しあわせのかおり
Flavor of Happiness
Obsahy(1)
Takako se jednoho dne objeví v restauraci, kterou vlastní a vaří v ní pan Wang. Od společnosti, kde pracuje, má nařízeno, aby dostala recepty na jeho jídlo. Ona se však zamiluje do jeho kuchyně, opustí svou práci a přemluví pana Wanga, aby jí naučil své umění. (balone)
Videá (1)
Recenzie (19)
Poklidné, pomalu plynoucí a zdánlivě banální vyprávění na ohrané téma vztahu učedníka a mistra, které ze všeho nejvíc připomíná kuchyni pana Wanga. Pár jednoduchých ingrediencí zdánlivě jen tak hozených na pánev a za občasného promíchání osmahnutých, které však u diváka už při prvním soustu vyvolají blažené vydechnutí následované spokojeným úsměvem. V té jednoduchosti se totiž skrývá nádherný příběh o vaření a jídle, o životě, vzpomínkách, usmíření a štěstí, nalézaném na nečekaných místech. Příběh nabitý emocemi a moudrostí, plný nečekaně silných okamžiků, z nichž některé, přestože jsou tiché a vlastně se v nich nic dramatického neděje (Wangova návštěva u Takako), chytí za srdce tak, že člověku až vyhrknou slzy. Jak se přede mnou rozkrývala minulost obou hlavních postav, obě jsem si (i díky hereckým výkonům Miki Nakatani a Tatsuyi Fujiho) zamiloval, prožíval s nimi každou vtěřinu jejich příběhu až ke slavnostní večeři, o níž se dá říci jediné - už dlouho jsem neviděl scénu, která by byla tak nabitá emocemi, už dlouho mě žádná scéna tak nestrhla a nenadchla. A už dlouho mě tak nenadchl žádný film. ()
Velmi dlouho jsem na to čekal a nakonec mi vadila drobná scénáristická nekompaktnost. Vložka v Šanghaji tam nemusela být nebo mohla být lépe využitá. Nicméně: Vaření je krásné a chci zkusit taky taková míchaná vajíčka. Herecky bezchybné a charakterové. Harmonické. Prostředí perfektně všední. Mrzí mě, že nedávám maximum, ale i 4* stojí za to. ()
Dostala jsem z toho filmu hlad :) Dlouho jsem se mu vyhýbala, protože mi nepřišlo, že by to bylo něco pro mě. Ucajdaný filmy, kde se nic moc neděje a děj prostě plyne, mě nebaví, ale chyba lávky, tohle mi sedlo. Chytlo mě to hned od začátku. I když se tam moc nemluví, pořád se něco děje a doprovází to pěkná hudba. Taky se na to hezky kouká, nejen na vaření nejrůznějších jídel, ale i vhodně zvolené lokace. ()
Příjemný, klidný a pomalu plynoucí film, který je nejen o lásce k jídlu a vaření, ale také o celkovém štěstí v životě. Rozhodně mi dokázal zvednout náladu a zároveň, přestože se jedná o japonský film, mě potěšilo i těch pár střípků z čínské kultury, které jsou zde zobrazeny (například čínská tradiční hudba). ~(4,5★)~ ()
Z toho filmu fakt vyhládne. Až jsem slyšel své jídelní hůlky, jak o sebe netrpělivě klepou. Filmy o jídle jsou fajn, minimálně v asijském podání, protožer jsou vždycky okořeněné takovým tím typicky asijským obyčejným lidstvím, kdy všechny zdánlivě důležité věci najednou dostávají skutečnou auru nedůležitosti. Pohladí, nejen tělo, ale i duši a v tomto konkrétním případě i žaludek. Sakra, mám hlad. 3.5* ()
Reklama