Reklama

Reklama

San Francisco, rok 1957. Báseň Allena Ginsberga Kvílení se stává předmětem soudního líčení pro údajnou obscénnost. Podle strážců veřejné morálky je „neamerická“, protože otevřeně zpodobňuje homosexualitu a užívání drog. Děj filmu se skládá z několika vzájemně propletených linií, v nichž se odráží nejen reakce americké společnosti na nejslavnější dílo beatnické generace, ale i bouřlivý Ginsbergův život a jeho snaha najít co nejautentičtější umělecké vyjádření bez ohledu na konformní morálku a touha uniknout halucinogenní realitě. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (209)

Morien 

všetky recenzie používateľa

Velmi čistý, rozuměj nudný, film. Na to, že si dal za cíl vyprávět o poezii, ke mně nedoletělo příliš závanů skutečných pocitů. Ve struktuře vidím inspiraci (ale možná že ne) skvělými filmy Todda Haynese, nicméně režisérské duo se tomu nepřiblížilo ani na sto metrů. Soudní rovina byla tak zpackaná, že po závěrečných proslovech jsem fandila spíš žalobci. Nebo mi minimálně připadalo nesprávné, že jeho názor byl podáván jako "nesprávný a záporný", protože určitou pointu měl. Když dáte kupříkladu Americké psycho hloupému člověku, tak nevidí sofistikovanou společenskou reflexi, ale návod jak zavádět ženám do vagín myši. Zároveň jsem ale umělec, který tvoří díla, která bývaji považována za divná i mými nejbližšími přáteli (zrádci!!!), a jsem samozřejmě všemi deseti proti jakékoliv cenzuře uměleckého projevu. Prostě si tak nějak neumím vybrat, co si o tom filmu myslet a co k němu pořádně říct. Každopádně vím, že dojmy pozitivní nebyly, dostavil se i smutek, že se to taaak nepovedlo. ()

selviskhed 

všetky recenzie používateľa

Hipsteři z doby před tím, než bylo cool být hipstery ve filmu, který kazí občasné otravné počítačově animované sekvence doprovázející četbu z básně Kvílení. Mimochodem, James Franco připravuje na příští rok hraný životopisný film Bukowski a ještě letos bychom se měli dočkat dvouhodinového dokumentu Salinger. ()

Reklama

Bluntman 

všetky recenzie používateľa

(Mezipatra 2010) Režiséři Rob Epstein a Jeffrey Friedman KVÍLENÍM debutovali na poli narativního fikčního filmu, ačkoliv se zařazením biografického dramatu o díle (!) básníka Allena Ginsberga to není jednoduché. Snímek se totiž svým formálním zpracováním odklání od podoby valné většiny schematických biografií umělců za poslední víc jak dekádu tím, že na místo zájmu o samotnou osobu se zaměřuje na dílo ve čtyřech vypravěčských rovinách, které jsou stylisticky nesourodé. Sledujeme (1) archivně-dokumentárně se tvářící, přesto rekonstruované a hrané pasáže předčítání básně před diváky a osobní výjevy z života představitele beatnické generace, (2) rozhovor se samotným Ginsbergem, (3) vizualizovanou podobu titulního Kvílení v podobě animovaných pasáží a (4) soud z r. 1957, kdy kniha (nikoliv její spisovatel!) stanula před soudem pro údajné pohoršování dobrých mravů._____ Počin, který by se dal nejlépe přirovnat k filmu jiného queer autora, Haynesově BEZE MĚ: ŠEST TVÁŘÍ BOBA DYLANA, je formálně pozoruhodný a vytváří si alibi na to, aby byl neprůstřelný jakoukoliv možnou kritikou. Pokud se totiž nebudeme zaměřovat na to, nakolik se výsledná podoba odlišuje od dalších děl v rámci žánru biografie, ale podíváme se, co je nám říkáno a jak, vyvstává určitý rozpor. Z plátna se na nás totiž valí řada truismů, s kterými dost dobře nejde nesouhlasit (právo na svobodu slova a vyjádření umělce) a které jsou pro jistotu pro pomalejší diváky v závěru vyřčeny nahlas, zatímco se nezapřou umělecké ambice tvůrců. Umění – alespoň to opravdové – má ovšem přinášet nový pohled na svět a věřit v inteligenci diváka, který je schopný interpretovat předkládané obrazy a slova. Další rozpor nastává, když přihlédneme ke kontroverzní povaze knihy, o které se vypráví v nekontroverzním filmu, jenž cokoliv pobuřujícího vypustí (orální sex) či přeskočí anebo zjemní v podobě animovaných pasáží. Nemáte-li ale za to, že o radikálních věcech je nutné vyprávět radikálně, pravděpodobně nebudete mít s animovanou částí problém, i když nedosahuje nápaditosti a působivosti těch v PINK FLOYD: THE WALL. ()

dr.Orlok 

všetky recenzie používateľa

Film je složen ze tří částí, které se navzájem prolínají: 1) Soud, ohledně knihy "Kvílení" (kromě toho, že je celá část jasně černobílá v podání postav - tak navíc působí dojmem, jako by tvůrci filmu potřebovali posvěcení soudu, že kniha má literární hodnotu) 2) animace, ilustrující samotnou báseň (velmi zvrhlé - protože nejen, že je velmi levně vypadající - tak samotný nápad takto ilustrovat poezii je podle mě absurdní) a 3) rozhovor s Allenem Ginsbergem, jediná část, která je trochu zajímává, ale u ní se nelze zbavit pocitu, že člověk, který by hledal tyto informace, tak si je spíše dohledá v psané podobě, než ve filmové, kde je navíc autor ztvárněn hollywoodským hercem. ()

Lynn 

všetky recenzie používateľa

"I saw the best minds of my generation destroyed by madness, starving hysterical naked, dragging themselves through the negro streets at dawn looking for an angry fix, angelheaded hipsters burning for the ancient heavenly connection to the starry dynamo in the machinery of night, who poverty and tatters and hollow-eyed and high sat up smoking in the supernatural darkness of cold-water flats floating across the tops of cities contemplating jazz ..." ()

Galéria (53)

Zaujímavosti (3)

  • Osm let po slavném procesu se kultovní básník dostal do obdobných potíží i v tehdejším Československu: poté, co byl při své návštěvě Prahy zvolen králem Majálesu, ho zatkla StB, byl obviněn z „kažení mládeže“ a deportován na letiště. [Zdroj: AČFK] (POMO)
  • Autorom väčšiny pôvodných fotografií, ktoré su použité vo filme, je Allen Ginsberg. Okrem obrovského spisovateľského talentu disponoval aj zmyslom pre vizuálne umenie, čo uplatnil vo fotografii. Známe sú napr. fotografie, ktoré boli okrem iného použité ako book cover artworks Kerouacovych kníh a pod. (ZOUi)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené