Reklama

Reklama

...a stvořil ženu

(relácia)
Hudobný
Československo, 1969, 26 min

Réžia:

Jan Eisner

Scenár:

Jan Eisner

Kamera:

Jan Eisner

Účinkujú:

Eva Pilarová

Obsahy(1)

Prázdninový recitál Evy Pilarové. V tomto recitálu, který Eva Pilarová natočila ke svým třicátinám v roce 1969, uslyšíte vedle ústředního hitu textaře P. Vrby a skladatele J. Brabce A stvořil ženu také písně Swing to mě baví, Jdou domů vojáci a Když mě opustíš... Zpívala už od dětství, například v dětském chrámovém sboru u sv. Tomáše, který vedl sbormistr a varhaník Vladimír Stehlík. Koncem padesátých let začala na brněnské Janáčkově akademii múzických umění studovat operní zpěv, zároveň v té době vystupovala v divadle Večerní Brno. Po roce studia, v roce 1960 však pěvecké studium opustila a nastoupila do pražského divadla Semafor, kde vystupovala mimo jiné též s legendární dvojicí Jiří Suchý a Jiří Šlitr a kde se záhy prosadila jako výborná zpěvačka. Nakrátko odešla spolu s Waldemarem Matuškou a Karlem Štědrým zpívat do Divadla Rokoko, ale už po dvou letech se vrátila zpět do Semaforu. V roce 1964 si ve filmu Kdyby tisíc klarinetů zahrála menší roli (výrazná sboristka dívčí školy), ale s úchvatným duetem s Karlem Gottem Je nebezpečné dotýkat se hvězd. Eva Pilarová je zpěvačka obdařená velmi krásným, silným a barevně zajímavým, naprosto nezaměnitelným hlasem – sopránem o rozsahu tří oktáv, oplývající navíc vynikající pěveckou technikou. S přibývajícími léty se stále více orientuje především na žánrovou oblast jazzu a swingu. I když je stále vynikající interpretkou, přece vrchol její kariéry spadá do 60. a 70. let. Dnes patří právem k pěveckým legendám s neoddiskutovatelně jedním z nejlepších hlasů, jaký česká popmusic kdy měla. Dne 28. října 2009 byla Evě Pilarové udělena Medaile Za zásluhy. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (4)

otík 

všetky recenzie používateľa

Tradiční hudební pořad z archivu. Pilarka řekne pár slov, pak píseň, nějaký ten mezizáběr a zase pár slov. Nic velkého, prostě takový obyčejný krátký recitál bez větších hitů. ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Jako kdyby to nekazila písničkami nějaká ta korpulentní, blonďatá paní (pokus o vtip, bro), tak šlo o docela hezký dokument z vesnických polí, podvečerů, kapliček, vesnických kostelíků, maloměst a železnice. Z těch písniček mě zaujala jediná, a to jen proto, že Hegerová ji nazpívala daleko líp ve verzi Lásko prokletá. A taky dobrá byla o tom, že jdou vojáci a nemají nic na práci, se divím, že to nezakázali. ()

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

Pohyby oživlého dřeva, dobově hnusné kostýmky, báječný zpěv. 1) Výkon u asi nejlepší české zpěvačky tehdy 30leté Evy Pilarové není téma k posuzování. Tak si všimneme šatů, které u Pilarové většinou tvoří zajímavý kontrapunkt k jejímu zpěvu. A vskutku - jen u písně Ave Maria byly šaty, účes a song sám v souladu. Jinak ovšem - darmo mluvit._____ 2) Paní Eva měla v životě hodně smůly: první manžel ji opustil (utekl na Západ), druhý manžel ji opustil (utekl na Západ), v roce 1973 při letecké nehodě zahynuli členové její doprovodné skupiny. Nakonec podepsala Antichartu a za svůj podpis se po Listopadu omluvila. Jdou, jdou, jdou domů vojáci, jdou, jdou už domů nastálo... ()

Reklama

Reklama