Dread

Průměrný horor nebo spíše thriller, který vyčnívá ve své myšlence, která je poměrně zajímavá, a také v několika opravdu povedených momentech, které dokáží velmi slušně znechutit. Bavil jsem se solidně, sice to není žádná bomba, úvod je poměrně roztahaný, ale celkové vyznění filmu je dobré. 60% (02.12.2011)

Dosť chaotické a vo výsledku preto nezaujímavé, hlavne zo začiatku snímku. Akoby dejová linka nemala žiadnu koncepciu, ktorá by postupne viedla k nejakému cieľu. Chcelo sa skrátka nad obsahom trochu viac zamyslieť. Ku koncu celkový dojem trochu vylepšili hororové prvky, nečakajte síce žiaden ultra mega masaker, ale aj to málo napätia po tej nude potešilo, konečne tak prišlo aspoň na niečo málo akcie. Vďaka záveru veľmi slabý priemer. 50/100 (03.12.2017)

Většinu horrorů z Velké Británie moc nemusím, vadí mi na nich ta jejich nihilistická atmosféra a celkově méně zábavnosti oproti Americe. Stejný problém jsem měl třeba i s filmem Hlad s Davidem Bowiem v jedné z hlavních rolí. O tom, že je Dread zfilmovaný podle povídky Cliva Barkera jsem nevěděl ale o to víc jsem z filmu zklamaný. Hodnocení hodně kolísá mezi dvěma a třema hvězdama ale rozhodl jsem se pro druhou variantu. (14.02.2010)

Společně s The Graves nejambicióznější produkt letošního After Dark festu a zároveň (po Harrisonově Books of Blood) druhá Matadorská adaptace Barkerových Knih Krve. A rozhodně ne poslední - jak Joe Daley prozradil, plánem je natočit minimálně dvě adaptace ročně, každou s jiným režisérem. DiBlasi se ve svém debutu záměrně odvrací od nadpřirozených povídek a snaží se Dread vtisknout skutečný tvar zla. Jeho představa strachu je v určitých aspektech nelidsky funkční, pomalu plynoucí narativ a postupné budování atmosféry dokonale představí jednotlivé postavy, jejich motivaci i strachy a podtrhnutím britským zázemím částečně dosahuje svého cíle, ale stejně jako u Harrisona i tahleta adaptace zeje určitou prádnotou a pocitem, že tady něco schází. Ovšem co je nejdůležitější, podstata Barkerova minidíla i její potenciál v Dread doopravdy je! (19.02.2010)

Těch 90 minut se zdály delších, než ve skutečnosti byly. Dobrou hodinu trvalo, než konečně přišlo to, na co divák celou dobu čekal. Tahle část už však nabídla několik pochutin v čele hladomoru a návodu, jak rychle a účinně se zbavit podstatné části své pokožky (tahle scéna mi, bohužel, připomněla jednu podobnou příhodu v mém blízkém okolí). Úplný závěr nečekaně přitvrdí a nabídne "fucked up" scénku alá první Saw. I díky ní vytahuje moje hodnocení z mělkých vod do těch průměrných, i když stále slabších. Potěšili ale The Veils a jejich temná balada Vicious Traditions. P.S. Právě jsem dočetl Barkerovu povídku a je fantastická. O to víc zamrzí její filmová verze. (28.01.2014)