Zatiaľ spolu, zatiaľ nažive

Toto kinoleto to pozorujem asi najmarkantnejsie. Bud som sa zhladiska vnimania filmu definitivne zasekol v teenage veku, alebo naopak, uz zacinam byt stary. O co viac som bol trailerom "odradovany" z chuti vidiet cely film, o to viac som si vychutnal regulernu celovecernu verziu. Od uvodnych minut som nastupil na linku "back to the edge of 80´s - 90´s" a s usmevom som vystupil z tohto mixu akcie a komedie az s chytlavym songom v zaverecnych titulkach. Mangold a spol (za vyrazneho prispenia Powella) vytvorili film, ktory by som si osobne predstavoval ako odpoved nejakeho studia v roku 1995 na Cameronov flak True lies z roku 1994. Vediac, ze hoc dokonalost spominaneho nedosiahnu, aspon uspesne obslahnu cely koncept, ktory naspat (resp. dopredu) v roku 2010 posobi ako vyrazne pohodova tequila v zaplave umelych splaskov z automatu. Spominany koncept je v svojej jednoduchosti ucinny. "Over the top" sceny v mojom pohlade spolahlivo uvedu do modu a pravidiel hry predkladaneho konceptu, v ktorom som si mix velmi dobrej akcie, spravne casovaneho humoru ale i fungujuceho iskrenia medzi hlavnymi predstavitelmi s radostou vychutnal aj napriek faktu, ze v detailoch na tvar ustredneho dua zub casu neoklames. Apropo nacasovanie -> ta nonsalantna hrava elegantnost funguje nielen na poli humoru, ale vyborne graduje aj spominanej akciu v previazani s hudbou. A na tvrdenie, ze tento film by sa mozno uzivil v dekade 90´s, ale v sucasnosti nema sancu a nema tu co robit, odkazujem iba jedine. Nechajte si svojich Iron Manov, A-Team a spol., ja si s radostou beriem Toma s Cameron. (29.07.2010)

Těm dvěma to šlape i v pokročilém věku, Mangold překvapuje precizním ohlížením přes dobové rameno a scenáristická logika si bere dovolenou přesně v intencích letního výplachu, v němž nejde o to "proč", ale "jak". A v tomhle směru šlape Knight and Day jako na drátkách, kdy je úvodních 30 minut regulérním akčním a komediálním infernem, přičemž ani s nabývající stopáží tempo nikterak závratně nepolevuje. Díky bohu, neboť chvíle oddechu je první schod k přemítání nad věcmi, k jejichž rozlousknutí nepomůže ani vděčný karlovarský dav. 7/10 (16.07.2010)

Na tomhle filmu se mi líbí to, jak hlavní postava (Tom Cruise) bere všechno strašně moc v klidu. I v krizových situacích dělá, jako by o nic nešlo a ještě k tomu vtípkuje. Postava Cameron Diaz tomu všemu dává šmrc a přidává filmu na atraktivitě. Je s podivem, že vždy agent Roy vyvázne ze všeho tak hladce a dovolí si udělat dokonce i romantickou scénu, kdy jde políbit June a přitom na něj zezadu pálí chlápci s bouchačkami, kteří se né a né trefit. (23.08.2011)

Správná blbina. Jako by jste nasedli do letadla a letěli zpátky do devadesátých let, kde auto vybuchovalo, když jste ho střelili do nádrže, drsňáci hláškovali a spoře oděné blondýnky na vás mrkali se suchým Martini v rukou. Tom Cruise nestárne, vypadá stejně a dělá stejné šílenosti jako před dvaceti lety. Mangold režii celkem zvládá (má to ten příjemný oldschool nádech jaký to mít mělo), ale okaté digitální triky trochu kazí celkový dojem. Občas jsem si říkal, škoda že to nedostal do pracek Greengrass. A John Powell je u hudby záruka kvality. Příjemná oddechovka. (18.10.2010)

Zvláštne ako s odstupom piatich rokov ostáva Mr. & Mrs. Smith neprekonaný. A pritom z tohtoročných Killers a The Bounty Hunters mal práve Knight and Day na to ich prekonať. No ten sa príliš sústreďuje na ústrednú dvojicu a žiadnej vedľajšej postave nedáva šancu to už ozvláštniť svojimi eskapádami ako to bolo v prípade Killers a The Bounty Hunters, všetko ostáva na smrteľne vážnych agentoch a bezradných záporakoch. (17.10.2010)