Reklama

Reklama

Epizódy(24)

Obsahy(1)

Restart seriálu Neo-Human Casshern z roku 1973. Casshern Sins vypráví příběh ze světa, kde si roboti podrobili lidstvo poté co získali sebeuvědomění. Jejich vůdce, Braiking Boss, vládl světu železnou rukou. Jednoho dne je záhadná dívka jménem Luna přivolána lidmi, aby přinesla spásu lidskému pokolení. Obávaje se jí jako potencionální hrozby, Braiking pošle své tři nejmocnější cyborgské válečníky (Casshern,Dio a Leda) odstranit Lunu. Casshernovi, nejsilnějšímu z nich, se podaří Lunu vystopovat a zabít, ale tímto činem přivolá pohromu, která uvede do pohybu zkázu celého světa. O stovky let později je atmosféra plná jedovatých látek. Lidé nejsou schopni reprodukce a čelí neustálé hrozbě ze strany robotů. Lidstvo se dostalo na pokraj vyhynutí. Roboti na tom nejsou o mnoho lépe, smrti se obávají stejně jako lidé: jedovaté prostředí rychle rozežírá a koroduje jejich těla, nutí je neustále vyměňovat zničené součástky, kterých je velký nedostatek. V tomto zoufalém čase a místě se Casshern, který zmizel po zavraždění Luny, vrátí bez vzpomínek na to, kdo je či co vykonal. Vydává se na cestu, aby našel pravdu o sobě, objevil smysl svého zrodu a odhalil svůj osud. (Secretus)

(viac)

Recenzie (23)

CyriC 

všetky recenzie používateľa

Casshern je hrdina osamělého ražení. Robot hledající něco víc než účel, pro který byl vyroben. Souboj vlastní predestinace s touho být tím, co si sám zvolí. Na jedné straně rozvážný a přemýšlivý filosof a na druhé straně neovladatelný stroj na zabíjení. Seriál je dospělé anime bez záporáků. Každý má svoji agendu, kterou považuje za správnou. I Braiking Boss se snaží naplnit určité filosoficko-morální rozměry svým jednáním. Velmi silný závěr předhazující myšlenku, zda by život bez vidiny smrti byl skutečně ještě život. Pochopitelně, pokud nemáme s čím posuzovat, nelze něco vnímat jako krásné,. Bez štěstí neexistuje smutek. Bez smrti život. Casshern je prokletý tím, že má pouze jednu stranu této duality. Život. Žít ho ale naučí ztráta, smrt jiného. Stane se tak připomínkou smrti pro ty, kteří zemřít nemohou. Věčným konstrastem, který vytváří protipól skrze který mohou i nesmrtelní prožít život naplno. Stane se smrtí. ()

HDeer 

všetky recenzie používateľa

Neobyčajný anime reboot, ktorý vás bude prenasledovať ešte dlho potom ako ho dopozeráte. Doslova vynikajúco spracovaná animácia, rovnako i s víziou zruinovaného sveta, ktorý je dokonalé uveriteľný. Spoznávame i jedného z najnezvyčajnejších hlavných charakterov vôbec - Casshern - hrdina s dokonalým menom, ktorý vyniká nesmiernou silou, obratnosťou a najmä odolnosťou. Taktiež zaujmú vedľajšie postavy ako Ringo, Luna či Lyuuze. Problémom je však, že epickosť ktorou seriál disponuje vydrží tak prvých šesť - sedem epizód, potom už na ňu natrafíte už len zriedkakedy. To, čo spôsobuje viditeľný deficit je akási repetitívnosť Casshernových súbojov, kde okrem svojich ostrých pästí a kopancov nepoužíva prakticky nič iné, okrem jedného razu kedy použil pripevnené trysky na páse (rešpektujem však možnosť, že Casshern nikdy nenadobudol svoju predošlú pamäť a preto tak ako poznamenal Dio, nebol schopný využívať svoj plný potenciál) a taktiež ma rušila nezmyselnosť niektorých dialógov, ktoré sa buď snažili navodiť ešte väčšiu epickosť a nevyšlo im to, alebo jednoducho chceli zaplátať trhliny medzi hlavno-líniovými debatami. Casshern napokon sám občas pôsobí, ako keby bol nesvojprávny s tým jeho Boku wa... chápem ale, že spočiatku bol zmätený, no opakovať to 23 epizód sa mi zdá trochu priveľa. Nakoniec sa ale úroveň predsa len vráti na nastavenú latku a dôstojne seriál zakončí, veľmi nepredvídateľným spôsobom. Aj napriek spomenutým nedostatkom som tento seriál zbožňoval a nehanbím sa priznať, že som ho prešiel za pár dní. BTW. Najlepší anime opening song aký kedy bol! EDIT: Dlhší čas dal definitívne uznať pocitom, ktoré vo mne daný seriál ponechal. Všetky prekážajúce chyby už zdá sa odniesol prúd rieky času a ostal len pocit, akého geniálne príbehu som to bol vlastne svedkom. Takto premýšľať nad smrťou ma hádam neprinútil ešte žiadny jestvujúci seriál. Keď počúvam soundtrack, začínam sa nazdávať, že aj ten bol niečím výnimočným a zrejme taktiež prispel na zážitku. Svoju mýlku ohľadom takto nedoceného anime teda mienim okamžite napraviť. ()

