Pamětnice

Tam, kde Alice Nellis skončila, Magnuskovy scénáře pokračují. Na Roberta Sedláčka tedy nemá ani náhodou, ale to je jiná liga. Přesto je to celé velmi lidské téma, šikovně podané, a s nástupem Libuše Švormové na scénu svěží. Nevím, jestli humorné scénky a jemné špílce jsou přímo ve scénáři, nebo je dodali herci či sám režisér, ale jen pomáhají filmu držet tempo. Chápu, že téma "gerontů", jak se dnes s oblibou říká, nikoho netáhne, máme přece kult mládí a krásy a metrosexuality... ale i z těch krásných mladých lidí budou časem geronti, pokud se nezabijí předčasně při nějaké adrenalinové jízdě. A pokud máte kladný vztah ke svým babičkám či dědečkům, film může vás i je příjemně potěšit. (01.05.2011)

Hodně jsem Magnuskovi fandila. Doufala jsem, že to nebude tak hrozné, jak se líčí ve zdejších komentářích. Bohužel to bylo tak strašné. Tomík měl mít tu odvahu a přenechat námět nějakému zkušenému scénáristovi. Dialogy byly doslova a do písmene utrpení. Povedla se mu jenom babka Bínová, těm ostatním se do huby netrefil. Povedlo se mu dostat na plátno skoro neuvěřitelnou sestavu. Dostal na plátno Zitušku Kabátovou v neuvěřitelných 96 letech. Prostě zplichtil film na koleni a dostal ho do kin. Frajerský kousek, pravda. Ale koukat se na to moc nedá. (22.09.2014)

Další amatérský film, který potvrdil všechna očekávání...nuda, nuda a zase nuda. Příběh téměř žádný, křečovitý pokus o ukázání křivd komunismu (opět, to téma už mě začíná vytáčet), i tak to mohlo být zajímavé, místo toho tu byla víc než hodina důchodcovských sedánků a klišé a nakonec jedna teatrální scéna o udávání v padesátých letech. Účast herců jako Květa Fialová, Josef Somr... v tomhle snímku musela být čistá charita, jiné vysvětlení pro to nemám... (16.09.2010)

Velké, velké zklamání. Svým předchozím filmem geroj režisérské stoličky Vlado Štancel ukázal, že natočit dobrý film umí, v Pamětnici vak šlo vše proti němu. Starého psa novým kouskům nenaučíš; režisér tentokrát nedostal taková herecká esa, jako je například pan Gondík, a výsledek tomu odpovídá. Velká škoda, že pan Štancel hraje jen významnou a velice vtipnou, přesto však malou roli, zatímco do popředí se dere tlustý, otylý a zpocený Magnusek, který neumí ani hrát, ani psát scénáře. To je ostatně další velká chyba filmu; smysl pro humor pana Štancela je nevyčerpatelný a pro českou kulturu nenahraditelný – naopak neochmýřený Magnusek asi neví, co to vtip je. Jedna hvězda panu Štancelovi za snahu; už se těším na Rekvalifikaci, opět plně kontrolovatelnou režisérem, scénáristou i hercem v hlavní roli Vlado Štancelem. (25.04.2011)

Každá kinematografie má čas od času záslužnou potřebu natočit film vzdávající hold starší herecké generaci ve stylu "dokud jsou ještě tady". Pamatuju si, když byl můj dědeček v osmdesáti letech na maturitním srazu, sešli se tam tři. To je podle mě realita, takže tady to poměrně početné seskupení vitálních dědečků a babiček působilo nevěrohodně. Na druhou stranu Libuše Švormová ke svému závěrečnému monologu potřebovala početné publikum, to je jasné. Nakonec, jako poslední role Zity Kabátové to není úplnej průser. (12.07.2012)