Kluci jsou zpět

Ohromující film s vynikající pointou a krásným příběhem. Vážně mě hodně zaujal a ještě více tím, že je podle skutečné události a to je také vidět, jelikož je vážně "ze života". Clive Owen je skvělý a dokáže se vžít do své role. Musí být rozhodně těžké to, co zde prožívá on a neřekla bych, že to zvládne každý chlap. Jediný kdo mě štval byl malý Artie - více rozmazlené a oprsklé dítě sem ještě nezažila. Vážně skvělý snímek, který nenudí, krásně odsýpá a dokáže zaujmout. (13.04.2012)

Celkem slušný drama o sblížování otce a dvou synů, sice příběh se vyvýjí velice pomalu,ale nenudí a má rozhodně co říct a působí reálně a živě, nicméně bohužel nedokáže nějak extra zaujmout. Ale Clive Owen tu je naprosto perfektní a přesvědčivej, že sem mu tu jeho nekonečnou trpělivost, snahu a převtělení do hravýho kluka neuznávajícího moc pravidel hravě uvěřil. (13.01.2010)

Kniha je určitě lepší, protože tenhle film trpí absencí silnější dějové linky, což se dá v knize zaonačit mnohem lépe než ve 100 minutovém filmu (nebo je to chyba scénáře). Na film se docela dobře dívá, občas jsou scény silné, ale občas nechápete chování hrdinů, občas se nedočkáte nějakého vyustění situace, občas se vyřeší sama, aniž byste věděli jak. Clive se snaží to hrát přes charisma, ale hraje otce a to není pro to vhodný charakter. Téma samotné není úplně originální a Hicks nepřišel ani s něčím novým, ani s dost velkou porcí zábavy a tak vzniknul vcelku nemastný-neslaný film, kterým se bude dobře lepit program v neděli odpoledne. Rodina přijde o matku a domácnost se změní v doupě vlků, je před nimi dlouhá cesta, než se jim podaří úspěšně zase vstoupit do světa lidí... 50% (25.02.2010)

Když máte ve svém filmu Clivea Owena, můžete si dovolit mít na něj vysoké nároky, protože on to zkrátka zvládne. Univerzální herec, který dokáže být stejně přesvědčivý jak v rolích nekompromisních zabijáků, tak v rolích obyčejných můžů, kteří se ocitají na křižovatkách života. A i tentokrát to všechno padá a stojí právě s ním. Joe přichází o milovanou ženu a musí se naučit s tím žít. Obyčejný lidský příběh, nic nového pod sluncem. Další z řady filmů o tom, jak je těžké se vyrovnat s osudovou ztrátou a jak je těžké si uvědomit, že na tomto nespravedlivém světě nejsme sami, ale jsou tu i lidé, kteří na nás (a my na ně) spoléhají. A že nikdy se s pocitem ztráty nedokážete vyrovnat, pouze jej (společně s časem) odsunout do pozadí. Prostě žít dál, protože žít dál za to stojí, i když je to někdy zatracená bolest. Protože o tom to je. Že někdy jste nahoře a někdy dole. Hicks vždycky umně dokázal probudit v člověku emoce, ať už pouhým podbarvením záběru, či vhodně zvolenou hudbou. Je to jeden z mála režisérů, na které se v upřímnosti zážitků, jež chce sdělit, můžete spolehnout. Proto nás nečeká povinná romance rovnající se novému začátku (režisér se jí povedeně vyhnul), ani citové vydírání (tady to je ovšem na každém, jaký pohled si zvolí). Je to pouhý příběh o naději, s jedním výborným hercem a zkušeným režisérem. Málo? Možná ... jenomže i ty obyčejné příběhy je třeba vyprávět ... (07.02.2010)

V poslední době jsme byli zvyklí vídávat Clive Owena v akčnějších věcech, přesto musím uznat že mu role ovdovělého muže slušela. Nic na tom nezměnil ani fakt že jeho syn je totální rozmazlenec, kterému je dovoleno vše co si umane. Nejsem ovšem specialista na výchovu dětí, takže těžko posuzovat. Film mi místy připomněl atmosféru některých Hallströmových filmů. Prostě čas plyne a plyne a .... (18.11.2010)