Univerzálny vojak

První půlhodina je nechtěně směšné, trapně vážné a nezajímavé béčko, které nejenže nebaví, ale skoro až vyloženě nudí. Od chvíle, kdy JCVD nasedne do auta a začne objevovat své staré já, začíná úplně jiný film. Film, který si dělá srandu sám ze sebe, který je místy skutečně vtipný, má sympatického hrdinu a cool záporáka a až do samotného závěru už neztratí tempo. Tak nevím. Za ten začátek slabé dvě, za zbytek pohodové čtyři, ty výsledné tři jsou strašně nicneříkající. Každopádně Emmerich vždycky věděl, jak natočit zábavný film. 70 % (31.10.2013)

První Emmerichův trhák mi přijde jako povedený mix military sci-fi a horůrku. Dva dokonalí zombíci v uniformách US Army se snaží navzájem zabít, no a sem tam při to zahyne několik civilistů a nezbytné výbuchy udělají pár dalších škod. Ve scénáři trochu cítím snahu přiživit se na (tehdy aktuálním) úspěchu Terminátora a Terminátora 2. Kvalit těchto filmů však nebylo dosaženo, možná i vlivem ne tak bohaté produkce. To Emmerich napravil až ve svých pozdějších filmech, např. v Godzille, Dni poté, nebo 2012. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=r7TFssY9ZF0 (26.02.2011)

Teda Dolph si tuhle roli určitě užíval, když krosil všechny ty nevinné oběti. Měla jsem tu čest vidět film s původním dabingem z videokazet a musím dodat, že ty suše odsýpající hlášky se mi vryly do paměti jako injekční stříkačka s posilovačem svalů do srdce. Vysvětli mi, jakto že tlačíš auto rychleji než moje babička jezdí?! (13.07.2010)

"Teď si něco povíme o služební podřízenosti. Vojíne! Když řeknu: Vyskoč!, řekneš: Jak vysoko? Rozumíš?" Souboje JCVD s Dolphem mě vždycky bavily a role oživlých "robotů" považuju za velmi vhodné vzhledem k tomu, že jejich herecký talent je dobře ukrytý pod jejich svalovou hmotou. Navíc mě pobavilo házení vojáků do mrazáku v supermarketu, hledání něčeho tvrdého na Lucově těle i Lucova snaha v poklidu se najíst. A nyní mne omluvte, neboť se jdeme s novinářkou Veronicou vzájemně prohledat, protože mám podezření, že "něco tvrdého" by se přitom našlo. (12.12.2017)

Je mi úplně lhostejné, že jde o jeden z komerčně nejúspěšnějších filmů 90. let, na kterém spousta filmových fanoušků vyrůstala a který patří do základní znalostní výbavy příznivce akčních filmů. V praxi totiž jde o pravděpodobně nejhorší film Rolanda Emmericha, což je svým způsobem kategorie sama o sobě, o velmi tupě natočené béčko, které to, co v něm funguje, bezostyšně vykrádá z jiných kvalitativně nepoměrně lepších filmů. Filmu vévodí dva tragédi, které nazvat herci je urážkou celé profese. Celý snímek je snůškou těch nejprofláknutějších žánrových schémat a těch nejpodbízivějších scén, které lze v daném žánru vymyslet. Kdybych měl dát jedinou hvězdičku, musel bych v sobě najít tolik nadhledu, že by bylo nutné ho podpořit použitím řady nezákonných povzbuzujících prostředků a především bych pak musel překopat hodnocení pěkných pár stovek filmů, které jsem sepsnul přes jejich nepoměrně vyšší kvalitu proti této příšernosti. 10 % celkového dojmu je jen za to, že pokračování byla, ač je to s podivem, ještě mnohem horší. (08.03.2010)