Reklama

Hees 

všetky recenzie používateľa

"The Man who Killed the Sun Named Moon" (Muž, ktorý zabil Slnko s menom mesiac). Casshern Sins obsahuje určitú poetiku už len v názvoch jednotlivých epizód. Casshern Sins zo začiatku veľmi málo vecí vysvetľuje, veľa si musíte domyslieť a trpí tým, že jednotlivé diely na seba nenadväzujú. Už len z popisu k anime čo je na Čsfd sa dozviete niečo čo ste si museli v anime v podstate domyslieť (mne sa to podarilo). Hlavná a najdôležitejšia časť príbehu je snáď v 6-7 dieloch. Tak čím vlastne Casshern boduje? Ono v podstate tým, že každá jedna epizóda je dostatočne kvalitná a postupne navodzuje chmúrnu, tmavú atmosféru tohto zničeného sveta bez nádeje. V podstate tu ide o to aby sa hlavný hrdinovia spolu hrali na rodinku. Majú muža čo je besná beštia, ktorá objavuje city (Casshern), pomstychtivú ženu (Lyuze), robotického psa (Friender), detského protagonistu (Ringo), dedka (Ouji), nevlastného brata (Dio) atď. Hranie na rodinku sleduje jediný cieľ, aby na konci celé melancholické dielo čo najviac zapôsobilo na diváka. Zdá sa, že v podstate na Casshern Sins nadávam a nepáčilo sa mi, ale pravda je opakom. Celé anime je prepletené niekoľkými dôležitými myšlienkami. Napríklad myšlienka o tom, že či človek, alebo robot naozaj žije ak je nesmrteľný. Casshern Sins väčšinou kladie takéto premyslené otázky, ale odpoveď necháva na divákovi, aby sa divák mohol čo v najväčšej miere zamyslieť aj nad vlastným životom. Casshern je postava, ktorá zabudla na to čo vykonala a pri putovaní zničeným svetom stretne veľa rôznych osôb či už sú to roboti, alebo ľudia. Každý robot či človek, ktorého Casshern na svojej púti stretne má svoj vlastný osud a svojské vyrovnávanie sa so skazou, ktorá postihla celú zem. Roboti sú v tomto anime v podstate ako ľudia a majú svoje city a preto máme možnosť vidieť širokú škálu rôznych "ľudských" pocitov, aj keď tieto pocity majú v podstate roboti. Sú tu aj veľmi posadnuté osoby, ktoré sa na sklonku svojho života sústredili len na jednu vec a o nič iné im nejde. Je to pochopiteľné lebo tento svet poskytuje možnosť zachádzať do extrémov. Človek (v tomto prípade robot) nevie ako sa zachová v situáciách, ktorým nikdy nečelil. Takto zasiahnuté a posadnuté postavy sú Dio (boj), Sophita (boj), Dune (ochrana), Leda (krása) a do istej miery aj Ouji (Ringo). Máme aj postavu, ktorá sa dokáže z posadnutosti vyliečiť (nepoviem lebo je to spoiler). Takže Casshern Sins má veľké plusy v zobrazení postáv v tragických situáciach a zobrazení toho ako sa tieto postavy vyrovnávajú s chátrajúcim svetom. Ďalšia vec samozrejme je v podnetoch na zamyslenie, kde toto anime diváka objíma zaujímavými myšlienkami. Avšak Casshern Sins nie je pre-filozofované anime a neobsahuje tých myšlienok veľa, ale obsahuje väčšinou tie najlepšie. Hudba, ktorá bola v dieloch sa mi veľmi páčila, ale nebolo v nej dostatočne variácií. Pri hodnotení sa prikláňam k 5 hviezdam z dôvodu, že si to zaslúži určite viac ako 4 (pikoška : zvýšil som tomu hodnotenie z 81 percent na 82). (Hodnotenie 4,5) () (menej) (viac)

