Vyprávěj

První série by se dala považovat za mou malou guilty pleasure, ale od těch 70. let nahoru to ztrácí drive a z Vyprávěj se stává Vyprávění v Růžové zahradě. Jednotlivé linie jsou prudce nedějové, nenosné a existují jenom proto, aby se se stylem předváděly dobové reálie. Takže po nevím, kolika epizodách mě zajímá už jenom linie Tondy a Zuzky, která je ale stejně upozadněna, přednost totiž dostávají nezajímavé manželské trable Karla a Evy. (10.03.2012)

Musim se priznat, ze prvni radu jsem videla jen sporadicky, ale sestrihovy dil me navnadil natolik, ze si pokracovani nenecham ujit. Pribeh samotny sice neni nic moc, ale kouzlo spociva v dobove atmosfere. Kostymy, ucesy, kulisy, hudba, navic retro vsuvky, to dela z tohohle serialu neco vyjimecnejsiho. Clovek si zavzpomina, jak treba jako dite nosil sponky s kopretinami a ucil se basnicku na Mikulase. (27.09.2010)

Napřed jsem si říkal, že šedivé socialistické Československo nebylo tak pestrobarevné, aby měl každej v rodině a mezi přáteli zároveň legionáře, emigranty, disidenty, estébáky, restituenty atd. Pak jsem se ale zamyslel… můj pradědeček byl legionář, tátův nejlepší kamarád utekl v 68. roce do Mnichova, máma má slovenskou národnost, osobně znám ostatně i dva spolupracovníky StB. Ale tyhle fakta jsem vždycky vnímal tak nějak odděleně a teprve seriál Vyprávěj mě přiměl uvědomit si to všechno v souvislostech. Největší romány píše život a Vyprávěj se toho zhostilo velmi slušně. Cestou na tenký led je samozřejmě široké časové rozpětí a stárnutí hrdinů. Zatímco u Svatopluka Skopala a Romana Vojtka aspoň přibývají šediny, dámy Kerestešová, Freimanová nebo Adamovská stárnou jen drobnými obměnami účesů. Alžbeta Stanková, ta se nesrala ani změnama účesů. Naopak, Jana Šulcová, kdysi vyhlášená elegantní kráska, je od druhé do páté řady furt stejně stará bába. Nemluvě o postavě Honzy Dvořáka, na níž se sice vystřídalo několik herců, ale v době, kdy měl nejvíc růst, vypadal několik let stejně. Vyprávěj jako celek má přestřelenej počet dílů a časem přestane bavit. Klidně mohl seriál skončit úmrtím babičky (Nina Divíšková), která je jako výborná glosátorka půvabnou nití celým dějem a pak už evidentně chybí. Je to znát i v původně pečlivé výpravě, kdy si kamera užívá detailní záběry na vycizelované dobové vybavení kuchyní a kanceláří. Léta po roce 1989 jsou už ztvárněna překotně a narychlo, navíc se zbytečně vypíchnutými dobovými reáliemi (díl Skořápkáři). Tady tvůrci zjevně došli k závěru, že 90. léta se v reáliích ode dneška už moc neliší, což je samozřejmě omyl. Devadesátá léta v módě, oděvních doplňcích i předmětech každodenní potřeby byla naprosto strašná, což je tady nedobře zamaskováno cvrkotem doby, kdy lidi žili hodně politikou a podnikáním. Vyprávěj jako celek snese přísná měřítka, má silnej rodinnej příběh s přesahem do řady výbornejch vedlejších postav (člověk snese i tu obehranou Žilkovou). Emocema našlapaný scény i dobře napsaný vtipný dialogy plus nenásilné dějové zvraty stále dokazující, že svět je malej. Ale když už má něco 115 dílů, čekal bych pompézní a efektní závěr. A tady mladej Matěj Dvořák sedí u komplu a pronáší úplně hovadskou větu. Tak jo. (17.01.2014)

Po čtyřech dílech zatím nehodnotím. Jako výrazné plus vidím Svatopluka Skopala, který mi v roli dědečka velmi sedne... Co mě ale zaráží, je hudba a voice-over komentář, který více než připomíná Zoufalé manželky... *** Na rozdíl od drtivé většiny zde hodnotících jsem seriál zhlédl celý (hodnotit něco, co jsem neviděl je vážně pod mojí úroveň) a s určitým smutkem musím říci, že toto je skutečně to nejlepší, co nám současná seriálová tvorba může nabídnout. Žádný zázrak se nekonal a čekání na nového Dietla vyšlo naprázdno. Přesto se po 26 dílů dá seriál sledovat , byť s jistým přimhouřením oka - ostatně je to seriál velmi alibistický - vyprávěný pohledem dítěte - a již v úvodu to Vojta Kotek (vypravěč) divákovi (kdyby to náhodou nepochopil) řekne přímo: "nečekejte nějakou přesnou historii, jsou to jen moje vzpomínky, jako když listujete fotoalbem..." A nebylo to listování úplně marné (dokonce i na tu historii nakonec sem tam došlo). Hlavním pozitivem je stále Svatopluk Skopal, který však v dalších dílech byl upozaděn, takže jim nemohl dodat svůj nezaměnitelný šmrnc... (24.09.2009)

Přestože mě kdysi na začátku kariéry tohoto seriálu absolutně nebavil první díl a nějaký další, který jsem kdysi viděla, tak jsem se rozhodla přehodnotit svůj názor. Díky dnešním možnostem videí na youtube a podobným věcem to nebylo ani natolik složité. Ještě mě sice čeká docela dlouhá cesta, ale seriál se mi na české poměry dost líbí. Čím to je, že lidé z naší země umí dělat převážně podobná díla týkající se historie naší země? Většinou to jsou zásahy komunistů do běžných životů občanů apod. Líbí se mi ta babička(i když herečku Ninu Divíškovou jsem nikdy moc nemusela), která je absolutně proti bolševikům. Inu záleží na seriálu jak se mi bude do budoucna líbit, ale zatím je to na české poměry docela kvalitka. (15.07.2013)