The Ghost Cat of Otama Pond
The Ghost Cat of Otam-ag-Ike
Obsahy(1)
Tadahiko a Keiko se ztratí v lese, a ačkoliv jdou pokaždé jiným směrem, vždy se objeví na tom samém místě, nedaleko rybníka. Vyčerpaní, s přicházející bouřkou se po setmění rozhodnou následovat černou kočku, která je dovede k ruinám zdánlivě opuštěného domu. Tam Keiko narazí na starou ženu, která ji prokleje a předá znamení smrti. Tadahikovi nezbývá nic jiného, než povolat mnicha, aby provedl exorcismus a Keiko zachránil. Mnich však nejdříve Tadahikovi odvypráví příběh o původu více než sto let přežívající kletby, příběh plný zrady, chamtivosti a krveprolití. A tak to začíná... (hladass)
(viac)Recenzie (3)
Děj jsem lehce popsal v obsahu, tak k samotnému filmu... Příběh není nijak objevný, pohybuje se v klasicky vyjetých kolejích, takže diváka, který z té doby viděl alespoň tři podobné kusy, asi už dějově ničím nepřekvapí... Zpracování je ale jiná káva... Největší kus práce odvedl kameraman, používající k vyobrazení nadpřirozených scén nahnědlý tón obrazu, tmavě zeleně osvětlené duchy a zarudlá jezírka plná krve, které podstatnou částí tvoří skvělou atmosféru filmu... Překvapivě se také objeví velké množství krve tekoucí z rozseknutých tváří a těl, spálených mrtvol a zohyzděných duchů... Jedinou malou výtku mám k ženě, převlečené za ducha kočky, která s navlečenými rukavicemi jako kočičími prackami působí spíše úsměvně... Takže za mě se jedná o opravdu kvalitní kaidan a fanouškům doporučím i jiný kus s podobným tématem, tentokrát z dílny mistra žánru Nobua Nakagawy, a to excelentní Borei kaibyo yashiki... ()
Působivý příběh zrady a pomsty se odehrává poblíž vody a lesa, kde se neustále válí koberce mlhy. Nevěděl jsem, že přesné označení této japonské hororové odnože zní - Edo gotika. každopádně hammerovská atmosféra z toho dýchá po většinu doby. A protože především tyto filmové japonské příběhy stavějí na základech původního tradičního divadla, dostává divák jakýsi stylizovaný příběh, kde četné souboje jsou v náznacích a naprosto jim chybí realističnost. Rovněž paruky a líčení připomenou divadlo, v němž kdysi ženy neměly místo. S přibývajícími vraždami se vše rozjíždí, prokletí kočky se stupňuje, postavy se ocitají v noční můře, kde krev prýští ze stěn, je v miskách se saké i v nedalekém rybníce, místem tragédie, a muži přestávají rozlišovat skutečné postavy od duchů (spíše démonů). Ocení především žánroví fanoušci. ()
Ve stylu klasických kaidanů nesoucí se hororový příběh točící se kolem jednoho jezírka, několika vražd a naštvané a krásné černé kočky. Díky příjemně tajuplné atmosféře, plynoucí zejména z toho, jak viníci vinou halucinací pomalu přicházejí o rozum a kupí tak další neodpustitelné činy, se jedná o kvalitní a k deštivému večeru ideálně padnoucí film. Z mé strany spokojenost. ()