Nezabudni na mňa

Dostal jsem bolestně věrohodné drama, jehož postavy jsou malé a velké zároveň, prožívají si své životní průsery a bojují se vším, v čem cítí křivdu. Pattinson se profiluje jako herec, od nějž slušný výkon lze čekat, stejně jako obstojné charisma; snad se nálepky vyběleného upíra rychle zbaví. Film v podstatě žádnou titulní linku nemá, jde jen o prosté protnutí několika osudů v příjemně civilním zpracování. Nečekaný konec mě slušně zaskočil i po mnohých varováních. Život je prostě občas svině ke každému, a je úplně jedno, co zrovna děláte, jak to děláte a nakolik máte u druhých pozitivní pověst. Tenhle film je docela dobrej, to vám pro tentokrát stačí. "...jako když vám někdo vstoupí do života a jedna vaše část říká "Ještě nejsem připravený" a ta druhá "Ať zůstane navždy". 7/10 (27.06.2010)

Jsou mladí, jsou krásní, uvnitř však zranění, zžíráni traumatem ze ztráty blízkého člověka. Hříčkou osudu se seznámí a zamilují, dvě bytosti ztracené v newyorské šedi, a navzájem si prosluní své životy. A když to už už vypadá, že se všechno v dobré obrátí, když se svět zdá konečně barevnější a traumata po boku milované osoby snesitelnější, přijde jedno osudové ráno... Ne, pane režisére, nebojte se, na ten zážitek, který jste mi svým filmem zprostředkoval, na to mrazení v zádech v přetopeném kině, na ten čistý zásah do srdce určitě nezapomenu. Nechci. (08.04.2010)

Coulter chcel týmto filmom isto veľa povedať, len niečo z toho sa mu podarilo. V prvom rade hlavne záver diváka zľahka prefacká a posledných 10 minút prinesie úplne iné emócie. To čo v tomto filme funguje je vzťahová rovina Tylera s mladšou sestrou, intrákový bezstarostný život a vtípky s ním spojené. Melanchólia je síce naznačená, no nemôžem si pomôcť, na mňa to pôsobilo skôr ako manipulatívny kalkul, rovnako ako obsadenie toporného "Patizóna" do hlavnej role. Príbeh a námet nebol zlý, spracovanie priemerné, Pattinson síce nehrá úplne mimo, ale ani presvedčivo nie. (30.07.2010)

Byla jsem zvědava, jak se Robert Pattinson popere s rolí, která má mnohem blíže k herectví, než ta, jíž se zhostil ve Stmívání. Mnohem více jsem však byla na pochybách, jak bude jeho výkon vypadat a jestli náhodou nezapomene odhodit ten svůj Edwardovsky "plochý ksicht", který nosil po celou Twilight ságu. Ze začátku jsem si tak nějak musela zvykat a odprostit se od myšlenky, že už to není Edward. Poté jsem se dokázala přehoupnout do jiné roviny a zjistila, že Robert je opravdu dobrý. Možná to bylo díky jeho roli opravdového rebela, vždy s cigárkem po ruce. Připomínal mi z nějakého důvodu Jamese Deana. Těšila jsem se rovněž na Chrise Coopera, opět ve vedlejší roli, tentokrát coby starostlivý tatík a polda, kde opět nezklamal. Nezapomeň na mě rozhodně neobsahuje nijak originální milostný příběh, vlastně se jedná o možná ten nejohranější. Oba dva prožili v minulosti rodinnou tragédii, která je v mnohém poznamenala. Jejich osudy se jednoho dne spojí a oni spolu naváží na klasický vztah. Občas něco zaskřípe, něco se provalí, někdo bude lhát, někdo se naštve a někdo vylítne z kůže. Nejdříve musí oba projít mnohými útrapami, aby poté mohli být šťastni. Jenže to ještě divák netuší, co za šokující konec na něj čeká. Do té doby jsem byla zcela spokojena se skvělým obsazením, scénářem a krásnou hudbou. Nyní k závěru snímku. Z poslední doby si nepamatuji film, jehož konec by mě tak odrovnal. Všechno začíná zdánlivě nevinně, kdy Tylerova sestřička sedí ve škole a poté je záběr na tabuli, na níž je napsáno datum. A poté, mi to všechno docvaklo. A ta scéna, kde se Tyler dívá z okna v pracovně, kde je na návštěvě svého otce a ještě neví, že... Poslední zhruba dvě minuty mě mrazilo po těle a měla jsem slzy v očích. Jeden z nejsilnějších a nejpřekvapivějších konců v žánru drama za poslední dobu. (09.01.2013)

Remember me je krásný film. Na konci jsem byl jednu slzu od 5* hodnocení, ale přesto jsou mé hvězdičky plné silných pocitů. Na první pohled je to film dost jednoduchý, s tradičním schématem syn-rebel naštvaný na svého bohatého otce rozvedeného se svou matkou. Příběh se však postupně mění spíše na metaforu náhody v lidském životě a odvahy nalézt cestu přes těžké chvíle. Vše pak naprosto změní závěr, po kterém mi otevřeně spadla čelist a celý příběh dostal úplně jinou hloubku, kterou může kdejaký romanťák závidět. A to, že hrál i slušně Robert beru jako bonus, protože vedle Pierce to ani asi jinak nešlo:). Spoiler: je skvělé vidět, jak původně rebelský syn v závěru filmu pochopí, že jako "dítě" prostě nedokázal pochopit vlastní rodiče a jeho zloba a nenávist nemá praktické opodstatnění. Z rebela se tak stává jen hloupý mladík, který méně myslel a chtěl poznat, než konal. Ten prodloužený závěr s monologem má podle mě silný a důležitý význam. Není to rada, je to pohled na lidi, kterým se právě mění život. A takových lidí je každý den opravdu mnoho... (10.12.2011)