Odznak cti

Sice filmem prolítnou celkem známí herci, ale jinak nechápu, co na tom scénáři psali 4 lidi. Příběh je zcela standardní, okoukanej, není ničím novej. Navíc přichází se zcela klasickým kontrastem mladé sympatické vyšetřovatelky a víceméně chlapskýho prostředí, kde se občas hraje i za hranou zákona. Je to takovej ten film, na kterej se jednou podíváte, nebudete si ho pamatovat a znovu ho vidět taky nepotřebujete. (29.11.2020)

Rutina. Dva poldové se snaží ututlat smrt patnáctiletého kluka, kterého nedopatřením zabili během zátahu na drogové dealery, a v patách jim je policistka z vnitřního. Takže nic nového pod sluncem a inovativní není ani zpracování, kor když to jeden z pachatelů prokládá hláškami typu "Nemůžu s tím žít." a tak podobně, plus je tu neuvěřitelně zpackaný útok na detektivku, u kterého člověku nezbyde než jen nevěřícně kroutit hlavou. Ale koukat se na to dalo, protože film má celkem solidní tempo, překvapivě dobrým výkonem se tu prezentuje Lochlyn Munro a koukat se dalo i na Menu Suvari, ačkoliv i tady zůstal neodbytný pocit, že tahle holka měla na víc. Snesitelná jednohubka. 55% (25.06.2015)

Asi mám nějakou dobrou náladu, protože tohle je celkem tradiční příběh bez nějakých velkých překvapení. Ale funguje. Mena Suvari je pořád takové zlatíčko, ale drsnější role jí tu sluší. Příběh je tak akorát zamotaný, natočený celkem profesionálně. Za mě si to na ten průměr sáhne celkem s přehledem. Prima béčko. (20.10.2015)

Jejda vegetole to si mi měl říct, že v tom hraje Lochlyn Munro a já bych se tomu vyhnul... Ale ne dělám si pochopitelně srandu, akorát moc nesdílím nadšení pana m.p ohledně tohoto (ne) herce který mě zatím nepřesvědčil o tom, že by se z něj herec stal. Jinak film nijak zajímavej není. Podobných kousků na podobné téma už tu bylo mnoho a byli lépe zpracované než toto povrchní dílko kde mě navíc žádná z postav nezaujala, nebo nedonutila abych o ní přemýšlel. Prostě taková rutina na jedno shlédnutí. Víc nic.35% (22.06.2015)

Jednoduchý malý film se známým motivem, napsaný s patřičným napětím, přirozeným předvídatelným vývojem a s přirozenými pochybnostmi. Režisér Agustin vytváří nedůvěryhodnou atmosféru nutící zpochybňovat každou postavu a její potenciální motiv. V rámci filmové zábavy je to ale záměr, takže shlížet v tom realismus je jako obvykle zcela zbytečné. Taky proč. Příběh nenutící během sledování přemýšlet se skromně hodí jen tak k nenáročnému filmovému večeru. (14.03.2019)