Šanca na prežitie

Neubráním se srovnání s nedávno zhlédnutým My Sister's Keeper. I když jsou oba filmy o něčem jiném, něco je spojuje - umírající dítě/děti a snaha jejich rodičů je zachránit. Jenže zatímco to v My Sister's Keeper funguje, má to tu správnou atmosféru a příjemné obsazení, tady, ať jsem se snažil sebevíc, jsem neměl ten správný pocit obav o dětské hrdiny. Protože kdykoliv se něco stalo a měl jsem mít strach o ty malé, jsem nic necítil (a navíc se to převážně do pěti minut vyřešilo). Chyběl mi zde takový ten pocit beznaděje, který jsem zažíval právě u výše zmíněného filmu. Navíc, s takovýmhle obsazením jsem čekal víc. Fraser nebyl zas tak špatný, Ford byl dobrý, ale tady prakticky hrál jen v dvou polohách (klidný a naštvaný). O Keri Russell naopak můžu říct, že mě příjemně překvapila. Suma sumárum je Extraordinary Measures průměrným dramatem se silným příběhem a ještě silnějším (ale bohužel promarněným) potenciálem. Ano, potenciál to fakt mělo… (15.05.2010)

Dvě ze tří dětí Johna Crowleye (Brendan Fraser) jsou postiženy těžkou Pompeho chorobou, která jim znemožňuje téměř jakoukoliv aktivitu a nedává vůbec žádné naděje do budoucna. John Crowley udělá vše, aby svým dětem pomohl - a tak kontaktuje doktora Stonehilla, jehož výzkum dává šanci na vývoj léku na tuto chorobu. I když se mu podaří doktora Stonehilla přesvědčit, aby své poznatky dal k dispozici farmaceutickým společnostem, které mohou lék vyrábět, čeká je společně ještě dlouhá cesta, a dětem nezbývá moc času ... Toto se mi na filmovém průmyslu líbí, pustíte si malý nenápadný film, a ono se z něj vyklube něco nádherného, jako je tento film. Film, ač neveselý, tak dává naději, že přece jen celý svět nestojí za prd, a že je sem tam někdo ochoten zapomenout na sílu peněz, a něco udělat jen pro dobro věci. Také jsem se díky tomuto filmu něco nového dozvěděl (i když bych asi byl radši, kdyby nebylo _o čem_ se dozvědět, kdyby tato nemoc prostě neexistovala). A tak jediné co musím snímku vytknout je herecký (resp. neherecký) výkon Brendana Frasera - od Mumie už uteklo mnoho let, a Brendan zestárnul (ztloustnul), ale hrát se stejně pořádně nenaučil. Naopak Harrison Ford ukazuje, že mu není cizí vůbec žádná role, a ani zahrát nevrlého vědce mu nedělá problém. A samozřejmě, dětští herci - pro ně musel být tento film obzvlášť obtížný... (25.08.2011)

Ford v roli, která mu přesně sedne a příběh ze života, který si jen tak nevymyslíte. Tyhle filmy prostě můžu. A myslím si, že by ten lék, fakt měl mít růžovou barvu, ale takovou tmavší, protože "světlejší je pro mrňata" :-) Tohle napsal "život" moc hezky a Tom Vaughan to velmi dobře přenesl na plátno/ obrazovku. 8/10! (trochu se divím tak nízkému hodnocení?) (18.10.2010)

Tak co se týče příběhu,scénáře,režie,je to zcela rutinní záležitost,motající se kolem průměru.Je ale pravda,že z mýho pohledu se jen málo dramat dostane na nějaký vyšší hodnocení.Co se týče herců,pak Ford hraje to na co má,a nejlíp dopadla Kerri Russell,ta hraje fakt dobře.Naopak obtloustlej Fraser,ten je doslova hrůzostrašnej.Ale zas na jeho obranu,hrál někdy dobře?Ze samotnýho příběhu mi utkvělo hlavně to,že prachy bortěj všechno,i to ,co je tak důležitý.60%. (18.07.2010)

Nikdá jsem neslyšel o Pompeho chorobě, ani o Johnu Crowleym či doktoru Stonehillovi. Jejich odkaz se však stal nesmrtelným, a tak po něm musel sáhnout Hollywood (pochopitelně). Sáhla po něm televizní stanice CBS, která se tímto vydala do neprobádaných vod s velkými rybami jako WB nebo 20th... Televize jde z filmu cítit téměř polovinu stopáže, místy dokonce atakuje pomyslnou hranici Hallmark feelingu. Nicméně herecké obsazení je jedním z mála aspektů, které na televizní vzezření dávají zapomenout. Příběh napsal sám život, ten tedy komentovat nehodlám, musím však říci, že jsem se docela bavil. Harrison Ford to stále ještě umí a Brendan Fraser taky, když chce. Když sečtu klady a zápory spolu s tím, co ve mně film zanechal, tak sahám na průměrné hodnocení. (30.08.2010)