Ztracena v pustině

Každý si myslí, že Argentina je úchvatná země, kde se na plácku mezi palisandry honí za hadrákem stovky malých Maradonů, kteří čekají, až po nich sáhne nějaký ten FC Barcelona. Jenže už v době, kdy byl i do té největší díry uprostřed pampy zaveden elektrický proud a rozblikal červené lucerny, sáhl místní gaučo po mýdlu a změnil se v lázeňského šviháka, který si především rád zaprcá. Tomu je podřízena veškerá ekonomika města Los Prdelos und Negros Kundos, dějiště tohoto filmu. Odložit zde vnadnou brunetu v plavkách a čekat, že bude za několik vteřin stále na svém místě je podobně pošetilý nápad, jako zaparkovat fungl nové Camaro doprostřed Chánova a nechat klíčky v zapalování. Znalec jistě uzná, že A brzy tma má jednu z nejdebilnějších zápletek v dějinách kinematografie a snad ani nemá právo koexistovat vedle takových strhujících skvostů, jako je Sedmá pečeť, Stalker nebo Ginger a Fred. Jenže ty dvě cyklistky jsou opravdu spanilé, sukně jim končí půl metru nad koleny, tuze pěkně se na ně dívá a nejméně jedna z nich prakticky nesleze z obrazovky. Kvůli takovým filmovým zážitkům vynalezl Eastman celuloid, Chaplin buřinku a Onan pravačku. Zároveň je potřeba uznat, že kdyby příběh pojednával o výletě dvou buzerantů na koloběžkách, jde hodnocení rapidně dolů. (09.02.2016)

Nebudu nikomu, ani sám sobě namlouvat, že jediný důvod, proč jsem do tohoto neobjevného thrilleru vůbec šel, bylo obsazení dvou ústředních krásek, především pak mé oblíbenkyně Amber Heard, která je v každém filmu neskutečně sexy a prostě se mi na ní moc dobře kouká. Bohužel, co se týče zápletky, to už zas taková pastva ale pro oči není. Je obyčejná, bez momentu překvapení a efektního nápadu. Ovšem, je tu jedno velké ALE. Ono krom zápletky to vše ostatní poměrně ujde! Atmosféra argentinského venkova velmi účinná, záporáci tuctový, nicméně působiví, tempo snímku poměrně zdařilé, žádné velké nudné a táhnoucí se mezery a především, tvůrci se skutečně dobře popasovali s momenty napětí a dramatickými scénami a vážně tu fungují. Ovšem opakuji, co to vše naplat, když všechny tyto působivé ingredience nemohli ve zmiňované fádní zápletce nijak vyniknout. Všemu pak nasadí korunu "akční" konec, který má též sice spád a švih, ale je tak naivní, přemrštěný a divácky podbízivý, že je nakonec spíš k smíchu. Marcos Efron je zkrátka docela šikovný autor, nicméně pro svůj další film, pokud tedy ještě nějaký bude, by si měl určitě vybrat daleko výraznější a zajímavější látku, ve které by mohl uplatnit svůj tvůrčí potenciál. (16.11.2012)

Zase jeden z těch trochu lepších béčkových thrillerů s klasickým scénářem, ale s velmi slušnou režií a s hezkýma holkama v hlavních rolích. Některé věci tu ale nebyly úplně dotažené, ať už jde ("překvapivě") o chování postav nebo o různé věci, které by si zasloužily třeba malou odbočku na konci, když už byly naťuklé.. 5/10 (29.01.2011)

Jde o příběh dvou kamarádek, které se vydávají do Argentiny. Obě se ubytují v jednom místním hotelu a vydávají se do baru, kde poznají místní lidi. Pak se jedna z nich ztratí a ta druhá se jí rozhodne na vlastní pěst za každou cenu najít - policie to má totiž jako vždy na háku. Když ale kamarádku objeví, zjistí, že situace, ve které se obě nachází, není žádná sranda. Prostě jeden z lepších filmů o pohřešování. Už dlouho jsem neviděla něco tak napínavého. Kdybych se měla zaměřit na pár chyb, tak by film dostal o něco míň, ale vzhledem k tomu, že jsem se rozhodla neprudit, skončilo to tak, že si zaslouží něco málo přes 80%. Amber Heard mi do hlavní role sedla hodně. Co se týkalo její filmové kamarádky, ta fungovala převážně jako nějaká sexbomba a chlapík, který byl ve filmu za hrdinu, se objevil snad jen dle libosti. Ale pořád stojí za shlédnutí. (24.12.2018)

Scénář: Jennifer Derwingson, Marcos Efron .. Dobrý (ehm) dojem uchovávají pouze vzpomínky na dvě sličné dívčiny (bez nich prakticky absolutně nezajímavé) a slušné exteriéry Argentinského venkova. Jinak žánrově pouze "dobrodružný cestopis" říznutý podprůměrnou thrillerovou zápletkou. Nic urážlivého, ale ani pamětihodného či jinak obhajitelného. (28.12.2010)