Leeds United: Futbalová legenda

Neuvěřitelně pozitivní film o přátelství, namyšlenosti a sebeprozření. O fotbalu to žel moc není - jestli záběry ze zápasů dají dohromady tři minuty filmu, tak je to myslím ještě moc. Zazní zde ve spodních tónech ještě kritika výher na úkor zákeřných faulů a divadla ze strany hráčů, ale celkově je to o namyšlenosti jednoho chlápka, který si o sobě myslí, jak je skvělý sám o sobě, a nedojde mu, že jde často o týmovou práci. Herecky naprosto dokonalé, celé protežované Dejvické by si to mělo povinně pustit. Nejlepší je, že ten film plyne a plyne, a najednou je konec, ani člověk neví jak. Tvůrci navíc celé téma pojali s nadhledem a nevtíravým vtipem, ne jako slzopudné drama (i když ten závěr stojí za to :-)), čímž je z toho o to víc koukatelná záležitost. Podobných filmů na téma sebepoznání moc neznám, a to dokonce ani z křesťanské produkce. ;-) (22.04.2021)

Mám strašně rád sportovní dramata, která jsou podle skutečných událostí. A když se to týká ještě fotbalu, je z toho film must see. Prokletý klub je film, který se tváří úplně nekomerčně, na nic si nehraje, ale má v sobě naprostou geniálnost. A v tom je pro mě rozhodně pětihvězdičkový. Pojednává o trenérské éře Briana Cloughe, jeho nevídané úspěchy a neúspěchy. Byl to člověk velmi ambiciózní, za vším, co řekl, si vždy stál a s nikým se nesral. Prostě to tady musím napsat, ač je to tu zmiňováno už asi stokrát. Brian byl člověk, který je neskutečně podobný Josému Mourinhovi - vždy si prosadí své a nebere si žádné servítky se soupeři. A v podání Michaela Sheena to byl velevýkon, který na mě zapůsobil neskutečně a ještě dnes si vybavuji jeho kolikrát arogantní chování, které dokázal vyjádřit jak slovy, tak mimikou. Ten člověk chtěl hrát skutečný fotbal, a né žádné divadelní představení, jak to můžeme vidět dnes takřka v každém zápase. A samotní fotbalisté k němu měli úctu a to prokazovali i na hřišti, kde hráli a neváleli se po zemi. Je to výjmečné drama. (09.09.2011)

Dost bylo fair play a týmového ducha! Sportovní film potřebuje ve svém čele arogantního nadaného hajzlíka sršícího charismatem s přenádherným ostrovním přízvukem (jak od Pythonů), jehož sebevědomí je přebujelé jak černobylské dýně. Ať pak klidně dostane přes držku, ať se chová jako malý fracek a debil. Jen když se naň báječně kouká. To je on, jeden z nejsympatičtějších drzounů filmového plátna. Silné ***. (19.04.2010)

Ten Michael Sheen asi vážně umí hrát. Dostal mě v Královně, dostal mě ve Frost/Nixonovi a teď mě dostal i potřetí v The Damned United. Každopádně jakožto fotbalový fanoušek jsem se hodně bavil. Tom Hooper si udržel režii pevně pod rukou (no a na King's Speech se těším zase o něco více) a vykouzlil komplexní snímek, který dle mého bude fungovat i na lidí, pro který je nějaká kopaná španělskou vesnicí. Rozhodně velmi milé překvapení, které jsem od tohodle malého britského snímku rozhodně nečekal. Things are going to be a little different around here... without Don. (23.01.2011)

Anglický fotbal zbožňuju, pro své tradice, pro atmosféru, která vládne na stadionech, kvůli lidem kteří jím žijí celou svou duší. O jednom takovém člověku nebo spíše o dvou je tento film. Michael Sheen překvapil, nejenže sem jej nepoznal ale když jsem se na závěr v titulcích dozvěděl že Briana Cloughe hrál tentýž herec co se objevoval ve slátanině Underwordu, málem sem dostal infarkt. Na závěr snad jen napíšu že Damned United je zatím nejlépe zfilmované dílo o kopané co jsem měl možnost vidět. (02.11.2009)