Ja, zloduch

Ultimátní komediální animovaná pecka se jaksi nedostavila. Jen naprosto nepohoršující blbinka s pár dobrými fórky, o něž se takřka bez výjimky starají minioni( a na dvou místech do češtiny nepřeložitelné slovní hříčky v názvech vynálezů starého vědce)... Jinak ale nic, co bychom již neviděli jinde a výrazně lépe. Jen klasické rodinné hodnoty a dojemný příběh postavený na hlavu relativně originálním nápadem souboje zloduchů, který je ale trestuhodně nedotažený... Děti se budou bavit, dospělí přežijí absolutně nezávadnou a nevzrušivou hodinu a půl, bez třetího rozměru ale tenhle film v podstatě postrádá jakýkoliv smysl. A vlastně i v tom třetím rozměru je dost zbytečný... Megamysl vychází ze souboje zloduchů jako jasný vítěz... (27.11.2010)

Nebylo to pixarovsky dokonalé (především tedy chyběl lepší příběh), přesto jsem se u Despicable me poměrně oddychově bavil a věřím, že s originálním dabingem by to bylo ještě o chloupek lepší. Minioni jsou parádní postavičky, které by si možná zasloužily větší prostor v nějakém krátkometrážním seriálu.. pět minut denně bych si klidně dopřál. :) (03.11.2010)

Steve Carell je podle mě kretén. Tedy dospěle řečeno komik, jehož humor mi zásadně nevyhovuje. Naštěstí dovede docela slušně dabovat, a víc toho ve spojení s jeho osobou není u animovaného filmu potřeba vědět, protože tady jde hlavně o příběh, vizuální nápady, vtip - a Mimoně, kteří v mém světě stojí na piedestalu stejně vysokém jako má pod sebou Scrat;) A všeho zmíněného má tahle nečekaně vydařená záležitost od Illumination Entertainment na rozdávání, a to v takových hrstech, že se může směle rovnat vrcholným počinům Pixaru. Nejlepší srovnání samozřejmě nabízejí Úžasňákovi, ale nejlepší komentář v tomhle směru vymyslela Nathalie (už zase), takže proč to dál pitvat. Každopádně příhody největšího z druholigových padouchů doporučuju osmdesáti ze sta svých procent, protože rafinovaný úkryt ukradené pyramidy, vrhač piraní, Lehmann Brothers, španělský slovník a mnoho mnoho dalšího jsou jedním slovem vynikající. I když se tu emoce cedí děsně lacině, a že byste mohli aspoň na vteřinu pochybovat o tom jak to vlastně s kým dopadne je taky dost scestná představa, zaslouží si Gru a jeho parta své plnohodnotné čtyři hvězdy... a mnoho repríz;) (10.06.2012)

Na Padoucha jsem vyrazil se svými ratolestmi a nutno přiznat, že se mé děti bavily o poznání víc než já. Emotivní část mého já dokonce požadovala nadělit filmu odpad. Vyčítat dětskému animáku infantilnost je pochopitelně nesmysl, ale musím podotknout, že Padouch jednoduše nemá rozměr rodinné podívané, která by každé věkové skupině nadělila rovným dílem. Problém není v tom, že by úplně absentovaly vtípky zaměřené na dospělé publikum, ale v tom, že tenhle snímek není dostatečně chytrý, propracovaný, a tak se v něm pokusy o dospělejší humor ztrácejí. V Padouchovi je znát právě probíhající hospodářská krize a nevraživost vůči jejím původcům. Filmoví padouši si na své zločinné plány chodí půjčovat do bank a bankéři se předhánějí, kterého padoucha a ďábelský plán podpoří. Superpadouch Gru si jde speciálním vchodem pro vyvolené půjčit do banky, která nese název zkrachovalé finanční instituce, co stála na počátku bankovní krize. Jenže tohle všechno se ztrácí v nekonfliktním sladkém světě plném růžových barev, srdíček, pitvoření a chichotání, žlutých diblíků nazývaných Mimoni a především obývaném třemi cukrkandlovými dívčími sirotečky, které účinně pacifikují Gruovu zlobu. Používají přitom podobných metod jako dětské filmové hvězdy z hollywoodských filmů 30. a 40. let minulého století při usmiřování rozhádaných rodičů. Já, padouch je hodně konvenční předvídatelný film narozdíl od úspěšných rodinných animáků nedávné minulosti, jako je Shrek, který chytře parodoval právě ty konvence a styl, který ve světě prosadil Disney a který Já, padouch reprezentuje. Celkový dojem: 40 % - s tím, že děti si mohou bez obav přihodit 2*. (27.10.2010)

V podstatě z toho mám naprosto identické pocity, jako z Monsters vs. Aliens. Jenomže MvA byli více do sci-fi, kdežto tady se hraje spíše na gagy nabitou ztřeštěnost, která má viditelně zaujmout větší počet mladších, než dospělejších diváků. Tedy ne, že by Monstra versus Vetřelci nebyli pro děti, jenom se mi prostě líbili víc. Jako veliké plus počítám krátký film o minionech (BA-NA-NA!) a doufám, že se ještě někdy v budoucnu těchto roztomilých prťousků dočkáme. Časem by se všichni mohli objevit ve společném filmu třebas s tučnáky z Madagaskaru a Scratem z Doby ledové. Dokáže si někdo představit tu výbušnou akci :-)? (01.01.2011)