Orol Deviatej légie

Úvodní titulky jsou až mystické se skvělou zneklidňující hudbou a nabudí vás ke sledování. Mimořádně zdařilý soundtrack islandského skladatele (Örvarssona začínám bedlivě sledovat!) dodává filmu přesně tu správnou atmosféru, podtrhuje jak scény poetičtějšího rázu, tak i ty akční. Hned ze začátku mě zaujala bojová scéna v opevnění a práce s kamerou. Kvůli PG-13 jatka nečekejte, někoho možná i naštve až přílišná krotkost střetů./// Kameraman dostal při scénách za Hadrianovým valem hodně prostoro a vyžívá se v záběrech širých větrných plání, nekonečných skalisek a tmavých chladných lesů. Dívá se na to příjemně a rozhodně to není nesnesitelné jako třeba u nedávné severské meditace Valhalla Rising. Sarkasticky bych se však mohla strefovat do toho, jak kamera vytvořila z orla přímo fetiš. Marcus na něj s láskou hledí, jemně ho hladí, tiskne se k němu, pevně ho drží etc. Ale my dnes víme prd, jaké emoce vzbuzoval ztracený zlatý orel pro legie. Zkrátka pokud se vám radostně rozsvítí oči, když slyšíte „for honor and glory“, vidíte sandály, červené pláště a máte rádi Spartaca, Řím a podobné seriály, budete vůči filmu o něco vstřícnější./// Místy mě rozčilovaly dojemné flashbacky z Marcusova dětství. Ch. Tatum se však na roli hodí, ať už stavbou těla nebo drsnými a vážnými pohledy (někdy až moc). To navíc přesně konvenuje s atmosférou filmu. Horší je to však s J. Bellem, který svou drobnou tělesnou konstrukcí stále vypadá jako onen mladý „baleťák“ Billy Elliot, tudíž když levou zadní zabije několik zdatných bojovníků, je to poněkud nevěrohodné. V rámci snahy o jakousi historickou přesnost Bellova postava mluví skotskou galštinou, celkově je ovšem odkazů na historii ve filmu poměrně málo a jde spíše o anonymní příběh dvou lidí, podobně jako tomu bylo u Centuriona, Eagle je ovšem třídu lepší, byť se mu v mnoha aspektech až nápadně podobá. /// Ocenit musím, jak si film vyhrál s kostýmy zejména u kmene Tuleních lidí. Atraktivních a dechberoucích míst nemá film mnoho, ovšem obřad Tuleních lidí či želví krunýř a výstup šamana (řádně teatrální) na začátku snímku stojí za to. Finální scéna, kdy jde o orla až v první řadě, prožijete buď emočně zapojeni jako já nebo se cynicky vysmějete bláhové odvaze pár zoufalců, kteří čelí přesile drsných Tuleních lidí, jež se tak trochu podobají modrákům z Avatara. [Kino] (18.04.2011)

Není to lepší než Centurion, ale není to ani horší než Centurion. Macdonald sice narozdíl od Marshalla trochu zklamal, protože měl podle předchozích filmů navíc, ale stále je to velmi slušný čtyřhvězdičkový zážitek. Tatum je skvělý, Bell se na roli opravdu nehodí, ale na druhou stranu hraje slušně a mám ho docela rád, takže taky pohoda a Strong není tak symatický jako ten v Centurionovi, ale taky narozdíl od něho nemá mnoho prostoru, a přesto z něho zase číší charisma (a pěkné ho vidět pro jednou v nezáporácké roli - ano, jde mu to i jako kladasovi). A ten sever Anglie za barbarských časů má obrovský potenciál, doufám, že ještě pár dobrých (snad i lepších) filmů odtamtud uvidím. Samotná zápletka je pro obyčejného člověka trochu padlá na hlavu, riskovat tolik kvůli "ničemu", ale kdo ví, jak by mi to připadalo tehdy. A nakonec, závěr naznačil, jak to nakonec vnímal i hlavní hrdina (to, že ten závěr byl jak z nějakého úvodního filmu seriálu a podivně moderní rozebírat nebudu, ale je to jedna ze slabin filmu). Po technické stránce nemůžu nic vytknout, kamera se vyžívá v mých oblíbených záběrech nespoutané a krásné divočiny, samotný kmen barbarů pak vypadá jako indiánský kmen, a je první záběry mi přišly jako z nějakého dokumentu, no nevadilo to, a scéna rituálu byla úžasná. A závěrem? samozřejmě není to nic originálního, zase jednou římán utíká divočinou před hordami zvířecích a stejně tak výkonných barbarů, ale stále to funguje. Stačí dobří herci, krásná příroda a úžasná kamera. A dechberoucí hudba. Hned po skončení filmu jsem doslova skočil po OST, a teda urodil se další klenot.. Úvodní scéna s podkresem jedné ze skladeb je tomu důkazem. (19.05.2011)

Nečekaně snesitelný historický flák, kterému by sice slušel vyšší rozpočet, ale jinak celkem válí. Atmosféra pracuje na plné obrátky, herci jsou vybraní více než dobře, tempo se drží od první do poslední minuty (skvělá je především finální "naháněčka" v lesích) a dokonce to nemá ani nejpitomější vývoj děje. Škoda jen nízké krvavosti (PG13 sucks), kterou by měla dohnat DVD verze. Sympatická jednohubka ze starého Říma. (21.04.2011)

Začíná to fakt dost dobře a docela drsně, pak se z toho stane popcornová verze historie, ale je to pořád zábava. Nevím, jak vypadaly a chovaly se kmeny za Hadriánovou zdí, ale tvůrci nám zde, bez prdele, servírují indiány z Posledního mohykána. Úvodní bitka dobrá, i když zase nevím, kde barbaři sehnali válečný vozy se sekáčkama na kolech. Důležité je, že i přes tyto nedostatky má ten film parádní atmosféru. Hlavně oceňuji příjezd ke zdi a následní putování v divočině. Prostě já historický řežby můžu. 7/10 (07.05.2011)

Ve srovnání s Centurionem je režie Kevina Mcdonalda o poznání střízlivější, bez přítomnosti divoženek s nánosem make-upu a bez hektolitrů stříkající digitální krve a odlétajících odseknutých končetin a hlav. Jeho realističtější přístup je mi bližší, a tak jsem po 2/3 filmu uvažoval o čtvrté hvězdičce, protože jako historický dobrodružný snímek Orel Deváté legie fungoval do té doby bez vážnějších kiksů. Ovšem v poslední třetině přišel nástup početného zástupu římských veteránů, kteří si po 23 letech vzpoměli na svou vojenskou přísahu a které patrně otrok Esca mobilizoval internetem, protože se ze všech koutů říše Piktů vynořili v příslušné soutěsce ve skutečně rekordním termínu. Tady nemohl zafungovat jenom internet, ale patrně i vrtulníky. Vedle toho zaskřípaly i další scénáristické motivy, jako když pronásledující Keltové, kteří absolvovali dlouhodobé vysilující pronásledování, demonstrativně popraví dětského "zrádce", kterého patrně vláčeli celou dobu v koši na zádech. Ona závěrečná bitva mladých bojovníků s dědečky ve zrezivělé římské výzbroji by taky v reálu dopadla určitě úplně jinak, věk dožití tehdy byl zhruba poloviční proti naší éře... Přes to všechno oceňuji psychologičtější styl Orla Deváté legie se snahou o propracované charaktery oproti povrchně efektivnějšímu Centurionovi. Navíc oba hlavní hrdinové jsou přiměřeně sympatičtí, takže divák se s nimi může ztotožnit. Celkový dojem: 60 %. (06.06.2011)