Veľké nádeje

Nádherný romantický film pro "fajnšmekry", kteří četli (ale i kdyby nečetli) světový román Charlese Dickense z r.1861. Uvidíte zde mladého Michaela Yorka a tehdejší velkou hvězdu britského filmu Jamese Masona. Myslím, že i výkon Margaret Leightonové stojí za zmínku o velkém hereckém mistrovství. Režisér Joseph Hardy (mimochodem chybí na zdejší upoutávce) k filmu, to zvládl na 5*. P.S. na mou přípomínku byl režisér na upoutávce doplněn. Děkuji. (12.06.2009)

Charles Dickens se nikdy nestal a zřejmě už ani nestane mým oblíbeným spisovatelem. To, co může fungovat v jeho obsáhlých realistických eposech, nefunguje na plátně, protože v takto zkrácené formě se osudy jedinců zdají nevěrohodné. Snad to ani není chyba režiséra Hardyho ,ale spíš příliš veliké zkratky a nemožnosti převodu látky v takovéto formě. Jednotlivé postavy pak spíše působí jako figury šachové partie, se kterými hýbe tu více, tu méně zručný hráč. A to je škoda, jak pro Hardyho, tak i pro Dickense... (17.10.2010)

V podstatě není co komentovat. Film je po všech stránkách skvělý. Propracovaný. Herecké výkony na velmi dobré úrovni ... no prostě nevím, co bych vytknul. Díky perfektnímu původnímu dabingu je radost dívat se i na českou verzi. Kdysi velmi dávno jsem zkoušel číst i stejnojmenný román, ale dopracoval jsem se jen po odchod Pipa do Londýna. Takže teprve nyní jsem se dozvěděl, jak příběh vlastně dopadne. (Úterý 13.04.2010) (13.04.2010)

Body za Yorka, Simon Gipps-Kenta jehož tvůrci vybrali jako mladou verzi Yorka a je mu fakt moc podobný, Masona který měl blbou roli, a strýčka zahraného Robertem Morleym. A za všechny, kteří v tomto filmu během třiceti let nezestárli víc než o pár šedin na skráních. Nechápu, proč tvůrci vybrali do role osudové ženy Sarah Miles, která tu není ani sexy, ani hezká (což je pro mě po Sluhovi docela překvapení, tam byla hot až až). Dickensovina řádně natahovaná, že by umořila vola. Původní dabing ČST Praha 1987 vyšel i na DVD, tak jsem si ho rád koupil. (15.01.2017)

Sirotek Pip se neustále střetával s nespravedlností. Jeho srdce toužilo po něčem lepším. Jednoho dne byl přivezen do domu podivínské slečny Havishamové. Opravdu byla hodně podivínská. Vypadala jako strašidlo. Zjevit se takhle předemnou tak si budu myslet, že si pro mě přišla samotná zubatá. Pip byl uchvácen její schovankou, krásnou a nepřístupnou Estellou. Ta si na věky ukradla jeho srdce, i když ho neustále odmítala. Charles Dickens si rád pohrával s osudem lidí. Nechával je procházet různými zkouškami a utrpeními. Románové zpracování mělo mít původně jiný konec. Pip se měl po několika letech vrátit do kovárny, kde vyrůstal a žít u svých přátel Joea a Biddy jako osamělý člověk. Na přímluvu spisovatele Bulwera se nakonec Dickens rozhodl pro šťastný konec. Film také končí šťastně. Pip a Estella se setkají ve starém a zpustlém domě slečny Havishamové. Povídají si a nakonec spolu ruku v ruce odcházejí. I s ní si osud pohrál nehezkým způsobem. (26.09.2009)