Ajantis 

všetky recenzie používateľa

Motivem prostupujícím celým seriálem je hledání smyslu a hodnoty života vzhledem k jeho konečnosti, resp. otázka, nakolik smysluplnou je s ohledem na lidský způsob prožívání touha po nesmrtelnosti. Jeho svět je plně prostoupen neustávajícím zánikem a každý díl různým způsobem ilustruje řečené dilema na více či méně pohnutém údělu dalšího z jeho obyvatelů. Vyprávění jsou velmi osobní a před hloubkou upřednostňují líbivý a dojímavý účinek. Prostředí není příliš propracované, avšak má přesvědčivou základní mytologii a v žánru anime patří pravděpodobně mezi nejlepší. Svými kulisami, náladou, ale i častým epizodickým putováním mi připomíná prostřední část Wolf's Rain. Kamenem úrazu je z mého pohledu skutečnost, že ke svému sdělení seriál využívá těch nejexplicitnějších výrazových prostředků (i opotřebení životem je překvapivě zobrazeno prostřednictvím odpadávání kusů těl robotů): k čemu by vnímavému dílu postačoval jemný náznak, je zde vyjádřeno s bombastickou dramatičností, patetickými (a polopatickými) promluvami, zoufale doslovnou a v zájmu působivosti nemístně přehnanou symbolikou a prvoplánovou snahou o dojetí (do pohnuté dětské tváře divák kouká každou chvíli). Zpracováním naprosto nerealistické souboje jen dosvědčují, že se v jádru křehké téma stalo součástí atrakce, jež má diváku zprostředkovat adrenalin i dojetí a přitom zanechat pocit hlubokého zážitku. Četl jsem v téže době Hölderinova Hyperiona, knihu obdobného vyznění, rovněž oděnou v šat krásy, a toto srovnání nevyznívá pro Cassherna vůbec dobře. Na rozhraní ** a ***. ()

