Omyl neplatí

Tahle komedie by mě byla před padesáti lety určitě bavila, ale problém je, že mě komedie už unavují (Jaroslav Dušek: Naše civilizace se snaží ubavit k smrti). A tak mě ze všech zvučných jmen (Monicelli, Mastroianni atd.) přilákal můj oblíbebný Italo Calvino, jehož (dů)vtip obdivuji dosud. Dílčí předlohou nejspíš povídka "Krádež v cukrářství", neboť Italo Calvino říká, že ho jeden známý informoval, že "epizoda v "Soliti ignoti", v níž zlodějí v bytě, který přišli vykrást, pojídají připravenou večeři, byla inspirována mojí povídkou Furto in pasticceria" (1946). Tato povídka je na internetu, stačí přečíst a porovnat.... Další den: Povídka (jak jsem čekal) je výborná, nad 6 tiskovými stránkami jsem se bavil víc než u filmu. Názvy italských zákusků jsem sice neznal, ale nechal jsem si je zobrazit. Následně pak snědl nohavici jablečného štrůdlu. (10.02.2019)

Hlavně v první polovině dosti rozvleklé, ale když přežijete to postupné představování jednotlivých postav a jejich "misadventures", dostanete italskou komedii v tom nejlepším možném slova smyslu, kde se pravidelně střídá konverzační humor s klasickými slapstick prvky. A také bych rozhodně neřekl, že film stojí na Mastroiannim, boží jsou totiž úplně všichni zlodějíčci. (28.06.2015)

A na pozadí hraje jazz. Velmi dobrá i když roztahaná komedie z poválečné italské školy ("tohle je demokratická země"), jejíž spíše nepovedený remake natočili Američani téměř o třicet let později, dává divákovi poprvé možnost pohlédnout do očí mladičké Claudie Cardinale, která je v tomhle filmu opravdu krásná (ve své nevinnosti ve filmu ani nikdy půvabnější nebyla). Sešla se tu celá sestava výborných herců, přičemž Mastroianni a především Totò jsou jen ve vedlejších rolích! (20.05.2012)

Tento svižný, vtipný gangsterský filmeček (s nezbytnou jazzovou melodikou) mi ze všeho nejvíce připomněl poetiku filmů jako je Sbal prachy a vypadni,nebo Podfu(c)k, ale má v sobě i cosi z Tarantinových postupů... nejlepší na něm je, že vedle těchto filmů velmi obstává i sám o sobě a určitě by bavil i puklikum zmíněných filmů... (06.12.2005)

Začátek je dlouhý a překomplikovaný, mladší herci (Gassman, Mastroianni, Salvatori) ač jsou dobrý, nevidím ,,to,, navíc, a ikona Totó - který pro Itálii znamená to, co pro Francii Louis de Funès - má jen menší roličku: je tady jen na skok. Pro ten hlavní proud diváků bude tedy spíš jen průměrným filmem. Pro ostatní: 1. Incrocci - tento korunovaný král humoru - má vynikající den. 2. Capannello (Carlo Pisacane). 3. Tvůrci vyhledávají gagy. - Hodnocení dnes až 84 procent, je rozhodně přehnaný i tak, že ohodnotili ho většinou diváci - včetně mě-, kteří italské filmy vyhledávají, ale méně než čtyři hvězdičky nemůžu dát filmu při kterém jsem se nakonec dobře bavil. (04.02.2017)