu, zvuk by mohl být mnohem lepší. Měl-li bych to nějak shrnout, Tělo disponuje poměrně dobrým nápadem a částečně i jeho provedením. S budováním děje a příběhu už to je trošku horší. Dokáže vyvolat zájem a napětí, ale pak z toho moc nedokáže těžit. Ale můžu říci, že mě to zaujalo mnohem více, než o rok mladší Cyborg Cheerleaders. (25.11.2009)

Napotřetí konečně něco od tohoto autora, co se mi líbí, totiž jisté množství pěkných záběrů (už od prvního), momentek. Od začátku jsem ale frustrován jejich stříháním, druhý záběr měl být z větší dálky. Nakonec jsem ani nepochopil, proč jsou ty momentky spojeny do filmu. Nejlepší dojem jde z prvních vteřin, pak to kolísá a jakožto celek slábne a slábne. Podobné kydy, totiž jak mělo být něco jinak uděláno, by mě nenapadly u filmu, který by byl něčím víc než ukázkou autorovy řemeslné zdatnosti. Podobný pocit marnosti jako u Noci v Myší díře: chvílemi mám dojem, že se cosi ozývá (v obou případech mělo jít o hlas jakéhosi nezakotveného dění), ale vzápětí vždy zjišťuji, že se mi to jen zdálo. (04.12.2012)