Poselství přes rampu (S09E04)

Podle staré legendy je šlechtický rod Rösnerů prokletý a žádný z jeho potomků nedožije 55 let. Ať už na podobné kletby věříme nebo ne, faktem zůstává, že Boris Rösner odešel ze světa v nejlepším věku, stejně jako dávno předtím jeho matka. Často rádi popřejeme sluchu tajemným proroctvím. Boris Rösner ovšem žádnou legendu nepotřeboval, on ji totiž sám vytvářel. Jeden z nejvýraznějších hereckých typů své generace na sebe od prvního okamžiku strhával pozornost divadelního, televizního i filmového publika. Divadlo bylo od mala jeho prostorem, ve kterém se pohyboval se samozřejmostí hereckého dítěte. Vystudoval DAMU a jeho velkým vzorem a učitelem byl Václav Voska. Stejně jako jemu, byla i Borisovi vlastní vysoká jazyková kultura, noblesa, přirozené sebevědomí, perfekcionalismus, obdiv žen i smysl pro herecké partnerství. Měl skvělé zázemí, které mu vytvářely manželka s dcerou, byl šikovný manuálně, pohybově nadaný, elegantní, patetický i drsný, když to vyžadovala role. Svou zkušenost předával mladším hercům jako pedagog na DAMU. To, i mnohem víc uvádějí ve svých vzpomínkách na něj manželka Alice, režiséři Miloš Horanský, Karel Kříž, Markéta Jahodová, Viktor Polesný, Michal Dočekal a Tomáš Vondrovic, kolegové Hanuš Bor a Jan Novotný i žáci Ondřej Kepka a Vanda Hybnerová. (oficiálny text distribútora)