Subjektiv 

všetky recenzie používateľa

Nevím o sobě nic, ani jak se jmenuji. Nepřátelé mi říkají prostě Casshern. Svět podlehl Zkáze, každý život, robotický i biologický čeká postupný Rozklad a Smrt. Nebylo tomu tak vždy. Svět Smrt a Konec neznal. Pak však přišel Casshern a zabil Slunce, které se jmenovalo Měsíc. Tehdy Zkáza sevřela živou i neživou přírodu do své drtící náruče. Strach a hrůza zmocnila se obyvatel světa. Zachrání je "zabít Cassherna, pozřít Cassherna"? Když tě pozřu, budu prý žít věčně. Nevím, zda-li je to pravda, ale zkusím to, protože nezkusit nic a jen čekat na smrt, je strašlivá vyhlídka... Nebo se svou pomíjivostí dokáží nějak vyrovnat? Někteří se budou dokonce chtít Casshernovi mstít... Ty o mně něco víš? - Tolik, že tě chci zabít. On zatím bude pátrat po své minulosti, procházet a poznávat umírající svět, hledat smysl svého žití a zjišťovat možnosti odčinění svých hříchů... Postava Cassherna - Troufám si říci, že takového hrdinu anime (a možná film vůbec) ještě nevidělo. Jistě bychom našli leccos z jeho povahy u Johanna z Monstru, u postav Berserka i u řady dalších. Jejich vina však není tak absolutní, jejich ztráta paměti tak mučivá, jejich nemožnost úniku tak svíravá. Zdá se, že Casshernovi totiž osud odepřel odpuštění (protože se absolutně provinil proti všem), pokání (protože neexistuje možnost nápravy, ani adekvátní trest a jeho podstata ho nutí k dalšímu nežádanému ničení), únik (protože nemůže zemřít a všude je konfrontován se Zkázou) i pochopení svých hříchů (protože si nic nepamatuje, ani není jasné, že je spáchal). Je nejobávanější, nejnenáviděnější i nejžádanější. Proč nemůžu přestat bojovat a ničit? - Protože jsi Casshern! Casshernova pouť - Není to však zdaleka jen Casshern, kdo hraje důležitou roli v dění. Během své pouti pozná mnoho postav, z nichž každá se srovnává/nesrovnává se Zkázou a Smrtí po svém, jedinečně. Nejde tu o psychologickou drobnokresbu osob s tisíci aspekty, ale spíše o symbol určitého přístupu k životu a umírání. Jde o zhuštění lidského života v celé jeho tragice do pouhých 20 minut. Vždyť i náš lidský život od narození neochvějně směřuje ke smrti. Jen mnohem pomaleji a tak na jeho konec běžně nemyslíme. Zkáza Casshernova světa však existenciální otázky vykřikuje nepřeslechnutelně. Je pro mě s podivem, jak s minimem dialogů, navíc velmi jednoduchých až heslovitých, dokáží Casshernovy hříchy provést diváka po svých tématech a strhnout ho náladou umírajícího světa. Úvahy o smrti se organicky doplňují s úvahami o nesmrtelnosti. Nedá se říci, že by Casshern objevil o bytí a nebytí či věčnosti a pomíjivosti více, než slavná díla s tímto tématem, objevuje to však v žánru, který se o toto nikdy tak hluboce nezajímal. Objevuje to v remaku zřejmě plytkého příběhu o boji hodného Cassherna proti zlým robotům vraždícím lidi. Objevuje to v depresivní (post)apokalyptické sci-fi. Objevuje to v animovaném filmu plném soubojů. Svět, hudba a výtvarné pojetí - Všudypřítomný zmar si těžko mohl přát lepší formu, než Casshernovy hříchy přijaly. Svět trosek, omlácených, pískem bičovaných kamenů, městských rozvalin, rezavých věží, skřípějících robotů a tu a tam v dáli se ztrácející postava, "osudově" postávající - smrt, sucho, ticho, přerušované jen šustěním všebrousícího písku či šelestěním větru. Mimořádně i rozhovorem, dětským smíchem či dopadem kapky na poklidnou hladinu. Škoda, že můj jazyk není vycvičen na popis barev, protože právě jejich volbou Casshern nad téměř veškerou anime produkcí vysoko ční. Většinou odráží okolní Zkázu, ale i do oné hnědé, pískové, černé, tmavě modré atd. se nebojí výtvarnici vrazit barvu živou, výraznou a obrovsky kontrastní. Ani sluch - zvuky i hudba - nepřijde zkrátka - mně se obzvlášť líbil zmučený hlas Cassherna, který se pro mě navždy stal jednou z nejzajímavějších seiyuu poloh. Srovnání s jinými anime seriály - Během sledování jsem přemýšlel, k jakému tak anime Cassherna přirovnat. Moc mi to nešlo. Putováním světem a poznáváním lidské povahy, podobá se nejspíše Kino no Tabi. Je však depresivnější a monotematičtější. Na druhou stranu nabízí kompaktnější, soudržnější, a myslím i uhrančivější svět. Pátrání po smyslu bytí dá vzpomenout na touhy Gutse a Griffitha z Berserka, vina patří Monstróznímu Johannovi, ale i Tenmovi. Téma smrti je v Shinigami no Ballad či Shigofumi. Lidský úděl obecně v Mushishi. Casshern sins však přece jen, stojí trochu opodál. Dobře tomu tak. Naprosto nechápu, jak tohle mohl udělat režisér Digimonu. Sice ne dokonale bezchybných, ale přeci jen *****. Edit (6.1.2010): Seriál mi natolik zůstává v paměti, že jej přeřazuji do TOP. () (menej) (viac)

Galéria (26)

Reklama

Reklama