Dostaň ho tam!

Já jsem se suprově pobavil. Aldous Snow je tam permanentně něčim sjetej a nutí špekouna strkat si drogy do análu. Smál jsem se vždycky, když se Jonah Hill poblil. P Diddy tam je přespeedovanej magor, co bere do rukou rozžhavený kameny a prostě celkově je to fakt střelený. Není to tak komplexní a "ze života" jako Kopačky, ale naprosto schválně mnohem bláznivější. (26.11.2010)

Get Him to the Greek bych nejlépe přirovnal k třídenní pařbě - člověku se sem tam udělá špatně, sem tam se směje, aniž by věděl proč, ale převážně je to skvělý pocit, i když jste na konci "trošičku" žíznivý a vyčerpaný… Za mě napíšu jen tolik, že kdyby tenhle film měl více momentů, jako byl ten s "Jeffreym" a poté s "infarktem", šel bych nekompromisně na pět, protože to jsem se mohl smíchy potrhat. 80 %. (23.10.2010)

Vožíračky, obvykle ještě spojený s fetovačkama, tradičně brutální a Jonah Hill s Russellem Brandem to tu v první hodině rozjížděj, jak se sluší a patří, navíc Russell Brand je fakt exkluzivní hovado a nevynechá jedinou přílěžitost, jak se pořádně zmrskat a nadopovat, druhá půlka už ale trošku zaostává, ubyde zábavnejech situací a celý se to už sune k očekávanýmu konci, ale i tak jsem se pobavil, nicméně jsou lepší a hlavně zábavnější komedie podobnýho party stylu. (26.09.2010)

DOSTAŇ HO TAM je další výborně vyvážená (kupa vulgárních gagů a uvěřitelné ponaučení na závěr) apatowovská bromance, u které při parafrázování nejlepší smithovky platí, že doba pokročila a žádá si víc (na místo mluvení o určité sexuální praktice jako možném řešení vztahů provozování této činnosti). Na rozdíl od samostatných Apatowových režijních a scénáristických počinů jsou díla jím produkovaná nedospělá v tom, jak se snaží předstihnout své předobrazy posunutím hranic a navýšením počtu odkazů na popkulturu, ale ztrácí se v tom celek i upřímě míněné vyznání lásky zesměšňovaného, v tomto případě hudebního byznysu. Když už se divácky oblíbené postavy dočkají vlastního spin-offu, na místo toho, aby si ony podřizovaly film, film si na konec podřídí je, a tak se ze zprvu osvěžující série porušování pravidel vyprávění stane velice konvenční a ve svém duchu i konzervativní (ve smyslu návratu k původnímu) věc, která pozbude své opojnosti. Jasně, že z toho bude kult, ale klasika formátu CHASING AMY nikdy, natož abych se válel smíchy na zemi jako u JAY AND SILENT BOB STRIKES BACK, když stvořený fikční apatowovský svět není dostatečně provázán. (21.09.2010)

Největší tahoun Kopaček, Aldous Snow, ve víru sexu, drog a rock´n´rollu. A navíc v tom správně šíleném a vtipném balení, kde se člověk ani na chvilku nenudí. Celé je to totiž výborně napsané, takže to nepůsobí jen jako pouhý sled chlastacích a vtipných scén, ale funguje to také jako celek. Postavy jsou také dobře napsané a ještě lépe zahrané. Russel Brand se pro roli Snowa narodil a využívá její potenciál úplně na dřeň. Překvapí také Rose Byrne v dosti nezvyklé roli a ještě víc vyrazí dech P. Diddy, který si to celé nehorázně užívá. Camea slavných osobností také potěší. Jenom ten Jonah Hill je v některých scénách až moc uřvanej. Suma sumárum další výborná apatowská komedie, které sice opět podráží nohy trochu delší stopáž, i tak se ale u ní budete zaručeně bavit. P.S.: Chlupatou zeď a Aldousovi songy tesat do kamene! (03.10.2010)