Auto*Mat

Myslím, že největší výzvou dokumentaristy je pojmenovat problémy, u kterých máme za to, že jsou součástí přirozeného vývoje a nedá se s nimi tedy nic dělat. A přesně tohle se Martinu Marečkovi daří. Navíc ona spalující sebeironie a zaujatý pohled na věc je v celém dokumentu stejně tak sexy, jako jeho hračičkovské používání hvězdiček. Automat je tak především hořkosladkým pojednáním o aktivismu a jeho limitech. (16.04.2011)

Film plný čůráků. Po 20-ti minutách jsem vypnul ale jednou to dokoukám, dneska na ty lidi nemám nervy. Jezdí na kole pomalu v protisměru, blokují dopravu transparenty a vykřikují, že nic špatného neudělali (já jenom držím klacek, ten mohl být klidně od bláta). Toho co jel na bruslích mohli benga rovnou sebrat, páč je klasifikovaný jako chodec, na silnici nemá co dělat. Kdyby policisté znali zákony a nenechali se ukecat nějakou zavšivenou, neúspěšnou, nevyrovnanou nulou tak nemuseli být za debily i oni. Musíme být trochu agresivní, musíme být hluční a musíme být vidět aby si nás všimli. Jo, něco takového si říkají i teroristi. (14.07.2011)

Je sranda, jak je existence názoru okamžitě považována za demagogii. Jste líní a neumíte se s názorem, třebas kriticky a nesouhlasně, vyrovnat? Nebo jste prostě jen sráči, co mají z názorů bobky? Vážně by vám vyhovovala pohodlná beznázorovost, která divácký mozeček nebude otravovat prací? Mě asi ani ne. Proto je mi milejší film s názorem, byť vyhraněným, se kterým je nutno se popasovat, než neangažovaná, ergo nesmyslná tzv. objektivita. Obzvláště, má-li postoj zajímavě a smysluplně podložen, což zde platí alespoň do takové míry, aby bylo možné vzít ho vážně. (26.07.2011)

S Auto*Matem jsem se kdysi jako cyklista nedohodl na spolupráci a byl jsem na něj naštvaný. Jedné jejich cyklojízdy Prahou jsem se zúčastnil s večerním výborným koncertem Trabandu v Arše. Po 11 letech od natočení dokumentu mají zásluhu na vybudování některých cykloztezek. Po Praze se nyní na kole prakticky nedá jezdit, protože neuvěřitelně přibylo aut a agresivity mladých řidičů. Loni jsem to zkoušel opět dva měsíce. Na předměstí, kde bydlím je v postranních ulicích provoz jak dříve na hlavní třídě. Řidiči všude vozí i své děti. Výsledkem je u dětí obezita, respirační nemoci, alergie apod. Roztrhl se pytel s rakovinami. Byl jsem loni na kole v Berlíně a tam je to ráj pro cyklisty. Proto tam mnoho lidí jezdí na kole. V Česku se podařilo snížit emise síry , ale prudce vzrostly emise dusičňanů právě z aut. Nejvíce si cením cyklostezky pražských Vršovic kolem Bohemky a Botiče Nuslemi až k Vltavě. Tam začíná cyklostezka na Karlštejn a dál. V dokumentu mě pobavil chlápek, který propagoval navykání na pražské ovzduší dětí "přežijí ti nejsilnější". Přínos Auto*Matu vidím v osvětě, vyvíjení tlaku na politiky v čehož výsledky začal rozmach cyklistiky Pražáků mimo Prahu v přírodě. (10.11.2020)

Těžko to nazývat jenom dokumentem. Spíše se jedná o velmi trpělivou (a asi i trochu únavnou) sebeironizující provokaci, která nutí zamyslet se nad motorismem v Praze. A jak je i na zdejších komentářích vidět, potrefené "za-každou-cenu-i-do-kina-autem" husy se vždycky ozvou (a pochopitelně ve velmi primitivním a vulgárním duchu, jak je pro ně typické). (15.06.2011)