Domovoj
The Ghost
Obsahy(2)
Vrah s literárními ambicemi – to se hned tak nevidí. Úspěšný spisovatel Anton trpí už dlouho tvůrčí krizí. Když se stane při autogramiádě v knihkupectví svědkem profesionálně provedené nájemné vraždy, zjistí, že vrah si u něj těsně před svým činem nechal podepsat výtisk románu. Na policii se dozví, že se jedná o postrach podsvětí, zdánlivě nesmrtelného chladnokrevného zabijáka přezdívaného Přízrak. K Antonovu překvapení jej vrah vzápětí sám osloví – chce mu nabídnout svůj životní příběh jako námět na knihu. Antonova kariéra přesně takovou vzpruhu potřebovala. Tvůrčí síly se mu náhle vrací, je přesvědčen, že mu pod rukama vzniká bestseller. Jeho nový mentor však trvá na tom, že si Anton musí sám projít všemi etapami řemesla nájemného zabijáka... Režisér Karen Oganesjan rozehrává ve svém druhém filmu kromě detektivní zápletky i studii muže, který je pro tvůrčí úspěch ochoten zaprodat vše – lásku, rodinu i vlastní duši. Morální aspekt příběhu však filmu neubírá na spádu ani na napětí a strhující duel dvou mužů je vystavěn až k velkému finále. (Česká televize)
(viac)Recenzie (31)
Ruští producenti a tvůrci často a rádi hledají své vzory v úspěšné americké kinematografii, takže kopírují schémata funkční v zámoří. A to je i případ snímku Přízrak, který se snaží napodobit thrillery s rafinovaným nájemným zabijákem a naivní obětí. Herecky je to zvládnuté slušně, jenže logika si vzala dovolenou a ve 2. polovině snímku už tenhle film zřetelně potápí. Nehledě na to, že americký thriller by si nechal ještě nějaké to překvapení na konec. Celkový dojem: 55 %. ()
Četl jsem tvůj román. Píšeš dobře, ale pravdu ne! Chceš příběh? Reálný?..... Svoji duši můžete upsat nejen ďáblu, ale klidně nájemnému vrahovi. Díky tomu však můžeme nahlédnout pod ruku zajímavé profesi. Příběh ze současnosti, bez hrdinského přikrášlování a hollywoodské nabubřelosti – (ostatně ta mi nevadí). Je fajn, že to co se tu odehrává je reálné. NASAJ ATMOSFÉRU A UVĚDOM SI, ŽE NA TOM ZÁVISÍ TVŮJ ŽIVOT. Bohužel, když mají přijít ,,žně“, sžití se s postavou – podlehnutí roli a zaplacení ďáblovi – nepřichází krom zjištění, že Anton je ,,BURAK“ nic. Emočně téměř prázdné. KDO JE MORÁLNÍ ZRŮDA? Já mám jasno. Ono to není žádné překvapení. Bohužel to neskýtá ani pointa, jenž je odhadnutelná předem. Přízrak by vyčníval ve srovnání s naší kinematografií. K tý světový mu asi tak 2* chybí. Ovšem myšlence, že by každému k polepšení stačilo prožít pár dní s PŘÍZRAKEM tleskám a říkám ,,víc přízraků v reálném životě“! PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
Žádný thriller из России mé divácké oko ještě nevidělo a byl jsem hodně zvědavý, jak si s tímto žánrem naši slovanští příbuzní poradili. A musím uznat, že nad moje očkávání. Už od začátku má film vysoké tempo a ztratí ho až k závěru (tomu odpovídá i atmosféra snímku; přechod od thrilleru k dramatu). Příběh mě hned chytl a pasáž, kdy se spisovatel seznamuje s prací nájemného vraha, se mi líbila nejvíc. Potěšil mě i zvrat zhruba půl hodiny před koncem, ale docela mě zmátl samotný závěr, který byl mnohoznačný (divák tuší, ale není si jistý, jestli si to správně vyložil). Možná mi k lepšímu pochopení pomůže další projekce, každopádně kromě zvláštního konce nemůžu filmu nic vytknout, takže to bude za solidní 4*. ()
První hodinku a půl to nebylo vůbec špatné - nadějný, mrazivý thriller se zajímavou zápletkou, který gradoval, až vygradoval ke skvělé scéně na konzertě varhanní hudby. Poté se však (bůh ví proč) všechno "zvrtlo" a - do té doby snadno uvěřitelný "Přízrak" - se stal jen dalším z dlouhé řady předimenzovaných a logiku postrádajících thrillerů ala nízkorozpočtovější Hollywood. Škoda, protože Vladimir Maškov byl naprosto skvělý a Konstantin Chabenskij taktéž. ()
Karen Oganesyan se chopil snímku velmi dynamicky a tvůrčně, na což poslední dobou u ruských produkcí zvyklý nejsem. Ve své podstatě je Domovoy dramatem se všemi aspekty tohoto žánru. Moderní střih, dynamická kamera a hudební složka vytvářejí jedinečný spád, Domovoy díky tomu ani na chvíli nezanudí. Vzhledem s dramatické složce nesledujeme ani tolik kriminální zápletku (co by to byl taky za ruský film bez kriminální záplety) jako hlavně vývoj hlavního hrdiny a složitý vztah spisovatele a jeho přítelkyně v kontrastu k jeho vztahu se synem. Často opakovaný motiv deště taktéž dělá své a velmi účelně dokresluje ponurou atmosféru, leč tomu příjemně kontrastují hlavně v začátku jemné komediální prvky osobnosti hlavního hrdiny, čili díky tomuto film neupadá do šedi a monotónosti. Spisovatel sám ztrácí kontrolu nad svým životem, propadá k alkoholismu a naopak získává chorobnou posedlost nesmyslným cílem, ke kterému ho zavedla vlastní zvědavost. Ovšem dle očekávání né každý má plány takové, jaké se zdají býti. Vše funguje s nevídanou přesností a Anton veden za ručičku do puntíku vyplňuje plán pro něj zosnovaný. Je vidět, že obě Hlídky posunuly po technické stránce ruskou produkci zas o krok dále od klasického "Brat" stylu a Rusko, alespoň podle mého skromného názoru, začíná být vedle západních produkcí relativně konkurenceschopné. ()
Reklama