Scenár:
Roman HlaváčKamera:
Alois NožičkaHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Otakar Brousek st., Jiří Vala, Karel Šebesta, Karel Urbánek, Stanislava Bartošová, Petr Patera, Josef Vinklář, Lubomír Polách, Jindřich Bonaventura, Jiří Smutný, Ladislav Frej st., Karel Houska (viac)Obsahy(1)
Proces, který jednou musí být. Fiktivní záznam budoucího soudu nad generálem Pinochetem byl natočen pouhý rok po převratu v Chile. Přináší koláž autentických záběrů ze státního převratu kombinovanou s výpověďmi svědků a obžalovaných. V soudní síni na lavici obžalovaných sedí generál Pinochet, admirál Torribio Merino a další představitelé chilské junty, která se vlády ujala neprávem a násilím. V rolích žalobců proti nim vystupují pronásledovaní lidé. Do hlavní role Pinocheta byl obsazen Josef Vinklář a novinářem zpravodajcem je Otakar Brousek st. (CS Film)
(viac)Recenzie (4)
Proces, který jednou musí být. Slova uvedená v našem titulku pronesl profesor Antonín Dvořák k několika hostům pozvaným na informativní projekci nové původní televizní hry SVĚDKOVÉ OBŽALOBY v respiriu Kavčích hor. Přesně stejné pocity museli zažívat i diváci, kteří zasedli v neděli 15. září večer před své obrazovky. Když hlasatelka předem upozornila, že „na dnešní večer jsme připravili program poněkud nezvyklý…“ – bylo tomu přesně tak. Nabídla divákům pohled do budoucna. V soudní síni – na lavici obžalovaných, se objevili ti, kdož na ni bezesporu patří a jednou na ni určitě zasednou. Lidé, kteří však zatím zdánlivě pevně sedí v křeslech svých neprávem a násilím získaných úřadů: generál Pinochet, admirál Torribio Merino a další představitelé chilské junty. Proti nim pak vystoupili v rolích žalobců zatím pronásledovaní lidé. Ti, kteří se v budoucnu zákonitě změní z vězňů a psanců ve spravedlivé žalobce. A my, diváci, jsme se stali svědky podobného procesu, jaký současná starší a střední generace dobře pamatuje z doby po skončení druhé světové války, a který se odehrál před zrakem celého světa v Norimberku. Toto historické přelíčení a otřesná současnost, jíž žije chilský lid, inspirovaly autora Romana Hlaváče k napsání televizní hry Svědkové obžaloby. Hra se stala vlastně záznamem fiktivního soudního procesu. Z konfliktu obžalovaných, cynických, chladných loutek s živými, horoucími, zanícenými svědky zločinů, obhájci pravdy a spravedlnosti, ze střetu dvou naprosto odlišných morálních principů, dvou naprosto rozdílných světů, se zrodilo přesvědčivé televizní drama. Působivá hra, která v režii Pavla Háši a Jaroslava Novotného patří bezesporu k nejvýraznějším tvůrčím činům pražské redakce literárně dramatického vysílání z poslední doby. Její účin podtrhly i herecké výkony – Otakara Brouska, Jiřího Valy, Karla Šebesty, Karla Urbánka, Dany Syslové, Věry Bublíkové, Táňi Fischerové, Evy Wimmerové, Ladislava Freje, Karla Housky, Lídy Plaché a dalších. [DH] Proces, který jednou musí být. Květy. 1974, č. 39, roč. 24, s. 56. [upraveno] < Zobrazit méně ()
Jediné, čo ma na tejto inscenácii mrzí, že k skutočnému procesu nikdy nedošlo. ()
Scénář Roman Hlaváč. Stříbrná nymfa za původní televizní inscenaci - MTF Monte Carlo 1975. ()
Myšlenka zajímavá. Jen lituji, že se nějaký Pinochet nenašel i u nás. ()