Robogeiša

Parádní chujovina v tom pozitivním smyslu...Iguchi se zde od Machine Girl posunul o kus vpřed a i když to není taková jízda jako Mutant girls squad už to má jistou úroveň, osobité nápady atd.... Občas tam je nápad nebo scéna tak příjemně WTFoidní, že bych to rád ocenil aspoň třema rudýma, ale bohužel to má až úchylně přestřelenou minutáž díky které to celé naprosto ztrácí tempo i drajv (dalo by se to bezbolestně osekat i na polovinu).. Iguchi není úplně moje krevní skupina-v rámci tohodle specifického japkoÚchylSplatteru mi sedí spíše promyšlenější, chytřejší a estetičtější Nishimura-ale tuhle nevázanou, přestřelenou a až dekadentnífilmařinu jsem schopný pochopit a v jistém smyslu ocenit. (09.08.2014)

Uznávám, že ten film mohl být trochu drsnější a Aya Kiguchi v hlavní roli trochu výraznější (tohle však hodně vyvažují výborné Tengu, hlavně ta v podání Asami), ale Japonci prostě ví, jak mi udělat radost. Třeba tím, že natočí dojímavé rodinné drama dvou sester v ujetém akčním sci-fi hávu se šílenými digitálními triky (tady mi kupodivu vůbec nevadili, tak nějak mi k tomu filmu seděli) a ještě šílenější představivostí ohledně bojového arzenálu robotických geish. Arigatou, Noboru, Aya a Asami! 4,5* (06.11.2013)

Film, kerý v konečném důsledku vůbec není zhovadilostí, jaká se nabízela po shlédnutí traileru. Robo-Geisha je mezi vší tou úchylností, šíleností a blbostí vlastně velmi rafinovaná a především řemeslně brilantně zvládnutá. Akce je pečlivě inscenovaná a choreografie soubojů je super, mimózní efekty jsou správně uchopené a jsou mimo tak akorát, aby byly OMG, ale ne WTF (nebo obráceně?) a v neposlední řadě triky nakonec vůbec nevypadjají tak zle (HD možná udělalo svoje). V každém případě měrou vrchovatou natřískaných 102 minut, které jsou jako dělané pro festival otrlého diváka. S tím rozdílem, že většina tamních filmů má smysl, když se na ně koukáte spolu s plným kinosálem úchylů. Robo-Geisha je maso i v jednom... (09.09.2010)

Je smutné jak poměrně dobrý nápad pohřbí ukrutně špatný scénář a nesmyslné chování téměř všech postav ve filmu. Pokud bych měl tento film brát jako recesi a parodii, prosím, ale za celou dobu jsem se ani jednou nezasmál, spíš nudil k smrti. Miluji asijské filmy, tenhle byl ovšem hodně nepovedený :( A vite co ?? Nebudeme chodit kolem horké kaše...TOTÁLNÍ BRAK !!!!!!! (08.07.2010)

Úvodná scéna úžasná a superštýlová. Potom tam Iguchi začne tlačiť dáky poondený, ukrutne osudový príbeh o dvoch súperiacich sestrách a je to viac-menej v riti. Začne sa tam kecať, smokliť a všetci sa tvária k posratiu vážne ako keby ani nehrali v chobotovine kde dievčatám vystreľujú hviezdice zo zadku. Každú chvíľu to vyzerá akoby sa už-už mala rozbehnúť parádne strelená akcia, ale Iguchi nestále sadisticky stojí na brzde a tak to len škrípe a škrípe až lietajú lacné digitálne iskry. Pripomínam, že za parádne strelenú akciu nepovažujem to keď ľudia po sebe zbesilo pália z bezprostrednej blízkosti, takmer nič netrafia, guľky lietajú všade okolo a medzi nimi pokojne tancuje chlap na vozíčku tlačený babičkou. Keď už konečne nejaký náhodný projektil nájde svoj cieľ, z obete vystrekne spŕška digitálnej krvi pričom na tele nie je žiadna rana ( vzhľadom na nízky rozpočet si asi tvorcovia nemohli dovoliť poškodiť kostými hercov ). Tieto výjavy je Iguchi schopný naťahovať na dlhé minúty nezmyselnej paľby do ničoho. Body získava tento kúsok hlavne za bizarné detaily typu geisha s tankovým podvozkom či zvracajúci robot-hrad. A samozrejme zabijáčka Asami ktorú vždy rád vidím. (03.01.2011)