Dospeláci

Slabší ukázka toho, co dokáže tým "Sandler a spol.", kterou zachraňuje pouze to, že se pánové očividně dobře baví. Pokud máte okolo sebe pár podobných pitomců a dokážete ocenit to infantilní pošťuchování, budete se slušně bavit, protože "budete doma" (proč ale kvůli tomu utrácet za lístek?). S coby sobotní výplní televizního programu s tím nemám problém. Do kina ale moc Machři nepatří... i když vidět to s kamarády a flaškou, možná bych mluvil jinak. (26.08.2010)

Nevtipnost jen podtrhuje fakt, že téměř za každou hláškou se zbytek hereckého osazenstva zasměje. Ve stylu koukejte, jak se bavíme, jak nám to přijde legrační – zasmějte se taky! Tohle všechno musíte protrpět, až přijde konec, kde dostanete od filmu facku ve formě morálního ponaučení. Všichni se sejdou, začnou vyjmenovávat své chyby a jejich možná řešení. A pokradmu na vás mrkají, že byste se v některé z postav měli najít i vy, jakožto divák, který od nich určitě očekává radu do života. Fuj. (07.11.2010)

Omleté přirovnání, ale i Sandler se pokusil o své ‚Expendables‘ a výsledkem je solidní sbírka komiků na metr čtvereční filmového placu, přičemž je jasné, že natáčení si užili všichni bezezbytku. Rodinné hodnoty neprudí, naopak, pánové už nato mají věk, aby mohli mentorovat malé caparty, ale všechny prdící a gerontofilní vtípky bolestně mučí. A navíc vám dojde, že na tuhle sebranku je to i do vtipnosti nakonec relativně chudé. Přesto dobrá ‚trojka‘, jelikož vyjma Schneidera všichni hrají a duo Salma & Maria jsou absolutně dokonalé… mammas! :-) (07.10.2010)

Co bylo v první půlce zábavné, je v té druhé už ohrané. Pestré obsazení, sem tam hlášky, co uhodí hřebíček na hlavičku, ale celé je to zabalené v podprůměrné, k trapnostem se schylující, dějové taškařici. Co se týče Sandlera (nebo Dugana?), který mě Zohanem na dlouhou dobu otrávil, pobavilo mě jeho letošní Zkus mě rozesmát o mnoho více. (29.09.2011)

Machři jsou snímkem rozdováděných komiků, kteří, evidentně bez starosti o zaplacení hypoték, ležérně předvedli dějově nesourodé skeče v průměrné kvalitě, z níž vybočilo přibližně stejné množství trapnosti jako geniality. Chtěl bych se bavit tak, jak se bavili oni při natáčení, ale nějak jsem tu pohodovou atmosféru nedokázal správně nasát. (17.07.2011)