The Stoning of Soraya M.

Maximálně působivý a znepokojivý snímek..... .... a malá připomínka toho, že na světě ještě žijí stovky milionů v otřesných kulturně-legislativních podmínkách. Přesně ten typ snímku, kde od začátku do konce víte, co se stane, přesto se to tíživou formou valí kupředu a ani na vteřinu to nevybočí z premisy filmu perfektně věrné názvu, který zároveň slouží jako tldr shrnutí děje. Když se blížilo samotné kamenování, tak jsem měl z davového allahu akbar bobky, ufff... Strašně zajímavá je i doba ve které se to odehrává, mocně mi to evokuje padesátá léta u nás a i složení vrstev, které se dostaly k moci je podezřele podobné a je fakt jedno jestli se to v jedné zemi ve jménu rudé knížky, v druhé ve jménu alláha. U nás jsme se s tím už díky bohu vypořádali, jinde ještě trpí. Přitom zvláštní, že v dobách tvrdé totality, se k nám z Teheránu vozily západní věci, které tu nebyly k dostání. Nicméně jsem strašně rád, že jsem se narodil v rasistické, xenofobní, misogynní a vůbec hrozně předsudkové a zkažené white male společnosti a ne třeba někde v Iránu nebo Sýrii. Mimo tematiku a zdrcující filmovou gradaci mne uhranula (ne doslova!) Shohreh Aghdashloo, ta má na šedesátnici naprosto neuvěřitelné charisma a s jejím hlasem i sex appeal. Snad ji mimo štěků "teroristek" bude v západní tvorbě vidět více, zaslouží si to. Slabším povahám a ženám bych to asi uplně nedoporučoval. 10/10 (03.07.2016)

Ja takéto filmy nevyhľadávam, ale keď už prídu, tak si ich s rešpektom pozriem. Škoda, že film nie je intenzívnejší, hlbší a okrem veľmi dramatického finále, veľa toho neponúka. A i posledné konštatovanie, že i po zverejnení tohto príbehu sa aj tak vobec nič neudialo aby sa týmto zverstvám zamedzilo, je smutné. Je to obraz spoločnosti v ktorej žijeme. Filmu by , ale viac prospelo keby bol emotívnejší, cítil som to tam, ale len zriedka a pri takomto silnom príbehu, by to malo mat oveľa väčší rozsah a aj hĺbku. Film mi pripadal ako, že ho niekto chce len rýchlo natočiť, vyrozprávať, aby to mal už z krku. Ale takéto príbehy majú chytiť za srdce od začiatku až po koniec. A tu som to každopádne, celú dobu tak necítil. Slabé 4*. (09.01.2023)

Ukameňovanie vo mne zanechalo silný dojem, ale to čo mu predchádzalo už veľmi záživné nebolo. Nemôžem si pomôcť, ale celá tá iránska kultúra mi ide proti srsti, takže na celý ten ansámbl sa mi nepozeralo až tak dobre, aj keď herci to boli (asi) dobrí. Občas to bolo aj celkom nezáživné a pýtalo si to väčšiu dávku napätia (a nie je to tým, že by som nemal rád pomalé tiesnivé drámy, ktoré sádzajú skôr na psychický teror než brutalitu a prílišnú akciu, len si paradoxne myslím, že po tejto stránke film nijak nevyniká oproti iným podobne ladeným snímkom, a tak by sa mu hodil nejaký ten "šmrnc"), ale inak je to samozrejme solídne spracovaný film, ktorý ma len nezaujal tak, ako som očakával. Na to, aby som dal štyri hviezdy ma to dostatočne emocionálne nepohltilo ani nezabavilo, takže nakoniec dávam tri hviezdy. (25.07.2021)

Film ma nezasiahol tak, ako som predpokladal na základe zbežne prečítaných názorov z komentárov. Ľudia sú pravidelným bombardovaním násilnosťami a deviáciami stále otrlejší a tak na vybudenie požadovanej citovej reakcie používajú tvorcovia stále explicitnejšie zobrazovanie násilia. Všetci mali predstavu o bičovaní a ukrižovaní, takže si nie som istý, či musel prísť Mel Gibson s jeho krvavými orgiami. Všetci vedeli o upaľovaní žien obvinených z čarodejníctva, ale rovnako si nie som istý, či až pri Kladive na čarodejnice sa im vytvoril o ňom v hlave realistický obraz. Na tomto filme si cením, že ukázal prelamovanie prirodzeného odporu ku krutému trestu z pochybných dôvodov. Koľkí váhali a stačilo skandovanie "Allahu akbar!" a už málokto zaváhal. Ono je vlastne jedno, či ide o islam, kresťanstvo, komunizmus alebo fašizmus. Spoločným menovateľom je túžba po moci a ovládaní. Iba formy s rôznia. Nemôžem tomuto filmu dať viac hviezdičiek, lebo jeho sila a hodnota spočíva v nefilmovej oblasti. (20.11.2022)

Brr, tak tohle rozhodně patří vložit do škatulky „nasírací“ filmy, kterých sice není tolik, ale když už se sem tam nějakej objeví, tak to stojí za to. Už podle názvu je jasný, že se nebude jednat o žádnou procházku růžovou zahradou, takže sem byl tak trochu připravenej na pořádnej masakr a dočkal sem se. Klobouk dolů před rejžou, kterej se nebál natočit pravdu o tom, jak to chodilo a bohužel stále chodí v zemi, kde má žena ještě menší slovo než třeba ovce. Jo, je to o těch nehoráznejch primitivech z Iránu, který jednou ovládnou celej svět. Co se týče samotnýho filmu, tak nic dějově převratýho, spíš se jen člověk utvrdí v tom, že ti co tam žijou jsou fakt všichni uplně totálně vymaštěný. Čuměl sem na způsob ukamenování, nejdřív vykopali díru, do který pak po pás zakopali ženskou se svázanejma rukama, aby se prostě nemohla bránit, brr, strašná smrt. Neodpustím si takovou menší úvahu o tědlech zapráskaných jarabácích. Neznám moc čechů, který by je výtali s otevřenou náručí, spíš je to uplně naopak, jen od „prdlejch“ kámošů sluníčkářů posloucháš, že to sou taky lidi a že podle jednotlivců nelze soudit celej národ. No, tady to byla celá vesnice, která bez jakýhokoli váhání vzala do ruk šutry a šlo se na to jen kvůli tomu, že se jeden zmrd chtěl zbavit svojí manželky. Tihle ovcošuci to maj prostě v sobě chovat se ještě hůř než zvířata a to mi nikdo na Světě nevymluví. Jednou se budeme divit. No a teď opačnej pól, skupina Ortel a jeho hit Mešita, kde se zpívá o tom jak to tam u nich chodí (upozorním, že nejsem zastáncem týhle provokativní kapely, ale tenhle text je prostě výstižnej) je v Čechách odsuzována za to, že to sou rasisti atd. Chci tím říct, že podle mě nemůžeš nenávidět jarabáky a Ortel současně. Hodně sem to přepísknul, ale to sem přesně chtěl. Takže za mě to vidím, že si rači tu Mešitu zazpívám, než abych vřele vítal tyhle šmejdy a ještě se snažil jim pomáhat. (19.04.2017)