Na sever

North mě upřímně řečeno dost zklamal. Většina vtipů či úsměvných scén mi asi nějak unikla, protože jsem se vůbec nezasmál (tampon, hmmm...) a nebýt atraktivního zimního prostředí, neměl jsem ani na co koukat. Jen díky tomu film nakonec nespadl do pytle s nálepkou nezáživný festivalový snímek. U severských filmů jsem zvyklý na troch jiný kalibr, tahle skoro až dokumentární road-movie bez vyznačené cesty mě nepřekvapila a ani nepotěšila. (5/10) (04.10.2009)

Ve spoustě komentářích se střídají slova jako "nezajímavé", "nudné", "nevtipné." Nedokážu souhlasit ani s jedním. Mě se tato mlčenlivá, avšak svým způsobem velmi výmluvná cesta "Na sever" velmi líbila. Pokud se mluví o komedii v souvislosti se severskými filmy, nemůžete od nich očekávat klasický a výrazný humor, na jaký jsme zvyklí. Severský vtip je specifický v tom, že se v melancholicky posmutnělém příběhu na pozadí drsné, zimní krajiny snaží ve vší té vnitřní bolesti, pocitu odloučení, osamění a citového strádání vykrojit nějaký kousek a "posypat" ho trochou, zcela sotva viditelného, či vnímatelného vtipu. Já zde pár takových momentů objevila, a vykouzlily mi lehký úsměv na tváři, pod kterým se však i tak skrývala ona melancholie. Milá dívka s deníčkem, mladý bagrista a jeho fígl s tamponem na hlavě a starý muž čekající ve stanu s řetězem na noze. A samozřejmě nádherná, mrazivá příroda bez hluku, davů spěchajících lidí a stísněnosti urbanizovaných metropolí a velkoměst. Bez všech těch banálních a plytkých hovorů okolního světa, které se nám v mysli slévají do jednoho nesmyslného bzukotu. Bez pocitu nepříjemných pohledů, které nás sledují, když projdeme kolem zástupu lidí. Bez prostor zastavěných moderními nákupními komplexy a lidí, kteří se jako šílení ženou, aby kupovali "nezbytné" "super značkové" výrobky a oblečení, aby byli "in". Bez všech těch skupinek povrchních dívek řešících "nehty, vlasy, krásu, módu" a podobné banality, kupujících si sračkoidní ženské časopisy. Bez skupinek mladistvých smradů a vygumovaných kreténů, jejichž jedinou slovní zásobou jsou slova jako "chlastat, vole, debile, p*čo" doprovázené hýkavým primitivním smíchem. Bez mládeže s nezájmem o jakékoliv skutečné hodnoty, na níž je prováděn brainwashing pomocí současné přetechnizovanosti a vyumělkovanosti světa. Bez doby, v níž se často city a tolerance ztrácejí v sociálních sítích, drahých mobilech a značkových hadrech. Bez vší té povrchnosti, bezohlednosti, nezájmu, lží, odsuzování, předsudků a svazujících konvencí. Na sever je chladivým pohlazením proti všem těm místům, kde máme pocit, že na nás vše padá, lidí je příliš, hluk moc výrazný a kde bychom se radši schovali na místo, jako je v tomto filmu. (08.02.2012)

U tohodle filmu jsem tak trochu neměla tušení do čeho jdu, možná proto jsem byla celkovým pocitem po shlédnutí mile překvapena. Ze začátku trochu zmatené, s postupem času lepší a lepší. Epizodky hrdinovy cesty za synem osvěžují a hřejí při pohledu na tu vyprahlou, zimou a větrem ošlehanou pustinu norských plání. Po nás potopa, po Jomarovi prach a popel :-)) 4 hvězdy, konec eno nuno. (31.10.2009)

Bělostné zasněžené pláně v lůně hor. Vyhořelý chlap v depresi rozhodnuvší se - po vyhoření obydlí - poznat svého čtyřletého syna žijícího kdesi na severu. Na své cestě potkává ještě větší osamocené ztroskotance. Povzbudí se navzájem. Vzplane další oheň (respektive bouda). Severský suchý černý humor jako ledové ostří protne občas filmové plátno (či bednu v obýváku). Ledový klid. Muž a dítě. Setkání…titulky. Pozvednuté obočí: Konec?(!) *** V paměti obraz bělostně zasněžených plání a čirého vlídného klidu… *** Norská road-movie nemající začátku ni konce… (01.02.2014)

Úžasná severská road movie, která mi přesně sedla do nálady. Plno ujetých týpků a ještě ujetějších gagů, které nikde jinde neuvidíte. Pro všechny, kdo milují nadsázku, snesou trochu černého humoru a ví něco o životě. Všeho akorát. Zaujalo mě víceúčelové využití dámských tampónů. :o) Obsazení: Jomar: Lasse: Anders Baasmo Christiansen, Kyrre Hellum, Lotte: Marte Aunemo, Ulrik: Mads Sjøgård Pettersen, Ailo: Lars Olsen, Mari: Astrid Solhaug (24.08.2014)