Poliši

Kevin Smith režírující parťáckou akční komedii s Brucem Willisem. To zní božsky... Bohužel výsledkem je přinejlepším lehoulince nadprůměrný film, se kterým mám dva zásadní problémy. Tím prvním je neslaný, nemastný scénář, který (pokud si dobře vzpomínám) nenabídne žádný výjimečný moment a jeho zápletka je dost banální (honba za ukradenou baseballovou kartou mě v takovémto typu filmu vážně moc nerajcuje). Samozřejmě se úplně nabízí vyslovit, že kdyby si scénář napsal Smith sám, mohl si možná připsat na konto další bombu. Druhou věcí, která mi příliš nesedla, je Tracy Morgan (Willisův parťák). Ne že by mě přímo štval, ale říkal jsem si, že kalibr Willisova formátu by si k sobě zasloužil někoho... vtipnějšího, sympatičtějšího a méně otravného. Třeba Chrise Rocka (ten aspoň nemá tak nafouklou hubu). Jsem velký fanda buddy movies a tvorby Kevina Smithe, ale z POLDŮ bohužel nijak zvlášť unešený nejsem (novodobý POSLEDNÍ SKAUT se vážně nekoná). Na druhou stranu nejsem ani moc zklamaný a těšit se budu na Smithovy nadcházející projekty i nadále. 60 % (08.11.2010)

Úvodní scéna dává okázale najevo, že jde o "poctu", ale přitom největší problém s filmem spočívá v tom, že se nedá dost dobře rozlišit, jestli se ještě stále jedná o vzdání holdu, nebo se k předobrazům - parťáckým akčním filmům z 80. let - přistupuje s posměchem. Slovo "pocta" je totiž jednou z hlavních postav vysloveno nesprávně, a tak spíše než o nostalgický návrat o dvě dekády zpátky jde o komentář k onomu období z pozice filmového geeka, který svou sečtělost v žánrových snímcích populární kultury může využít. Jelikož ale nejde o kdovíjak chytrou podívanou, která by byla podvratná vůči střednímu proudu, veškerá potěcha z diskurzu dvou dekád (chlapácky tvrdých osmdesátek a poučených devadesátek) se nese v explicitní rovině významů. Sice se jedná o nejslabší film Kevina Smithe (nejspíš je nutné moc neočekávat, když jeho titul bude jakkoliv spojován s jeho otcem), ale pořád jde o mírně nadprůměrnou komedii, která se dočká průměrné až negativní odezvy jenom proto, že tohle prostě není další film toho Kevina Smithe, který by přinášel pravdy o životě v obhroublém podání, "jen" chce bavit a ohlédnout se zpět. (20.03.2010)

Ať si každý říká, co chce, já se po většinu doby sledování Cop Out zatraceně bavil. Největší chyba je k tomuto filmu přistupovat jako k dalšímu osobitému počinu Kevina Smithe, protože on tentokrát jen režíruje a scénáře se ani nedotkl. Film tedy není ani z poloviny tak trefný, pravdivý a inteligentní jako například takoví Clerks nebo Flákači, ale vtipný je rozhodně a scénář je tak rozvětvený (hledání baseballové kartičky, boj o náklonnost dcery, vyšetřování případu drogového dealera, vztah policejních parťáků v rámci žánru buddy-movie, nevěrná manželka, detektivové-konkurenti, atd.) , že je smršť vtipů téměř kontinuální. Jejich kvalita je značně kolísavá, ale než stačíte zakroutit hlavou nad nepovedeným buranským fórem nebo jinou trapárnou, už do vás tvůrci šijou další várku. _____ Bruce Willis má s komediálním žánrem nemalé zkušenosti a na rozdíl do Tracy Morgana, který někdy až moc tlačí na pilu, hraje střídměji a nesklouzává k trapnosti. Guillermo Díaz je od Bláznivé školy opět v ráži a jako hlavní záporák směle drží krok. Nejvíce ale exceluje Sean William Scott jakožto zlodějíček-provokatér, u jehož kreací jsem se lámal smíchy (otravné opakování vede). Potěšilo mě i obsazení Rashidy Jones, na jejíž hlasový projev jsem si vytvořil závislost, a Any de la Reguera, přičemž ani jedna se nenechala zastínit žádným ze svých slavnějších kolegů. ____ A jak z toho všeho tedy vychází Kevin Smith? Prostě jako zručný rutinér, což není žádné překvapení, neboť jeho autorské filmy stavěly především na skvělém scénáři a podobné kvality se od tohoto filmu „na zakázku“ prostě nedají očekávat. Smith umně odkazuje na „osmdesátkový“ žánr buddy-movie (Smrtonosná zbraň, 48 hodin,…) a scény s padouchem, u nichž byly typické přechody od vtipného špičkování detektivů k vážnému vyobrazení možné hrozby, jsou zcela přesné. Cop Out tedy plní jakousi nostalgickou funkci pro obeznámeného diváka a obecně je dobře fungující komedií, která sice nepotěší fanoušky auteura Smithe (patřím mezi ně), ale ty, co se prostě jen chtějí podívat na zábavný film bez ohledu na režiséra, může potěšit (taktéž můj případ). 75% (03.05.2010)

Tento typ filmů byl IN tak před dvaceti lety. Točit tohle v roce 2010 působí jak exhumace filmový mrtvoly. Možná bych to ještě pochopil u nějaký režisérský nuly, ale v případě Kevina Smithe mě to dost nemile překvapilo. Jestli byly ve filmu možná 3 vtipný momenty, tak je to moc. A Tracy Morgan to je vyloženě hereckej omyl. Vzhledem k tomu, že prakticky od první do poslední minuty ze sebe chrlí nějaký rádoby vtipný hlášky, tak jsem myslel, že to snad ani nedokoukám. Pro mě naprostý zklamání. (08.09.2012)

Smrtonostná zbraň 21. století. Willis a Morgan se ze začátku nezdají, jako dobrá policejní dvojka do komedie. Přesto si diváka během první půlhodiny získají geniálními dialogy. Příběh je jednoduchý, ale okořeněný různými zádrhely. Celý film doplňují kvalitní minipříběhy - placení svatby, manželčina nevěra, pošťuchování s kolegy. Všechno do sebe dobře zapadá a to jsem dlouho u policejní komedie neviděl. Konec je trochu odfláklý, podaný standartně, žádná gradace, ale to asi k tomuto filmu patří. Film obsahuje i spoustu narážek na jiné filmy. Začátek nic neslibuje, dokonce to může nerozhodného diváka naprosto odradit od dalšího sledování, kdo ale vydrží příjde si na své. 80% 19.07. 2010 (19.07.2010)