Nikdy ma neopusť

Ustredna zapletka neosuchana, po stranke emocii film este uspokojvo haji svoje farby (i ked druha polovica filmu je vyrazne slabsia ako prva). Co mne osobne chybalo, bolo lepsie prekreslenia pozadia celeho fungovania systemu -> vdaka uvodnemu citatu ako aj vnutornym monologom hlavnej postavy som dostal iba urcity nahlad, ktory vyvolal par otazok. (09.11.2010)

Už zoufalecký název mne měl varovat. Nedbala jsem ale toho a viděla tak film, který nebyl jenom ubrečený, ale přímo udojený. Takové sentimentální ždímání diváků jsem už dlouho nezažila. Vyděračské ataky nezlehčil ani náznak odstupu, či dokonce humoru - ne. Tohle bylo dojácké tlačení na pilu bez rezervy. ____ Hlavní hrdinové si nemůžou získat sympatie, protože jsou to naprosto apatické figury, které se nezmůžou na odpor, ani na vyvzdorování si kousku vlastního života, vyznat si lásku, zkusit vykročit z kolejí, které jim nalinkoval někdo jiný. Přitom proti nim nestojí žádná děsivá síla, která by si hrůznými prostředky vynucovala poslušnost. Nestojí proti nim prostě nic a oni přesto jdou na porážku jako ovce.___ R.U.R. řeší podobnou situaci mnohem sympatičtěji a také blíže lidské povaze.____ Jo a ty pečlivě vybraní mladí a hezcí lidé oblečení jako z katalogu nějaké firmy specializující se na country oděvy pro mladé - jsou dalšími příznaky, že před sebou máme KÝČ, který se marně maskuje za povrchní poselství. /29. 3. 2011/ (29.03.2011)

Film, ktorý kladie veľa otázok, neposkytuje však žiadne konkrétne odpovede. On už totiž je jednou obrovskou odpoveďou. Záhadou však pre mňa zostalo, čo nám týmito odpoveďami vlastne chceli povedať. Že klonovanie je neetické? Źe aj klony sú ľudia? Že nadvláda vedy môže byť rovnako zhubná ako nadvláda viery? Že, život by mal byť posvätný? Že,...čiastočne tým určite chceli vyjadriť toto všetko, ono to však zostalo len pri akejsi smutnej romantike s netypickým pozadím. Malo to ísť podstatne hlbšie vo všetkých smeroch, ale nešlo a to je podľa mňa škoda. Námet je silná téma, na ktorej sa dal vystavať rovnako silný filmový príbeh. (03.12.2015)

Chvíli mi trvalo než mi došlo, o co v tom filmu jde, a upřímně jsem měla dost velký problém tomu filmu uvěřit, snad půlku filmu jsem se divila proč místo tady toho neudělají tohle nebo tamto, pak jsem se zarazila a snažila jsem si říct, že je to sci-fi a že tímhle stylem nad tím prostě nemůžu přemýšlet, ale bohužel, jsem tomu neuvěřil, proto to pro mě ve výsledku bylo dost slabé sci-fi. Ale musím opravdu pochválit herecký výkon Andrewa Garfielda, který mě v celém filmu nejvíc (a jako jediný) zaujal (a ne, nebylo to protože jsem na to koukala kvůli němu). Keira mi tu přišla strašná, skoro jako v každém filmu, takže žádné překvapení, ani Carey mě tu však nezaujala. Výsledek je tak průměr, ten film se mnou vůbec nehnul. 3* (19.05.2012)

Momentálně nenacházím slov, abych popsal tenhle skvost. To se prostě musí vidět a ten zničující závěr si prožít, ideálně na plátně. Myšlenka, že umění zachycuje nezachytitelné, tedy například lásku nebo duši, a že skrze něj dokážeme rozpoznat pravost svých emocí, není určitě nová, ale takhle přirozeně a účinně vsazená do příběhu nemá obdoby. Všichni umělci v podstatě žádají smrt o odklad, protože v jejich tvorbě přetrvává to, co do ní ze sebe vložili. Naprosto nechápu tvrzení některých lidí tady, že je snímek chladný nebo tlumený, naopak: něco tak hluboce emotivního jsem nezažil ani nepamatuju. Na Febiofestu jsou při tomhle promítání kapesníčky nedostatkové zboží. Triumvirát Mulligan, Garfield a Knightley boduje na plné čáře a minimálně první dva jmenovaní s přehledem potvrzují, že patří mezi absolutní špičku mladé herecké generace. Jednoznačně jeden z filmů roku 2010. (28.03.2011)