Stav beztíže

Na pomezí tří a čtyř hvězd, po prvním dílu jsem byl nadšen, konečně kvalitně vyrobená a natočená seriózní vědecká fantastika pro dospělé, která je mnohem víc vědecká, než fantastická. To je něco pro mě. Bohužel nic není zadarmo, a tak zjevně vyšší produkční náklady musela klasicky zaplatit vyšší "masovost" seriálu, autoři se museli podřídit vkusu širšího diváctva, než je typický sci-fi vzorek. To znamená nefandům a ženám. A to znamená vztahy. Spoustu a spoustu vztahů. A psychologický rozvoj charakterů. Aby bylo jasno, vztahy v žánrových seriálech mi nevadí, jenže se to musí umět. V takové "The Unit" nebo "Shield" byla tahle stránka zpracována snesitelně, někdy dokonce i zábavně. Jenže Gravity je plná nesnesitelné klišovité vaty, na vztazích a vývoji vztahů mezi postavami není absolutně nic nového, provokativního nebo alespoň trochu zajímavého. Nedivím se, že byl seriál uprostřed první sezóny zrušen, kdybych se na něj musel dívat bez fastforwardu a navíc v televizi, kde příběh co deset minut přeruší pětiminutová reklama, nepřenesl bych se přes pilot. Odhaduju, že takovou třetinu každého dílu jsem prostě přeskákal, a víte vy co? Prakticky o nic jsem nepřišel. Ale na závěr chvála. Tenhle seriál měl obrovský potenciál. To se jasně ukázalo v některých scénách na lodi nebo u posledního odvysílaného dílu (přinejmenším na celostátní americké stanici ABC), kde astronauti odhalí existenci Bety. V něm skoro úplně chyběly unylé vztahové žvásty, soustředil se plně na hlavní zápletku a nešlo od něj odejít. Kdyby takhle vypadala většina dílů, měli bychom tady vesmírný Lost. Je tedy jasné, že hlavní autor James Parriott vesmír umí, kdyby vztahy ořezal o polovinu a při jejich psaní nemyslel na ženy a holky, které sledují Gray's Anatomy, ale na fanynky Hvězdných válek a Star Treku, byl by Stav beztíže hit. (Mimochodem Parriott nakonec odhalil, jak by se seriál vyvíjel a dopadl, příslušné odkazy najdete na Wikipedii.) (29.07.2011)

Podrobněji se rozepisuji v komentářích k jednotlivým epizodám. Celkově mě však Defying Gravity dost mile překvapilo, hodně se mi líbilo a rozhodně bych ho nepřirovnal k Melrose Place. S tím to totiž nemá nic společného, tam se totiž neprobírá psychologie postav. Tady ano. A i kvůli tomu celý ten seriál funguje, každým dílem napíná a jeho předčasné utnutí mě dost naštvalo. Navíc má i nějakou hloubku, to se v dnešních seriálech zas tak často neděje. Fakt, já jsem nadšený a přemýšlím i nad přidáním do oblíbených seriálů. Jenže těch kandidátů nemám málo, takže budu dlouho vybírat, který by si tam své místo zasloužil. Asi bych měl konečně vyhodit Simpsonovi, které miluju už od dětství, ale s každým novým dílem (obzvlášť od 24.série a úpadek byl znát už dřív) mě ten seriál štve a nedá se na něj dívat, takže bych mohl to desáté místo dát seriálu, který si ho opravdu zaslouží... Ještě si to rozmyslím, každopádně Defying Gravity se mi hodně líbilo a dávám mu 5* (01.06.2020)

Je to škoda že byl tento seriál zrušený,přesto že se jedná spíše o ukecanou vztahovku,má(spíše měl) velký potenciál,ale jak psali v Pevnosti,zdá se že na tohle ještě nejsou diváci připraveni.Je tu jedna loď,jedna posádka,jedno řídící centrum a jedna mise..nic moc,dalo by se říci.Seriál má však skupinku sympatických a zajímavých postav v čele s Madoxem v solidním podání Ronem Livingstonem.Hlavním faktorem je záhadná Beta,která dělá seriál ještě zajímavějším.Možná by se dalo říct že je to příběhově jednodušší.V podstatě se tu celou dobu omývá jistá mise na Marsu a další maličkosti točící se kolem jednotlivých postav,ale ono by se i z tohohle dalo postupem času vytřískat více.Bohužel už se nedozvíme co se stane dál a jak to s posádkou dopadne.Neměl bych to tu říkat,ale na druhou stranu si to může každý kdekoliv přečíst.Těchto seriálů je málo a většinou spíše podprůměrné a proto bychom si měli ty lepší,jako je tento případ,hýčkat. (28.11.2010)

Tohle mě opravdu moc nebavilo, neustále pohledy co bylo před 5 lety, nás provází celou sérií. A v podstatě se nic moc neděje, ani se nakonec nedozvíme jak se Zoe dostane zpátky do programu, i když je to tam nepřímo ukázáno. Celý je to takový nevyvážený a příliš roztříštěný. Je dobře že to nepokračovalo dál. (21.07.2020)

Odsoudit Defying Gravity jako Melrose place ve vesmíru je hodně povrchní, i když tomu dost nahrává. Seriál připomíná v mnohém Virtuality, ale nejde tak daleko jako berg ve svém pilotní počinu. Připomínka Sunshine i Big Brothera je tu stále, ale právě reality show a její netradiční prvky jsou vypuštěny jen a jen pro dobro seriálu. Defying gravity tak působí jako zajímavě pojatý sci-fi seriál, který přináší kromě mnoha otázek o entite "Beta" také lidské otázky o vztazích na lodi po i před naloděním. Flashbacky jsou totiž na denním pořádku a vykreslují příběhy postav na 6ti leté výpravě... S ní to však není tak jednoduché, jak by se zdálo a nějakou jednoznačně pojatou misi můžete zapomenout. Obecně se tvrdí o návštěvě několika planet sluneční soustavy, ale hlavním tažným příběhem je právě neznámá entita v doku č. 4 a její dopad na lidské rozhodování i fyziologii... Seriál plný otázek tak pokračuje a představuje mnoho otázek i odvážných pokusů. Po devátém díle zatím snižuji na 3*, protože zlomovému odhalení chyběla šťáva a jedinečnost. Seriál tak pokračuje v zajímavém a netradičním směru, ale výrazně zpomaluje a pro divákovi přináší často více nudy, než z počátku. (19.08.2009)