Wheelman

Z neznámého outsidera je nečekaně obrovský hit a já slintám blahem. Wheelman je takový Baby Driver v drsnějším, zvučnějším a daleko akčnějším kabátu v čele s výborným Frankem Grillem, kterého zbožňuju. Je to herec, který budí respekt a měl by být hvězda áčkových akčňáren, protože jeho herectví, mimika a vše okolo je jednoduše dokonalé. Na 82 minutách to doslova ani chvíli nenudí, od druhé minuty to šlape v neuvěřitelném tempu až do konce, přestřelek, honiček a akce je dostatek a nechybí ani pěkně zamotaný příběh, kdy se v honbě za prachama sejdou 3 strany a navzájem si začnou vyřizovat účty. Nakonec musím pochválit i kameru, protože boční úhel na řidiče a kamery zvenku jeho auta jsou efektivní a dodávají pocit, jako by divák seděl vedle něj, stejně tak zvuk, který je vytuněný tak, že se mi o hluku auta bude snad i zdát. Jeremy Rush ve svém debutu ukázal, že umí, a do budoucna bych se určitě nebránil ani dalším jeho snímkům. (25.09.2020)

Takovej komornější Baby Driver. Typek (Frank Grillo) si jezdí v noci po městě, řeší fušky pro mafiány, telefonuje s dcerou a bývalou ženou, svačí a mrmlá. To je vlastně celá náplň filmu. Děj se odehrává prakticky jen v autech, minimálně se vychází na ulici a nijak se neřeší nějaká hloubka něčeho. Sympaťák se dostane do průseru při jedné akci, sbalí ukradený lovky, jezdí po městě a snaží se to přes telefon vyřešit. Sem tam po něm někdo jde, unesou mu bývalou ženu atd. Nejedná se o nic extra a svátečního diváka to asi nezaujme. Jenže já nejsem svatej a ani divák, tak jsem si užil film jednoho muže, kterej roupama neví, jak by situaci vyřešil, hereckým umem je to nabitý, Grillo umí dobře a klidné jezdecké sekvence střídají akční jezdecké sekvence. Normální divoch ať se tomu vyhne a počítám, že i nevědomky vyhne. Ti náročnější, směle do toho. 4* a.k.a 70% (30.11.2017)

Solidní adrenalinovka s robustným zvukem zuřících mašin BMW a Porsche, ostrou střelbou a bandou grázlů, které moc není vidět, ale hlavnímu (hodnému) grázlovi zavaří na zdatně stresující noční projížďku. Jednodušší a přímočarejší než psychologický Locke nebo artový Drive, ale na akčňák odehrávající se téměř výhradně v autě pořád výživně strhující. Vizuální osobitost a lepší vnoření do situace hlavní postavy podpořuje snímaní kamer výhradně uvnitř auta nebo počas jízdy z míst na jeho kapotě. (29.07.2020)

Locke meets vydařenou variaci na Getaway (2013) aneb zemitější (Baby) Driver, ve kterém forma neválcuje obsah. A to ani ta forma není k zahození. Vystačí si totiž s jednou nocí, vyprázdněnými ulicemi, interiéry dvou aut, do mrtě využitou handsfree sadou a zarputilým Grillem. Koncept je to tedy natolik minimalistický, až papírově zavání po čase možným přejedením se. Rush si tohoto rizika však naštěstí je vědom a tak zvolil více než rozumnou stopáž i tempo čili žádné omrzení nehrozí. (23.10.2017)

Odjakživa mám slabost pro taťky, kteří ochraňují své dcery. Ráda sedím za volantem a sešlapuji plyn. K tomu tedy zvýšený adrenalin vnímám pozitivně, zejména v situacích, kdy se Frank snažil zvládnout svůj genetický přenos po telefonu, přitom se zoufale chtěl dopátrat jádra pudla vzniklého maléru. A nejde nezmínit neobvyklé záběry kamery a zajímavý střih. Jo, tenhle kolista mi sedl. (27.02.2018)