Emily Brontëová: Bouřlivé výšiny

Velmi povedené, realistické, s výbornou Catherine a Heatcliffem Toma Hardyho, který se vymyká obvyklým démoničtějsím vyobrazením. Jen je to celé na můj vkus až příliš civilní, trochu hozené od syrovější romantičky Emily Brontëové směrem k lakonické pozorovatelce Austenové... Na původním příběhu totiž miluji právě ty ledové závany z blat a nádech duchařiny. Horrorromantiku. Ta mi tu chyběla. (02.05.2014)

Ja somár som sa nechal zlákať Andrewom Lincolnom, Tomom Hardym a časovým obdobím, v ktorom sa film nachádza. No neviem čo by najlepšie vystihovalo moje pocity po zhliadnutí snímky. Ako by som opísal tento film? Asi nové dielo od Uwe Bolla alebo pokračovanie The Room. Tak nelineárna snímka sa len tak nevidí. Tak smiešne napísané postavy a ešte úbohejšie dialógy. Tak nezaujímavý dej. Mal som pocit počas celého filmu. že sa skôr dívam na amatérske divadelné predstavenie s kuliami, než na točený film. Ani hudba nezachraňuje nezachrániteľné. Snáď vás tento komentár zastihne pred pozretím a dostatočne včas vás zachráni od straty času, ktorú vynaložíte, aby ste tento film zohnali a stiahli aspoň v akej takej kvalite. (26.12.2022)

Kto by bol povedal, že po takej úlohe ako Bronson si Hardy zahrá v dráme z televíznej produkcie. Knihu od Emily som čítala niekoľko rokov dozadu a aj keď si pamätám iba minimum zo všetkých spletitých vzťahov a udalostí, očakávala som, že film to nezvládne všetko zapracovať, nie to ešte zachytiť atmosféru, ktorou celý príbeh dýcha a ktorá mi v pamäti utkvela zo všetkého najviac. Režisér so scenáristom sa pohrali s chronológiou, ktorá takto možno zrozumiteľnejšie vysvetľuje všetky spojitosti, ale hlavne robí celý príbeh ešte dramatickejším. Brontë napísala jeden strhujúci príbeh o pohlcujúcej, nenávistnej a pomstychtivej láske. Heathcliff je jedna z najzaujímavejších filmových aj knižných postáv a Hardymu dokonalo sadla. Búrlivé výšiny sú rozhodne o láske, ale tento film by som nenazývala romantikou...tej sa tu možno nedočkáte tak, ako by ste čakali. Ďalší kúsok, ktorý mi potvrdil. že nemusí byť kniha vždy jednoznačne lepšia. Produkcia itv sa jej rozhodne vyrovnala. Hviezdičku nedávam kvôli stvárneniu Catherine...do tak dôležitej postavy mi Charlotte Riley veľmi nesadla. Zaujímavá informácia na záver - pozerala som to s chlapom a mám pocit, že bol ešte nadšenejší než ja. Takže slečny - nebojte sa pritiahnuť svojich partnerov. ;) (05.06.2017)

Bylo to úžasné. A protože mi poslouží jako skvělé odpaliště Lanarkův komentář, hodlám text vést jako reakci na něj (žádná šikana nebo tak): film jako takový se přeci nutně nemusí ztotožňovat se světonázorem diváka. Nehodnotíme střet námi uznávaného ideálu lásky s tím, který předkládá. A proč vlastně automaticky předpokládat, že nám nějaký ideál vůbec podsouvá? Jestli něco prezentuje, tak, dejme tomu, sílu citu mezi několika konkrétními lidmi na konkrétním místě a v konkrétním čase. "Realitu" (nejen) dobově ohýbanou a reprezentovanou postavami na červenou knihovnu krásně rozostřenými - chápej do běžných stereotypních škatulek jen těžce zařaditelnými - bylo pro mě osobně radost sledovat. On mohl být kretén, ona mohla být kráva. Noa? Hodnocení kompatibility postav se mnou, jako člověkem, mělo na požitek pramalý vliv. Jestli jsem ale někdy viděl film, který uvěřitelně přenesl ozvěnu první lásky náctiletých do světa dospělých, a nevznikla tak nefunkční konstrukce vytržená z času a prostoru, tak zde. Btw, Lanarku, zdá se mi, že jsi v přední řadě ke konci trošku pospával. Nová generace totiž rozbijí i tebou předpokládanou "definici lásky" reprezentovanou snímkem, kterou tak zavrhuješ. Dá se tvrdit, že mluví proti ní a když ne přímo proti ní, tak rozhodně reprezentuje další proměnu, kterými je (nejen) tato doba tak protkána. Už jen takové gesto autora očišťuje od předpokladu, že se pokouší předkládat nějaké neměnné ideály. ___ Druhý důvod, proč mě snímek tak uhranul, stojí čistě na mé deformaci ze zkouškového období. Je ujetý, že jsem polovinu hracího času přemýšlel nad úžasně zachyceným clashem morálky osvícenství a romantismu, nad dozvuky hierarchizace tradiční rodiny, nad ustupující nesmlouvavostí křesťanské morálky, nad motivy reventantů, postavením žebráků a cikánů v stereotypy proměňující společnosti poloviny 19. století nebo nad pomalounku dominujícím motivem manželství založeného na lásce. Škola je někdy nemoc! (26.05.2013)

Príbeh Emily Brontë je plný smútku, žiaľu a utrpenia. Nedala im vôbec vydýchnúť. Sama vo svojom živote zakúsila málo lásky a šťastia, a možno preto to šťastie nedopriala ani svojim postavám. Spracovanie je naozaj slušné, drží sa predlohy a dve veci ho robia viac ako len TV filmom ... výborné herecké výkony a hudba. Mne osobne tam chýba viac toho tajomného, strašidelného a viac rozfúkaných vlasov. (04.03.2016)