Zúfalci

Zajímavej film, velmi podobnej snímku Děti noci (2008). K tom se dostanu ještě pozdějc. K filmu mam dost poznámek... Prostě je to film o šesti lidech z Jablonce, kteří se z různejch důvodů přestěhovali do Prahy. Nutno poznamenat, že ne všichni maj stejně prostoru, jedna postava je tam zcela navíc například. Humorné chvíle jsou fajn a hlavně ve všech těch šílenejch scénách jsou to opravdové momenty oddechu. Bylo by fajn, kdyby takovej byl celej film. Prostě pořád si kladu otázku, proč na ten film koukat. Snad jen abychom se přesvědčili, že na tom nejsme tak špatně, protože anti-hrdinové filmu jsou na tom ještě hůř? Komu ho doporučit? Snad jen těm třicátníkům no... Ten námět sám o sobě je dost zajímavej, lidi, který věděli, že po maturitě půjdou na vysokou, ale pak se ztratili a nevěděj, co si počít se životem..no je to zajímavý a už jen proto, by si to zasloužilo lepší příběh. "Příběh" totiž končí pesimisticky a vyznívá dost do ztracena. Anti-hrdinové filmu navíc dokonale dostojej názvu filmu, protože se nepoučí ze svých chyb, opravdoví Zoufalci. No a k těm Dětem noci. Tohle skoro vyznívá jako pokračování. Děti noci nevěděli, co se sebou, ale závěr vyzníval spíše optimisticky: záchranu lze hledat ve vztahu, v přátelství. Zoufalci působí jako pokračování po deseti letech, kdy se anti-hrdinům rozpadají jejich dlouholeté vztahy a manželství a ukazuje se, že právě tyto nepovedené vztahy jsou příčinou nespokojenosti. Proto také jeden z nejsympatičtějších Zoufalců, homosexuál Tonda, nic takového neprožívá, protože žádnej vztah s nikým neudržuje. (18.11.2009)

Hm, co na to říct? Slabé výkony úplně všech, jakési nepochopitelné pokusy o generační zpovědi, střihlé looserským pláčem a buzíckým kvíkotem, které nemají ani smysl, ani konec. Jednu hvězdu dávám za představy toho, co asi zažila ta vylízaná tlustá bloncka, než ji banda Umarů a Kárimů vykopla na nábřeží ze svého ošuntělého auta:-))))). Druhou za návrat Helgy Čočkové, kterou jsem vždycky upřímně nesnášel a jako jediná absolutně nezklamala, nesnáším ji dál! (25.06.2010)

Nebýt těch nekonečných detailů(co to jako mělo být-zachycení duševního rozpoložení?, cesta do duší zúčastněných?,-ale no tak..) výrazů obličejových partií dobrých herců, mé hodnocení by bylo výrazně výše. Dost mně to rušilo (otravovalo). Ale abych se nepokakal-takhle dobré české filmy zas tak často nevídám. A pan Plesl jako rodinný psycho tyran? Bonbónek!! (11.07.2020)

(Obsahuje možné spoilery). Další nejisté, i když velice dobře natočené rozkročení – mezi lehkovážnou stylizací a výpovědí, mezi humorem a upřímnou frustrací. Pohodlným zvolením kompromisu nemají Zoufalci ani na chvíli šanci naplno bodovat ani na jedné z obou front, natož aby měli tvůrci dostatek umu k jejich svázání a schopnost skutečně vyprávět. Naštěstí mají Zoufalci svižnou, nápaditou a profesionální formu v čele s chytře řešenými voiceovery, výborným střihem a náladově vytříbenou hudbou, což sledování vyzdvihuje na více než snesitelný, vlastně docela příjemný level. Ne vždy však jednotlivé aspekty formy dopadnou na správnou půdu (záměrná humorně-epizodická skladba je kamenem úrazu ve vážné rovině, přesněji v momentě finálního emocionálního zlomu postav, který nastává v přesně daném sledu, v jakém jsme si doposud zvykli postavy groteskně po přesně určenou stopáž vídat, čímž vyznívá značně schematicky a zkratkovitě), případně je tvůrci neumí správně použít. To je třeba příklad průběžných prostřihů zpět do fáze plánování, jejíž vyústění se nakonec prokáže býti nespolehlivým. Tento dějový oblouk mohl vlastními chybami zocelené postavy nemilosrdně vrhnout zpět na startovní čáru a divákovi tak naservírovat podvratnou deziluzi z nepříjemného zjištění, že dospíváme mnohem víc v našich představách než ve skutečnosti. Zdůrazňuji „mohl“, protože postavy jsou jen dobře obsazené karikatury určitých typů, stejně tak jejich problémy a za celou stopáž u nich k žádnému vývoji, natož prozření nedojde, čímž nemá nevyzrálost postav žádné dramaturgické opodstatnění a onen zvrat pro film, pro jeho postavy ani pro diváka zhola žádný význam. (23. Finále Plzeň - 22.4.10) (29.04.2010)

velmi dobře natočené,ale celkově trošku zvláštní vyprávění ze života a o životě,které ne každý v podobné formě snese.Osobně ještě nejsem ve věku hlavních hrdinů a v současnosti neřeším podobná životní dilemata,takže v tomhle ohledu mě film trošku minul.Dost možná ho budu schopen docenit za nějakých 5-10 let,ovšem teď sem viděl pouze průměrnou,místy zbytečně zdlouhavou "komedii",která komedií není.Neokoukané tváře hlavních představitelů jsou sice plusem,ale ani ty mi žádným způsobem nepomohli,abych si mezi nimi vybral svého oblílbence,se kterým bych se dokázal ztotožnit a fandit mu.Škoda... (18.06.2010)